"Otázku, zda veřejný zájem převáží nad právem na ochranu soukromí, je zapotřebí zkoumat v každém konkrétním případě," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Posuzovat se podle ní bude zejména účel, způsob a účinek zveřejnění. V konečné instanci bude o tom, zda měl novinář právo informace zveřejnit, rozhodovat soud.
NÁHUBKOVÝ ZÁKONSporná norma zakazuje novinářům mimo jiné zveřejňovat policejní odposlechy. Pokud je zveřejní, hrozí jim pokuta pěti milionů korunu nebo pěti let vězení. |
Novela chce také omezit ochranu obětí trestných činů na případy, "kdy je skutečně důvodná". V současnosti totiž platí třeba i u rvačky nebo porušení domovní svobody. Zákon však bude nadále dbát na zvýšenou ochranu soukromí v případě dětí. Ministerstvo v návrhu také výslovně upravuje, kdo může novináři udělit souhlas se zveřejněním informací o zemřelých obětech.
Takzvaný náhubkový zákon začal platit loni v dubnu. Hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, při projednávání v ústavně-právním výboru Sněmovny k návrhu přibyla část zakazující citace odposlechů. Média kritizovala především hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí, týkající se omezení svobody projevu.
Sněmovní ústavně-právní výbor se už před volbami shodl na tom, že umožní zveřejňovat informace o účastnících trestního řízení, pokud by to bylo ve veřejném zájmu. Na tom se poté shodla i koalice. Dosavadní pokusy náhubkový zákon změkčit ale vyzněly do ztracena.
