Polský premiér Donald Tusk to v minulých dnech řekl poměrně otevřeně. Důvod, proč se jeho země tak vehementně k půjčce kloní, není podle něho výsledkem naivního internacionalismu, ale má ryze pragmatické důvody spočívající v obavách o Polsko ve chvíli, kdy se naplní kritické scénáře a na Evropu udeří tvrdá recese.
"Půjčka je v zájmu polských občanů a dlužníků," citoval Tuska list Wall Street Journal. Vedle premiéra je velkým propagátorem pomoci MMF také ministr zahraničí Radoslav Sikorski, který nedávno vyzval evropské země k větší integraci v rámci Unie. Naopak opozice je proti. Ve čtvrtek se v polském Sejmu (dolní komora parlamentu) diskutuje, zda Měnovému fondu půjčit, či ne.
"Pana Tuska nechápu, nevím, co si od tohoto slibuje. Pro Polsko platí stejná kazuistika jako pro Českou republiku," myslí si politolog Petr Robejšek. Podle něj by Česko mělo pomoci, jen pokud by bylo v eurozóně. Český postoj označil za naprosto přiměřený.
"Pro českou vládu hovoří argument, že Evropa očekává od všech členů EU, že budou spořit, a tudíž je samozřejmě protimluvem, aby země, která není v eurozóně, dávala svoje peníze a tím ohrožovala celou úspornou strategii," řekl Robejšek iDNES.cz.
Obavy o dotace
Polsko má oprávněné obavy, že by hlubokou krizi eurozóny neustálo s korunkou na hlavě jako sesuvy ekonomik po Lehman Brothers v minulých letech. Navíc v případě velkého šetření v eurozóně existují obavy, že by si Brusel nemohl dovolit vyplácet takové dotace členským zemím. Polsko je největším příjemcem dotací v EU, v několika příštích letech počítá s příspěvky v hodnotě 80 miliard eur.
Češi a Maďaři: Přísnější pravidla jen pro eurozónuČR s Maďarskem souhlasí s plánovanou mezivládní smlouvou, která má posílit rozpočtovou odpovědnost v EU. Měla by se ale vztahovat především na eurozónu. Ostatních zemí by se měla pravidla týkat až v okamžiku jejich vstupu do měnové unie. Po schůzce v Budapešti to řekli premiéři obou zemí Petr Nečas a Viktor Orbán. |
V době finanční krize od roku 2008 si Polsko vedlo velmi dobře. Je jednou z mála zemí, které se mohou chlubit tím, že se neponořily do recese. Podruhé by se zřejmě sousední země propadu nevyhnula. "Zkušenost s poslední krizí je třeba brát s rezervou. Pokud v eurozóně přituhne, může být v Polsku hůř, než by napovídala zkušenost z poslední krize," předvídá ekonom ČSOB Jan Bureš.
To je cítit i z premiérových slov. "Může přijít doba, a mohu vám slíbit, že je na dosah, kdy se někdo v Evropě zeptá: proč bychom měli platit za Polsko? A je naším úkolem ujistit se, že tato chvíle nepřijde. Abychom ochránili společnost, musíme ukázat, že za ni neseme odpovědnost," poznamenal.
Podruhé by se Polsko krizi nevyhnulo
Vleklé krizi po pádu americké banky Lehman Brothers se Poláci podle Bureše vyhnuli z několika důvodů. Ekonomika Polska je uzavřenější. Oproti ČR a Maďarsku má zhruba poloviční podíl vývozu do EU na hrubém domácím produktu a také menší podíl automobilek a strojařů. Dalším důvodem je stavební boom.
"Recesi po Lehman Brothers Poláci do velké míry zahnali také díky vyššímu podílu stavebnictví, které žilo z příprav na mistrovství Evropy ve fotbale," přidává Bureš. Šampionát se koná v roce 2012 a po jeho odehrání investice do výstavby odezní, což se na ekonomice může negativně podepsat.
K tomu se přidává i fakt, že v polských bankách narostl poměr úroků ke vkladům na vysokých 110 % jako v Maďarsku, navíc Poláci mají příliš hypoték v zahraničních měnách (až 60 procent všech úvěrů).
"To při současném silném oslabování polské měny zvyšuje zadlužení, které při překročení pětapadesátiprocentní hranice podle polských zákonů automaticky spustí rozpočtové škrty, s příslušným negativním dopadem na ekonomiku," dodal Marek Hatlapatka z Cyrrus.
