Předseda Směru-SD Robert Fico ohlásil vítězství své strany ještě před oficiálním sečtením všech hlasů. Ostatním stranám nabídl možnost koalice. Očekává se ale, že levicový Směr-SD vytvoří vládu sám. Po Maďarsku se Slovensko stalo druhou zemí Visegrádské čtyřky s jednou dominantní politickou stranou.
"Dosáhli jsme výsledku, který nás překvapil. Měl jsem tajný sen získat milion voličů, což se nám podařilo," komentoval výsledky Fico. Už v noci propukly v centrále strany mohutné oslavy volebního triumfu (o oslavách čtěte tady).
Po sečtení sta procent hlasovacích lístků dostal Směr-SD přes 44 procent hlasů. To by mu ve stopadesátičlenné Národní radě zajistilo 83 křesel. Jen sedm hlasů tak straně schází k ústavní většině. Nepotvrdily se obavy z historicky nejnižší volební účasti, nakonec se přiblížila šedesáti procentům, uvádí SME.sk.
Fico trumfnul i Mečiarovu HZDS
Směr-SD, který v minulosti spojil levicová seskupení, dosáhl ještě silnějšího postavení než v 90. letech dominantní HZDS někdejšího trojnásobného premiéra Vladimíra Mečiara. Mečiarova strana po volbách v roce 1992 měla 74 poslanců, v dalších letech ale ztrácela na popularitě a v roce 2010 vypadla ze sněmovny.
Kromě jasného vítězství levice přinesly volby i další překvapení. V hlasování uspěla nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti populisty Igora Matoviče, která má přes 8,5 procenta. Skončila tak jako třetí nejsilnější strana, těsně za dosud vládními křesťanskými demokraty.
Matovič není ve slovenské politice úplným nováčkem. V roce 2010 se dostal do sněmovny z posledního místa kandidátky liberální strany Svoboda a solidarita.
Naopak v parlamentu neusedne nacionalistická a populistická Slovenská národní strana kontroverzního Jána Sloty.
Výsledky volebstrana-procenta-mandáty Směr - 44,4 - 83 |
Výrazné ztráty proti předchozím volbám zaznamenaly dvě nejsilnější vládní strany SDKU-DS a Svoboda a solidarita (SaS). Obě ztratily přes polovinu voličů (reportáž z jejich volebních štábů si můžete přečíst zde).
SDKU-DS se ziskem kolem šesti procent podle politologů doplatila mimo jiné na vyšetřování údajného uplácení politiků a úředníků finanční skupinou Penta v letech 2005 a 2006, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl premiérem. Korupční aféra Gorila se dostala do popředí předvolební kampaně, proti politické korupci se v zemi konalo vícero demonstrací. (o kauze Gorila čtěte například zde)
Za SDKU-DS v předčasných volbách navíc nekandidovala dosluhující premiérka Iveta Radičová, která v roce 2010 dostala nejvíc preferenčních hlasů z celé SDKU-DS. Dzurinda jednoznačně neuvedl, zda je v reakci na volební výsledek připraven z čela strany odstoupit.
Liberální SaS se před volbami zase dostala pod tlak kvůli zveřejnění nahrávky ze schůzky svého šéfa Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem. K ztrátě hlasů SaS zřejmě přispělo i rozhodnutí Matoviče založit vlastní stranu.
Víc zdaním banky, oznámil Fico
Novou vládu čeká boj s vysokou nezaměstnaností, jakož i nelehká úloha ozdravit státní finance, aby podíl veřejného schodku na výkonu ekonomiky v příštím roce nepřekročil tříprocentní limit stanovený Bruselem. Fico se dnes k tomuto závazku přihlásil.
Už dříve oznámil, že by zvýšil zvláštní daň pro banky, která je už nyní jednou z nejvyšších v EU. Více na dani z příjmů v případě sestavení vlády Směrem-SD patrně zaplatí i občané s nadprůměrnými příjmy a nejziskovější firmy. To by znamenalo ústup od rovné daně z příjmů, která je v zemi stanovena na 19 %.
I Slováci kroužkovali
Slovenští voliči s chutí kroužkovali na kandidátních listinách. Nejvýrazněji se to projevilo u překvapení voleb - strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Její lídr Igor Matovič kandidoval z posledního, stopadesátého místa a "prokroužkoval" se až do čela se 150 tisíci preferenčními hlasy.
Podobný skok předvedl už před dvěma lety, kdy kandidoval ještě pod hlavičkou Sulíkovy SaS a taktéž ze stopadesátého místa se dostal na čtvrté.
Voliči SDKÚ-DS evidentně chtěli změnu. Volební lídr Mikuláš Dzurinda se propadl na třetí místo, když ho se 103 tisíci přeskočila Lucie Žitňanská, dosluhující ministryně spravedlnosti, která ho vyzve na souboj o post předsedy strany. Dzurinda dostal pětkrát míň kroužků. Skoro o polovinu víc má i druhý Ivan Mikloš.
Suverénně nejvíc preferenčních hlasů však dostal Robert Fico, jeho si v Národní radě SR přálo přes 762 tisíc voličů.
