Ředitel Král je zkušený veterán práce na penzijním systému. Byl u toho, když se v roce 1993 zavedlo důchodové pojištění a také když se v roce 1995 poprvé zvyšoval věk odchodu do důchodu, pak ještě třikrát. Tehdejší koaliční strana ODA rozběhla diskusi o zavedení penzijního spoření. Nic z ní nebylo. Pak přišla první Bezděkova důchodová komise (2005) a druhá (2010). Teď, po patnácti letech, je reforma připravená.
Ale proč se vůbec změny v důchodech dělají? "Hlavní motiv je v posledních dvaceti letech stárnutí populace," říká Jiří Král.
"Po roce 1990 jsme rychle začali dohánět zpoždění za vyspělým světem. Doba dožití se rychle prodlužovala. A snížila se porodnost. Demografové mysleli, že to je přechodné, ale ukázalo se to jako trvalý jev. To má obrovský vliv na ufinancovatelnost budoucích důchodů. Musel se začít zvyšovat důchodový věk."
Vláda prosazuje spoření na penzi s argumentem, že je dobré si na stáří zajistit příjmy z více zdrojů než jen ze státního důchodu. Ale proč? Není právě stát "nejbezpečnější přístav"?
Jiří Král připouští, že tak docela není: "Prožíváme dobu, kdy nevíme, jak se bude ekonomika v blízké budoucnosti vyvíjet. Důsledky krize dopadají různě na státní průběžně financované penze a na úspory ve fondech. Kvůli krizi stoupla nezaměstnanost a změnilo se rozložení mezd, propadl se výběr pojistného."
Podle něj ale nehrozí, že by státní systém úplně zkrachoval. "Ale prostředky na důchody se musí vzít z něčeho jiného. Anebo snížit dávky," říká Král.
K tomuto extrémně nepopulárnímu kroku už sáhly vlády například v Lotyšsku, Řecku či Portugalsku.
