Na východ do bílých turistických míst

Praha - Už po dlouhá léta přetrvává mezi turisty pověra, podle níž není na východ od Prahy kam jít na pořádnou výpravu s notnou dávkou zážitků. Není to tak úplně pravda. Také v rovinaté, místy zvlněné krajině za východními hranicemi Prahy, lze prožít příjemný a dobrodružný den, poslední prázdninový. Je to také optimální oblast pro jízdu na kole.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z Masarykova nádraží v 7.30 nebo v 8.30, příjezd do Rostoklat v 8.01 nebo 9.01 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Klánovic v 16.36, příjezd na Masarykovo nádraží v 16.57 hodin.
KILOMETRY: Rostoklaty 0, Klepec 5,5, Přišimasy 1,5, Škvorec 2, Škvorecká obora 4, Klánovice 4, celkem 17 km.
MAPA: Okolí Prahy-východ (edice KČT číslo 37, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Přišimasy - hostinec, Škvorec - restaurace, Klánovice - bufet, hostinec.

Pantograf na trati vedoucí do Kolína nás z Masarykova nádraží dopraví za půl hodiny do zastávky Rostoklaty. Na mapě si už během jízdy prohlédneme celou dnešní trasu a po opuštění vlaku vykročíme, případně šlápneme do pedálů. Nejprve protneme obec Rostoklaty, kde stojí za pozornost zajímavá hřbitovní brána ze 17. století, a klidnou asfaltovou silničkou zamíříme přes Limuzy směrem na Přišimasy. Před okrajem obce zahneme doleva na Skřivany a odtud zanedlouhu dospějeme k zalesněnému vrchu Klepec, který se skromně tyčí v nadmořské výšce 358 metrů.

Působivé jsou odtud výhledy na Černokostelecko, Českobrodsko a mohylu postavenou na památku bitvy u Lipan. Nejzajímavější na Klepci je však malé skalní městečko tvořené balvany, které vznikly zvětráním porfyrické říčanské žuly.

Obrovitý bizarní útvar Slouha váží čtyřicet tun. Roku 1848 se u něj konalo "velké sejití tisícův prostných lidí, kteřížto odmítali poslušnost a robotu, jakož i veškeré ujařmení lidu českého". V okolí Slouhy jsou četné přírodní lavičky, kde si lze odpočinout.

Cyklisté si mohou prodloužit trasu, vydat se do Hradešína a projet po žluté značce údolím Svatopluka Čecha podél Škvoreckého potoka. Pěší zamíří z Klepce do Přišimas. Tamější původně románský kostel je zasvěcen svatým Petrovi a Pavlovi. Opraven byl v renezančním a později barokním slohu. Ve věži je zvon od proslulého zvonaře Brikciho z Cimberka.

Z Přišimas půjdeme do Škvorce, rozlehlé klidné obce, před jejímž okrajem neunikne naší pozornosti zámecký pivovar ze 17. století. Ještě nedávno v něm byla sladovna Velkopopovického kozla. Městečko patřilo původně - v roce 1262 - jakémusi Domaslavovi, nejvyššímu královskému číšníkovi a zároveň komorníkovi. Ze starého zámku - původně tvrze z konce 13. století, jež byla v 16. století renezančně přestavěna - se dochovala jen část východního křídla se vstupní věží. Nový zámek s popisným číslem 2, součást hospodářského dvora, je barokní budova z počátku 18. století. Za ní si povšimneme pozdně barokního kostela svaté Anny a špýcharu.

Na návsi u křižovatky značených cest zvolíme červenou, která nás bude doprovázet po zbytek výletu. V pohodě, bez větších výškových rozdílů, dojdeme k okraji Dobročovic, přetneme potok Výmolu a podél Škvorecké obory zamíříme k rozsáhlému komplexu klánovických lesů, které se rozkládají na ploše téměř třiadvaceti hektarů. Část, kterou budeme procházet, se nazývá Vidrholec.

Převládají tam duby, buky, habry a břízy. Na kole je možné projet polesí křížem krážem. Klánovice - dnes převážně vilová část Prahy 9 s rekreačním charakterem - vznikla před více než sto dvaceti lety zásluhou jakéhosi pana Klána z nedalekých Šestajovic. Červená značka směřuje k lesnímu nádraží. Vlak, který na trati z Kolína do Prahy jezdí prakticky každou hodinu, nás za dvacet minut dopraví zpět na Masarykovo nádraží.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Za keltskými nalezišti zlata

Hřbitovní brána v Rostoklatech pochází ze 17. století. (30. srpna 2001)

Obří balvan Slouha na Klepci váží čtyřicet tun. (30. srpna 2001)

Ve věži kostela v Přišimasech je zvon od Brikciho z Cimperka. (30. srpna 2001)

Zámek ve Škvorci nutně potřebuje opravu. (30. srpna 2001)