"Trénuju, jsem připravenej a už to jen prodat," řekl před nedělním startem 45. ročníku Jizerské padesátky.
Na Jizerce bývají ošemetné podmínky. Jste připraven?
Do kapsy si vzít vosky můžu, a použít je nemusím. Podmínky budou jedním z rozhodujících kritérií. Možná to bude závod servisáků a výkon nebude třeba absolutně dominantní. Musím se psychicky připravit, že lyže nebudou optimální po celé trati a poprat se s tím. To se budu muset učit, z toho obavu trochu mám.
Prozradíte taktiku?
Díval jsem se zpětně za domácí úkol, jak to probíhalo na laufech loni. Kdo ujel, jaké skupiny nebo dvojice si to dovezly do cíle. Na Jizerce to byl Svärd s Andresem Auklandem, na Marcialonze Ahrlin a Svärd. Podobně to vypadalo na Vasově běhu. Šetřit se nedá, musíš tam být a jít se skupinou vepředu, naskočit do vlaku.
Laufy bývají až cyklistickou záležitostí. Domlouval jste se na spolupráci třeba se Standou Řezáčem, s nímž jsi probíral řadu věcí?
Možná je, záleží na vývoji na trati. Nebál bych se ani dohody se Standou, známe se, jsme Češi a budeme tak braní i diváky. Je lepší být ve dvou a pomoci si. Všechno se ukáže až na trati podle proměnných. Může to být pestřejší než na Světových pohárech, kde máš o výkonnosti dost jasno předem. Já jsem ten, co tady musí získat zkušenosti.
Cítíte odpovědnost? Po přestupu k dálkovým běžcům jset mnohem závislejší na výsledcích.
Není to, jako když jsem si jel na výlet na "Vasák", to je pravda. Nervozitu cítím. První závod v Livignu se nekonal, tým něco očekává i veřejnost. Uvědomuju si víc tlaku. Třeba to bude k něčemu dobrý.
Kam reálně sahají vaše ambice?
Stupně vítězů by byly super, do desítky standardní slušný výkon na začátek. Přes deset bych byl asi zklamaný. Pokud by nedošlo k tomu, že by se servis sekl a my skončili za druhým stromem.
