Rusnok ještě coby ministr financí Zemanova kabinetu se sám označil za stoupence tohoto uskupení (a stal se prvním ministrem v historii země, kterého opoziční ODS po odstoupení chválila).
V nové vládě na postu ministra průmyslu měl však na rozdíl od Miroslava Grégra podstatně menší vliv. Grégr si totiž z pozice místopředsedy vlády pro ekonomiku dokázal získat pravomoci, které mu podle kompetenčního zákona nepříslušely - rozhodoval o vedení FNM a ovlivňoval privatizace velkých firem.
Vliv Rusnokův, ale ani jeho následovníka Milana Urbana takového rozměru nedosáhl a nedosáhne. Nový ministr Milan Urban se sám označil za špidlovce a grossovce a z jeho vlastních slov je jasné, že po "samostatném" Rusnokovi nastupuje muž, jenž bude mnohem více ctít názory svých šéfů.
To se může projevit, když přijde na přetřes privatizace uhelných firem. Znalci poměrů tvrdí, že silná pozice investiční skupiny Appian, která ovládá Mosteckou uhelnou a chce koupit i státní podíl v Severočeských dolech, ještě posílí.
Naopak konkurenční skupina okolo podnikatele Martina Ulčáka, která podporovala manažerskou cestu privatizace firmy, asi nezíská. Zvlášť když Appian má dobré vztahy s Vladimírem Špidlou i Stanislavem Grossem.
Rusnok byl proti změnám v čele státní České konsolidační agentury. Jejího nynějšího šéfa Pavla Řežábka sám jmenoval ještě jako ministr financí Zemanovy vlády. Ale Milan Urban, který sedí v dozorčí radě agentury, zřejmě výměně vedení nijak bránit nebude.
Ve vedení polostátních firem, které patří do resortu průmyslu, zásadní změny asi nepřijdou. Rusnok měl sice oblíbence v šéfovi elektrárenské firmy ČEZ Jaroslavu Mílovi, ale jeho odchodem ztratí jen pár bodů. Bez obav o své křeslo může zůstat i šéf Unipetrolu Pavel Švarc, nad nímž drží ochrannou ruku Gross.
Vládě má ministerstvo průmyslu v nejbližší době předložit dva zásadní materiály. Do konce března chtěl ministr Rusnok přijít s návrhem pomoci třineckým železárnám - odkoupením jejich pohledávek za dvě miliardy korun státem. Ministerstvo také zvažovalo prodej minoritního státního podílu v OKD skupině Karbon invest za 1,2 miliardy korun.
