Podle informací MF DNES si k dnešnímu dni na ministerstvu spravedlnosti, které soutěž vyhlásilo, vyzvedlo zadávací dokumentaci k projektu celkem 47 firem.
Přímou účast v soutěži potvrdili například telekomunikační operátoři Telefónica O2 a Vodafone, z největších IT firem mají o zakázku zájem například Hewlett-Packard nebo Ness Technologies.
Bez mobilních technologií se systém zřejmě neobejde
Naopak společnost Kapsch provozující český systém mýtného se tendru účastnit nehodlá, stejně tak jako společnost T-Mobile. "Do soutěže sami nechceme, nicméně bychom se rádi zapojili jako dodavatel telekomunikačních služeb," uvedla mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová.
Podle lidí z IT branže budou právě komunikační technologie mobilních operátorů s největší pravděpodobností klíčovou složkou celého dohledového systému.
Že s touto variantou počítá i ministerstvo spravedlnosti, jež výběrové řízení na dohledový systém vypsalo, dokládá i příloha zadávací dokumentace projektu, který vyžaduje, aby byla elektronická kontrolní služba dostupná na území obývaném alespoň 97 procenty obyvatelstva. A právě takové pokrytí svým signálem uvádějí tuzemští mobilní operátoři.
Domácí vězení v historiiJedna z prvních zmínek o trestu domácího vězení pochází z Egypta, z roku 1011. Tehdy úřady zakázaly vycházet z domu iráckému vědci Alhacenovi, aby svými objevy neděsil vládnoucího chalífu. Jeho trest trval až do chalífovy smrti roku 1021. Ze známých Evropanů byl doma vězněn například astronom Galileo Galilei. |
Podle mluvčí resortu Jitky Zinke však připadají v úvahu i další technologie, mezi které patří systém sledování prostřednictvím GPS satelitů, jež používají například některé firemní vozy. Ve hře je i ověřování přítomnosti odsouzeného v určitý okamžik na daném místě elektronickým sejmutím otisku prstu či sejmutím rohovky očí.
"Ministerstvo spravedlnosti nepreferuje konkrétní technologické řešení zakázky – nabídka je ponechána na uchazečích s tím, že musí být splněny požadavky uvedené v zadávací dokumentaci," uvedla Zinke.
Smyslem domácího vězení mimo jiné je, aby lidé, kteří spáchají méně závažné trestné činy, nemuseli do vězení, a neztratili tak kontakt se svým okolím. Významnou roli hrají i náklady státu na jednoho domácího vězně, které jsou podle zkušeností ze zahraničí zhruba o 60 až 70 procent nižší než u člověka za mřížemi.
To je důvod, proč ministerstvo chce mít během dvou let v domácnostech nejméně 1 500 vězňů. Podle propočtů MF DNES by oproti současnosti mohlo uspořit během jediného roku více než 400 milionů korun.
Po firmách, které se o zakázku ucházejí, žádá ministerstvo spravedlnosti dvě nabídky. Jednu na řešení s maximálním počtem 2 000 vězňů a druhou až pro 6 000 vězňů. Zda se rozhodne pro úspornější, či košatější variantu, zatím není jasné.
ČTĚTE TAKÉ NA MOBIL.CZNáramky by mohly mít mobil s GPS |
Jisté však je, že obří systém bude vybírat ještě stávající úřednická vláda. Podle pátečního oznámení totiž kabinet schválil ministerstvu spravedlnosti složení meziresortní hodnotící komise, kde zasednou mimo jiné i zástupci ministerstev: obrany, zdravotnictví, vnitra, Vězeňské služby, Probační a mediační služby, Městského soudu Praha a znalců z oboru.
Výběr se rozběhne ještě v dubnu
Jednotlivé nabídky začnou hodnotit po otevření obálek, které resort plánuje na 28. dubna. Zadávací dokumentace počítá s tím, že vítěz by měl zahájit práce na monitoringu nejpozději 1. července tak, aby systém mohl začít fungovat od počátku příštího roku.
Strop zakázky je nastaven na dvě miliardy korun, spodní hranici už však bude určovat jen konkurenční boj uchazečů.
Například sousední Polsko, které sledovací zařízení umístilo na kotníky prvních odsouzených v loňském září, čeká, že jej celý projekt bude stát 225 milionů zlotých (necelých 1,5miliardy korun). Polsko má přitom zhruba čtyřikrát víc obyvatel než Česko a do konce roku 2012 očekává, že si bude domácí tresty odpykávat 7,5 tisíce vězňů.
Vězni budou za hlídání platit
Start elektronického dohledu však u sousedů nebyl takový, jaký si politici představovali. Za půl roku od rozjezdu projektu hlídalo zařízení jen 30 vězňů, přičemž plán vlády počítal s pěti sty. Proto chce polské ministerstvo spravedlnosti rozšířit systém i na preventivní případy, jako je vazba, policejní dozor nebo kauce.
V Polsku platí domácí vězni za umístění zařízení na své tělo jednorázový poplatek 80 zlotých (250 korun) a za každý další den používání v přepočtu 13 korun. Za koncový terminál mají platit i čeští provinilci. Ale mělo by to být výrazně více – odhady ministerstva hovoří o 1 000 až 1 500 korunách měsíčně. Budou také nést odpovědnost za případné poškození zařízení.
