Rozhodl se tak po tříměsíčním pobytu ve své rodné zemi a městě Chust.
"Všichni mi říkali, že bych se měl vrátit. Ale že mě chtějí hlavně jako lékaře. Politice ať se věnuji později," vysvětlil Taniwall, proč lidé 20. srpna nenajdou jeho jméno na volebních lístcích při prezidentských volbách v Afghánistánu.
Karim TaniwallNarodil se v Afghánistánu v roce 1964. Od roku 1984 na Slovensku studoval medicínu, kterou dokončil v roce 1991. Do ledna působil v roudnické nemocnici jako primář interny. Je ženatý, má dvě děti. |
"Hlavně bych chtěl, aby skončila v Afghánistánu válka. Věřím, že prezident Obama přinese změnu a cizí vojáci z naší země odejdou," říkal tehdy.
Barack Obama lékaře zklamal
Teď prý ale Taniwalla Obama zklamal. Američané a další vojáci z asijské země neodchází, naopak jich tam přibylo. A Taniwall také během tří měsíců, kdy dopoledne léčil místní lidi a odpoledne jezdil se svou kampaní třeba až na pákistánské hranice, poznal, jaká je v zemi atmosféra a situace.
"Tady, v Česku a Evropě, se o ní jen lže," komentuje Taniwall informace o přípravách k volbám.
Lékař nyní z vlastní zkušenosti tvrdí, že Afghánci o volby nestojí. I proto, že o jejich vítězi prý stejně rozhodnou Američané, kteří prý každému ze čtyř desítek oficiálních kandidátů dali milion dolarů na kampaň. A tak většina Afghánců k volbám ani nepůjde. Podle Taniwalla se jich zúčastní maximálně tři procenta obyvatel.
"Situace spíš směřuje k národnímu povstání. To si přeje jedna část lidí. Druhá chce Američany stejně ekonomicky vyčerpat, jako se to stalo Sovětskému svazu," míní roudnický doktor. A když dojde k povstání, tak se nový vládce bude volit podle místní tradice - krále, prezidenta, či jak se prvnímu muži bude říkat, vyberou kmenoví náčelníci.
Rozhovor s lékařemkdyž se rozhodl, že bude kandidovat na prezidenta |
Taniwall nyní o kandidatuře uvažuje jen v případě, že Američané a další cizí vojska z Afghánistánu odejdou. Místo politiky se proto chce věnovat pomoci lidem.
Ordinaci, kde by léčil internista, kardiolog či neurolog, už má zařízenou. V září, až se vrátí do města Chust, začne stavět polikliniku. Později chce vytvořit asi dvacítku lůžek, do nemocnice přivést také chirurgy a začít s operacemi.
S všudypřítomným Talibanem, který je prý skutečným vládcem Afghánistánu, problémy prý mít nebude. Ani kvůli financování nemocnice. Talibanu by vadilo, kdyby na ni dostal peníze od Američanů - pak by mohl čekat, že mu ji zničí bomba. Úvěr od evropské banky by už prý nikomu nevadil.
Jenže Taniwall má vlastní zdroj peněz: "Zdědil jsem nějaké pozemky. Stačí, když jich prodám část. Mají velkou cenu, protože v Chustu se teď hodně staví."
Léky a přístroje bude shánět přímo v Afghánistánu nebo si je přiveze z Česka. "Pořád sem budu jezdit. V Čechách a na Slovensku je mi dobře," opakuje Taniwall.
