Stereotypní představy o lidech mají podle Rostislava Benáka, ředitele poradenské společnosti Assessment Systems, často reálný základ. "Stereotypy nebo předsudky, chcete-li, prvotně vznikají většinou na základě pozorování často se opakujících jevů. Například Němci. Máme o nich vžitou představu, že jsou pořádní a spolehliví. Jeden z nejméně pořádných a nejvíce chaotických manažerů, které jsem za svou kariéru potkal, byl právě Němec," poznamenává, jak nás mohou stereotypní úsudky mýlit.
Přesto se jich většina z nás drží. "Když vedle sebe dáte herce Seana Conneryho a Dannyho DeVita, většina lidí řekne, že Sean Connery by se na křeslo šéfa hodil lépe. Proč? Na rozdíl od 152 centimetrů vysokého DeVita je Connery vysoký, atletické postavy, charismatický a už svým impozantním vzhledem vyvolává respekt,“ popisuje headhunter David Krajíček ze společnosti Krajíček & Associates, jak fungují naše stereotypní úsudky.
Rostislav Benák k tomu dodává: "Zrovna tento stereotyp je dokonce vědecky podložen. Výzkum opravdu prokázal, že lidé na vedoucích postech jsou v průměru o něco málo vyšší než ostatní."
Podobně fungují i jiné stereotypy. Ženy jsou podle nich vhodné na administrativní pozice, ale nehodí se na IT. Zatímco muži vždy uspějí ve vedení firem, ženy se nikdy nebudou tolik věnovat kariéře, protože středem jejich zájmu vždy budou děti a rodina… Setkala se s nimi v praxi i personální agentura Hill International. "Máme jen jednoho takového klienta, který vždy trvá na tom, aby manažerský post obsadil muž vyšší postavy," říká ředitel David Petrů.
Od předsudků k diskriminaci
Pokud jde o práci, nejčastěji si vytváříme stereotypní představy v těchto oblastech: věk, vzhled, barva pleti, vyznání, národnost a pohlaví. Na stereotypech by nebylo nic špatného, pokud by jejich důsledkem nebyla diskriminace. Navíc se podle vědeckých studií lidé, kteří jsou na pracovišti oběťmi předsudků svých kolegů, ocitají ve stresu, když se se značným úsilím neustále snaží dokazovat, že jsou jiní než skupina lidí, k níž je ostatní zařadili.
Na druhou stranu je těžké se stereotypů zbavit, už jen proto, že na nás působí automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Stereotypní myšlení je podle psychologů důsledek naší lenosti dát si tu práci a více uvažovat nad tím, jak se osoba, se kterou pracujeme nebo jednáme, liší od těch, ke kterým jsme ji přiřadili.
"Pokud si své automatické představy - stereotypy a předsudky - uvědomíme, můžeme jejich vliv omezit," říká Rostislav Benák z Assessment Systems. "Zejména personalisté a ti, kdo stojí za přijímacími řízeními, by u kandidátů na volné pracovní pozice měli sledovat jen ty projevy, které se budou přímo vztahovat k výkonu práce, a oprostit se od ostatních, nesouvisejících informací," zdůrazňuje Rostislav Benák. Je to jediný způsob, jak zabránit diskriminacím na základě věku či pohlaví.
Aby se vůbec nepoznalo, kdo o práci žádá
Nebezpečí diskriminace na základě stereotypních úsudků dokládá způsob výběrových řízení, s jakými se Rostislav Benák setkal v Belgii. "Myslím, že dá zabránit, aby byl někdo při výběru zaměstnanců diskriminován. V jedné nadnárodní společnosti dokonce oddělují fotografie od životopisu, aby vzhled člověka nemohl náborové řízení ovlivnit. Stejně tak je v prvním kole přijímacích řízení zakryto jméno uchazeče o zaměstnání, aby podle něj nebylo poznat, zda jde o Francouze, Vláma nebo Angličana. Bohužel tento způsob úpravy životopisů všech uchazečů je nákladnější, a tak ho používá jen hrstka společností," popisuje své zkušenosti, jak lze diskriminaci zabránit.
