Dívku Dung unesla z Vietnamu žena, která jí předtím nabídla jídlo. Po něm děvče omdlelo a probudilo se o několik hodin později v Číně. Ani to však nebyla konečná destinace a pašeráci po několika dnech přinutili Dung, aby se společně s nimi vydala na cestu. Nakonec se ocitla v Evropě, únosci jí však nikdy neřekli, v jaké zemi vlastně skončila.
Dung se nedočkala záchrany ani ve chvíli, kdy automobil s unesenými dětmi zastavila na hranicích francouzská policie. Ačkoli dívka chtěla policii o své situaci říct, neměla k dispozici žádného překladatele.
Úřady ji brzy propustily a ona se znovu dostala do spárů svých únosců. Její cesta skončila ve Velké Británii, kde ji donutili k prostituci, aby zaplatila pomyslný dluh za dopravu.
Tento příběh je typický pro tisíce dětí, které pašeráci buď unesli nebo je nalákali na vidinu lepšího života za hranicemi Vietnamu. Mnohé z těchto příběhů publikovali nedávno vědci ve studii s názvem Nejisté cesty: Mapování zranitelnosti obětí obchodování s lidmi z Vietnamu do Evropy. Zprávu financovalo britské ministerstvo vnitra, píše stanice Deustche Welle.
Vědci problematiku pašování lidí z Vietnamu do Velké Británie a dalších zemí Evropy zkoumali rok a půl. Předmětem jejich zájmu bylo například Polsko, Česká republika, Francie nebo Nizozemsko. Podle posledních údajů britského Národního referenčního mechanismu, který má za úkol identifikovat a chránit oběti, padlo v té době za oběť pašerákům asi 3 100 Vietnamců.
Za nelegálním přistěhovalectvím stojí podle odborníků nejen chudoba, ale také sílící tlak vůči mladým lidem, aby zlepšili finanční situaci svých rodin. „Touha po postavení, které poskytuje hmotný majetek, pohání mnoho Vietnamců, kteří hledají lepší kvalitu života, aby riskovali se zprostředkovateli práce. Z těch se mohou vyklubat obchodníci s lidmi, kterým budou dlužit za pomoc obrovské peníze,“ uvádějí autoři studie.
Pašeráci nárokují po dětech za cestu astronomické částky
Typická cesta z Vietnamu podle nich vede letadlem do Ruska. Odtud pašeráci pokračují se svými klienty či oběťmi po zemi přes Bělorusko, Ukrajinu, Polskou, Českou republiku, Německo, Nizozemsko a Francii. Autoři však upozorňují, že další cesty do Evropy vedou také přes Jižní Ameriku.
Děti po příjezdu do cílové destinace kontrolují pašeráci, kteří jim účtují za dopravu z Vietnamu a zajištění dobré práce vysoké částky. Většina slibovaných pracovních míst se však velmi liší od původního očekávání a oběti jsou mnohdy nuceny pracovat za příšerných podmínek, aby splatily své dluhy.
Nejprve prodali moji ledvinu, pak mě. Nepálky bojují proti obchodu s lidmi |
„Rozsah zneužívání dětí pašovaných z Vietnamu do Evropy je ohromující. Většina z nich zažije vykořisťování ještě než dorazí do Velké Británie,“ popisuje Jasmine O’Connorová z organizace Anti-Slavery International’s zabývající se novodobým otroctvím.
Příběh vietnamské dívky Dung podle autorů studie upozorňuje na vládní politiku týkající se „tranzitních zemí“ v Evropě, které považují oběti pašeráků za odpovědnost ostatních států. V mnoha případech se sice děti ocitly ve středu zájmů úřadů, ty je však považovaly za migranty nebo zločince.
„Podle mezinárodního práva mají státy povinnost chránit děti před obchodováním s lidmi a vykořisťováním. Je nepřijatelné, aby státy považovaly pašované vietnamské děti za problém jiné země,“ uvádí ve zprávě Debbie Beadleová z britské organizace ECPAT bojující proti obchodu s dětmi. “Kdyby to byli vaše děti, neignorovali byste to. Děti nejsou zločinci,” uzavírá.
