Čím si to slavný investigativní reportér vysloužil? Podle CRE je díl nazvaný Tintin v Kongu politicky nekorektní, protože obsahuje „slova s odpornými rasovými předsudky, kde domorodci vypadají jako opice a mluví jako slabomyslní“. Co na tom, že vznikl už v roce 1931.
Autorem Tintina i jeho věrného průvodce psíka Filuty je Belgičan Hergé. Příběh, v němž černí domorodci uctívají novináře jako boha, zasadil do jediné belgické kolonie.
Obrovské území v povodí řeky Kongo ve střední Africe spravoval Brusel s neskrývanou nadřazeností a nezměrnou brutalitou. Na kaučukovníkových plantážích bylo de facto zavedeno otroctví.
Něco z toho se zřejmě přeneslo i na Hergého, který Konžany vylíčil jako o něco vyvinutější formu šimpanzů. Proto byly nejdrsnější výroky v knize po desetiletí cenzurovány.
Později se z Tintina stala legenda a zájem vzrostl i o původní, neupravovaná díla. V roce 2005 přišla do britských knihkupectví originální verze. Bylo na ní nalepené varovaní, že dílo musí být chápáno v koloniálních souvislostech.
Nikoho komiks nijak výrazně nezaujal. Až donedávna, kdy do londýnské pobočky řetězce Borders přišel nakupovat právník David Enright se svou černošskou manželkou a syny.
V dětské sekci si začal knihu prohlížet a nevěřil svým očím. „Když dám dětem tuto knihu, co jim sdělí? Že je má žena opice? Že jsou ony opice?“ rozčiloval se v rozhovoru pro AP.
„Knížka nepatří do dětského oddělení. Mělo by se s ní zacházet podobně jako s pornografií nebo antisemitskou literaturou,“ navrhoval Enright a podal stížnost CRE. Ta s jeho postojem souhlasila a vyzvala knihkupectví, aby „konžský“ komiks stáhlo z regálů.
Tak daleko však prodejci zajít nechtějí. Řetězec Borders se rozhodl učinit kompromis a přesunul problematický díl Tintina do sekce pro dospělé. To se zdá Komisi za rasovou rovnost nedostatečné. Jediné místo, kde může Tintin být podle ní akceptovatelný, je muzeum. V něm by komiks měl být ve vitríně označen velkým nápisem, že jde o „zastaralý, rasistický žvást“.
