Ministerstvo zdravotnictví pro letošek z rozpočtu dostalo 6,3 miliardy. Příští rok by tato částka měla klesnout pod šest miliard korun. Alespoň podle představ ministerstva financí. Resort proto nyní hledá úspory.
"Státní rozpočet nám sebere pět procent a my nemáme žádnou výrazně zázračnou oblast, kde bychom ta procenta mohli pokrýt v jedné věci. Pravděpodobně proto budeme muset znovu snižovat počty lidí, šetřit na investicích a udělat lépe výběrová řízení na materiály," řekl iDNES.cz ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Úsporná opatření se dotknou ministerstva i nenemocničních zařízení, která pod ně spadají. "Musíme chybějící procenta ze státního rozpočtu rozdělit na jednotlivé instituce, které z nich žijí. To znamená vlastní úřad ministerstva, hygienické stanice a zřizované organizace, které jsou součástí státu. Tedy Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Národní lékařská knihovna. Na ty všechny redukce rozepíšeme," dodal Heger s tím, že snížený rozpočet je ještě v jednání.
Vyjmenované organizace zatím nevědí, kolik a kdo bude muset přesně šetřit, ale například z Ústavu pro kontrolu léčiv už nyní zní: přizpůsobíme se. "Pokud se z úrovně ministerstva rozhodne o nutném omezení prostředků, bude Státní ústav pro kontrolu léčiv v této věci maximálně nápomocen a nově nastaveným podmínkám se přizpůsobí," řekla mluvčí SÚKL Lucie Šustková.
Pojišťovny, šetřete
Mnohem větší šetření ale čeká zdravotnictví jinde. V systému zdravotního pojištění vznikne příští rok odhadem desetimiliardový výpadek. Heger v rozhovoru pro Hospodářské noviny vysvětlil, jak si systém dokáže zčásti s výpadkem poradit. Například část reformy zdravotnictví příští rok schodek sníží o dvě miliardy. Nuceným přerozdělením rezerv menších zdravotních pojišťoven by pak systém mohl získat další tři miliardy korun.
Heger zároveň připustil, že s dalšími pěti miliardami si už budou muset poradit zdravotní pojišťovny samy. "Budou je muset ušetřit. I když nastavíme úhradovou vyhlášku zhruba na sto procent loňska a něco přidáme na DPH, tak tam ale pořád zůstane deficit, který dopadne na poskytovatele péče a oni si s tím budou muset poradit," řekl daníku ministr zdravotnictví.
Dominový efekt šetření
Chybějící peníze ale vyvolávají dominový efekt. Pojišťovny se dohodly, že v situaci, kdy se jim nedostává miliard, mimo jiného šetření poskytnou nemocnicím o pět procent nižší úhrady. "Rezervy jsou v tuto chvíli vyčerpány," vzkázal mluvčí VZP Jiří Rod s tím, aby nemocnice restrukturalizovaly lůžka a zrušily oddělení, která jsou poloprázdná. Heger v on-line rozhovoru pro iDNES.cz už avizoval, že letos skončí tři tisíce lůžek.
Snížení úhrad a k tomu čtyřprocentní zvyšování DPH v příštím roce vyvolává reakci u nemocnic. Ty připouštějí, že přinejmenším se dostanou do potíží při hledání peněz na růst platů lékařů, kteří si navýšení vynutili akcí Děkujeme, odcházíme.
"Zvýšení daně bychom zvládli zkrotit veřejnými zakázkami, navýšení platů lékařů při stejných úhradách od pojišťoven nepokryjeme," upozorňuje Jaroslava Kunová, předsedkyně Asociace nemocnic a ředitelka plzeňské fakultní nemocnice. Nemocnice s pojišťovnami stále jednají. Pokud se nedohodnou, nastaví pravidla ministerstvo úhradovou vyhlášku. Tu vydává na podzim.
Dominový efekt hrůzy ze šetření pokračuje u lékařů. Jejich odbory už naznačily, že budou opět protestovat. "O formě protestu jsme zatím nemluvili, že dojde k akci Děkujeme, odcházíme číslo dvě se ale vyloučit nedá,“ připustil Lidovým novinám místopředseda Lékařského odborového klubu Miloš Voleman. Heger ale lékaře obratem ujistil, že memorandum dodrženo bude a platy se zvednou i příští rok.
Na konci padajícího domina je pacient. Potíže v systému letos dolehly například na nově diagnostikované pacienty s roztroušenou sklerózou. Peníze na moderní léčbu se u těch nových hledají dodatečně.
"Zajímavé na našem systému je, že peníze se vždy někde najdou. Je to ale jen záplatování a systém neřeší nikdo komplexně. Vždy někdo zakřičí, a kdo má dostatečnou páku a zná svůj právní nárok, tak péči dostane. Jenže tím většinou způsobí, že už je péče jinému odebírána," míní Michala Filipová z Platformy zdravotních pojištěnců.
