Britský státní tajemník spojů Ian Taylor už v březnu 1997 naléhal, aby země Evropské unie věnovaly problému 2000 větší pozornost. První slyšení na toto téma se v americkém kongresu konalo už v roce 1996. "Chci americký lid ujistit, že federální vláda koná kroky k tomu, aby předešla jakémukoli přerušení vládních služeb, které se opírají o správné fungování federálních počítačových systémů," prohlásil Bill Clinton v srpnu 1997. O tom, že změna letopočtu z 1999 na 2000 může paralyzovat počítače a programy, které nebudou umět rozlišit rok 1900 a 2000, se ve světě mluví víc než tři roky, asi dva roky je zřejmé, že jde o vážný problém. Česká vláda se jím zabývala zatím jednou a usnesení k němu nepřijala žádné. "Vláda si je dobře vědoma, že v řešení tohoto problému jsou před Českou republikou i některé sousední země, které rovněž usilují o vstup do Evropské unie, jako je Maďarsko a Polsko," napsal premiér Miloš Zeman 31. prosince 1998 v odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Payna. "Maďaři mají usnesení vlády o problému 2000 už rok staré," řekl šéf Úřadu pro státní informační systém Karel Berka. České úřady podle něj ztratily při přípravě počítačů na rok 2000 nejméně rok. "V porovnání se zahraničím, především s USA, Velkou Británií a dalšími západoevropskými zeměmi, bylo řešení problematiky roku 2000 v České republice zahájeno pozdě," konstatovala firma PricewaterhouseCoopers ve své studii, o kterou požádalo České sdružení pro značkové výrobky. Zeman ve čtvrtek slíbil, že kabinet do konce ledna zřídí Národní koordinační středisko, které bude sbírat informace a ladit řešení problému 2000 v celé republice. Pokud by přestaly fungovat například informační systémy správy sociálního zabezpečení nebo finančních úřadů, mohlo by to ohrozit správnou výplatu důchodů či výběr daní. Ministerstva však říkají, že budou na rok 2000 připravena a že kolaps nenastane. ČEZ a Telecom, strategické podniky životně závislé na počítačích, berou problém vážně a investují do jeho řešení desítky milionů korun. Na schůzi vlády se o počítačové hrozbě jednalo zatím jen jednou v kabinetu Josefa Tošovského; jeho členové se tehdy nedobrali k žádnému velkému pokroku a nechali řešení na jednotlivých ministerstvech a úřadech. "Bylo to hlavně proto, že se nerozhodlo, jakou roli má hrát Úřad pro státní informační systém. Ale Tošovského vláda byla alespoň první, která se tímto tématem zabývala do hloubky," řekl tehdejší ministr financí Ivan Pilip. "Já bych ve všem nespoléhal na vládu," dodal na otázku, zda kabinet problém nepodcenil. Někteří zahraniční odborníci ovšem kritizují za nečinnost i politiky, které osud počítačů v roce 2000 pálí mnohem víc než českou vládu. "Politické vedení je překvapivě nepřítomné. Spoléhá se na to, že se to urovná samo. Pokud dojde ke kalamitě, tak to padne na hlavy jich všech," řekl Ed Yardeni, vedoucí ekonom newyorské odbočky banky Deutsche Morgan Grenfell, agentuře Reuters. To, že těžké důsledky problému 2000 by byly politickým problémem prvního řádu, naznačují i někteří čeští úředníci, kteří mají počítače spravované státem na starosti. "Kdyby systém zkolaboval a nebyli bychom schopni vyplácet důchody nebo dávky nemocenského pojištění, byl by to malér. Mělo by to dopady sociální i politické. To nesmíme dopustit," řekl náměstek ředitele České správy sociálního zabezpečení Vladimír Fapšo. "Při kolapsu bychom těžce ohrozili evidenci příjmů státního rozpočtu, protože ručně už neděláme nic. Kolaps prostě nepřipadá v úvahu a nesmíme ho připustit," uvedl Jan Knížek, který má na ministerstvu financí na starosti řízení finančních úřadů. Rektor Masarykovy univerzity a odborník na informatiku Jiří Zlatuška připouští, že české vlády na problém 2000 nereagovaly právě pohotově. Ale označuje se za optimistu a věří, že rok 2000 nepřinese hromadný kolaps - nejvýš události podobného rozměru, jako byly výpadky sítě mobilních telefonů. "Ale i kdyby ten problém nebyl katastrofálně vážný, vládní výbor by už býval mohl alespoň pracovat na tom, abychom věděli, že tak klidné svědomí můžeme mít," dodal.
V REÁLNÉM ČASE
Podle profesora Zlatušky může být přelom let 1999 a 2000 kritický tam, kde se počítače používají pro řízení v reálném čase. Čili jde třeba o letiště, železnice a elektrárny. Řízení letového provozu se na rok 2000 připravuje důkladně a na internetu zveřejnilo podrobný projekt, kde popisuje své plány. Musí se snažit, aby včas vyhovělo mezinárodním předpisům a zaručilo leteckým společnostem hladký průlet. Žádnou vládní pobídku nepotřebuje. "Těžkosti se mohou objevit v mnoha oblastech, počínaje selháním mikroprocesorů zabudovaných v technologických systémech přes ztráty dat a chybné výstupy až po výpadky rozsáhlých automatizovaných systémů," popisuje projekt teoreticky možné obtíže. "Budeme na tom jednoznačně dobře," říká však přesvědčeně náměstek ředitele Řízení letového provozu Jan Klas. Podnik na internetu připouští i riziko: Pozdní zahájení projektu 2000, a tudíž i velmi napjatý časový plán bez dodatečných rezerv. "Jestli je to v něčem napnuté, tak v tom, abychom byli schopni deklarovat spolehlivost včas," řekl Klas. I ČEZ nabízí na internetu o svém "plánu 2000" poměrně konkrétní informace. Problémem se ve firmě zabývá 150 lidí a specialisté přizvaní navíc k jednotlivým zádrhelům; na "ošetření" problému 2000 chce ČEZ dát 100 milionů korun. "U výrobních zařízení budou jednotlivé úpravy probíhat v plánovaných odstávkách tak, aby nebyla narušena plynulost výroby elektrické energie; proto budou některé úpravy řídících systémů elektráren probíhat až do třetího čtvrtletí roku 1999," píše ČEZ a ujišťuje, že má plán i pro možné přerušení výroby elektrické energie a tepla a pro řízení elektrizační soustavy. Nemusíme zrovna věřit vizím, podle nichž se 1. ledna 2000 zasekne letecká a železniční doprava, vychladne topení a z drátů zmizí elektřina; ale z toho, jak mluví některé velké firmy, je jasné, že problém 2000 není žádná vědecká fantazie. České dráhy rok 2000 na internetu, kde je "štěnice tisíciletí" ostře sledovaným bodem, nerozebírají. Na požádání sdělily, že se problémem zabývají od jara 1998, že mu věnují velkou pozornost a že zajistí bezpečnost provozu. Na rok 2000 chtějí dát 95 milionů korun. "Lze konstatovat, že řada informačních systémů je již na rok 2000 připravena a na některých dílčích částech se pracuje," popsala stav z ledna 1999 Martina Koutníková z firmy DATIS, odštěpného závodu Českých drah.
BUDE TO DOBRÉ, TVRDÍ VŠICHNI
Velké informační systémy, jaké patří správě sociálního zabezpečení a finančním úřadům, mají tu výhodu, že přechod letopočtu na sobotu 1. ledna 2000 přečkají "ve spánku". Na druhou stranu, Česká správa sociálního zabezpečení to nemá snadné mimo jiné proto, že její informační systém se rozvíjí už od roku 1968. "Promítal se do něj vývoj hardwaru i softwaru, změny právních předpisů, rozšiřování automatizace do dalších agend...," říká náměstek úřadu Vladimír Fapšo. V aplikačním softwaru, který zajišťuje výběr pojistného a výplatu důchodů a nemocenské, je zapotřebí kvůli roku 2000 zrevidovat zhruba 1,2 milionu programových řádků a bude-li to nutné, opravit kritická místa. Revize se nedělá "ručně", ale speciálními programy. "Samozřejmě, že to správa sociálního zabezpečení zvládne," je přesvědčen ministr Vladimír Špidla. "Pokud bude nějaký důchod vyplacen nesprávně, tak se chyba napraví. Vždyť každý systém, i tento, se dopouští chyb i při rutinním provozu. Ale systém jako celek se nezhroutí. Nesmí se zhroutit," dodal. Také Jan Knížek odmítá představu, že by měl být počítačový systém finančních úřadů paralyzován příchodem roku 2000. "Spolehlivost na sto procent zaručit nemohu, ale troufám si říct, že na devadesát osm procent to bude v pořádku, a když se vyskytne problém, nebude to problém takového rázu, že by systém kolaboval," řekl. Bez informačních systémů by nemohla fungovat ani kontaktní místa státní sociální podpory a úřady práce. "Oba systémy jsou na bázi moderních technologií a zahrnují plný letopočet. Přechod tisíciletí nám nebude činit potíže. Přesto na rok 2000 testujeme jak hardware, tak software," řekla ředitelka odboru informatiky ministerstva práce Jaroslava Hilová. Finanční úřady i úřady práce mají nejvýš několik let staré počítače, to však nemusí být samo o sobě zárukou, že po Novém roce nepřijdou potíže. "Bohužel, je to krásná představa, ale nemůžeme na ni absolutně spoléhat. I novější počítače mají někdy starší čip," upozornil Karel Berka. I jiné státní instituce prohlašují, že je rok 2000 nezaskočí. "Máme situaci pod kontrolou. Do konce roku by v armádě neměl být v provozu systém, který by způsobil problémy při přechodu do dalšího roku," řekl plukovník Jiří Foldyna z generálního štábu armády. Na konci února by podle něj měla armáda vědět, které systémy dokáže připravit na přechod do roku 2000 sama a které bude muset vyměnit nebo opravit ve spolupráci s civilními firmami. "Všechny systémy Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou od minulého roku připraveny na přechod letopočtu z 1999 na 2000. Změna letopočtu nemůže ve VZP znehodnotit údaje o pojištěncích," sdělila prokuristka pojišťovny Jiřina Musílková. Nový rok by neměl ohrozit ani počítače Poslanecké sněmovny. Tamní databanka sice obsahuje parlamentní rozpravy až z minulého století, ale to jsou textové soubory, ne údaje typu datum splátky bankovní půjčky nebo datum výplaty důchodu. V roce 2000 by možná bývalo nefungovalo elektronické hlasovací zařízení, které pracovalo pouze s dvoumístným letopočtem - proto sněmovní informatici museli rozšířit datové pole.
ŽÁDNOU PANIKU
Přístupem úřadů a státních firem se jako červená nit táhne motiv "jen žádnou paniku". Každý se snaží šířit víru, že se nakonec nic nestane a až na drobnosti bude všechno, co je řízeno počítači, fungovat tak, jak má. I to je samozřejmě možné. "Z hlediska mého úřadu bych chtěl vynechat katastrofické situace vůči obyvatelstvu. Musíme být obezřetní," říká Karel Berka, ale zároveň se přimlouvá za včasné a pravdivé informování o hrozících problémech. To by podle Miloše Zemana mělo být státní správě uloženo i chystaným vládním usnesením k problému 2000. "Nezanedbatelné není ani veřejné mínění, povzbuzované senzacechtivými novináři," stojí v projektu 2000 vypracovaném Řízením letového provozu, v odstavci o psychologických souvislostech počítačové hrozby. "Jde o rovnováhu mezi tím, do jaké míry strašit veřejnost a do jaké míry nechat věc v rukou odborníků. Důvodů pro přemrštěné strašení je ale spíš méně než více," domnívá se rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. "Žít s pocitem, že se na vás řítí katastrofa, a zvětšovat si její rozměr, to přináší - pro laika mnohem víc těžkostí než pár problémů, které na přelomu roku mohou nastat," dodává. Postoj amerického "dobře situovaného laika" k počítačové hrozbě popisují Edward a Jennifer Yourdonovi v knize Jak přežít rok 2000 takto: "Mnozí z nás pracují dvanáct hodin denně a pak tráví večery a víkendy tím, že se starají o rodinu, tlačí se při nákupech, v prádelně a vyřizují jiné nezbytné pochůzky. Jsme bombardováni katastrofickými zprávami, zahlceni elektronickou a hlasovou poštou a naprosto vyčerpáni tíhou a chaosem moderního života. A do toho všeho najednou někdo přijde a varuje nás, že by všechno mohlo zkolabovat kvůli obskurnímu počítačovému problému, kterému většina z nás nerozumí. Nepřekvapuje tedy, že většina z nás pokrčí rameny a řekne: ’Oni to nějak opraví. Prozatím mě sužují závažnější věci’".
