Bhairchawa je jedním z třiadvaceti oficiálních checkpointů na hranicích mezi Nepálem a Indií. Každý den tudy projde více než sto tisíc lidí, kteří putují pěšky, na kolech či motocyklech. V řadách hraničních strážců jsou také ženy, které se snaží mezi zástupy rozpoznat potenciální oběti a jejich vykořisťovatele. Samy si totiž prošly peklem, když se staly obětmi pašeráků.
Jednou z nich je Pema, která očima pečlivě skenuje pohybující se masu. Asi 1 750 kilometrů dlouhá a otevřená hranice mezi oběma zeměmi je snem pro obchodníky s lidmi a noční můrou pro ty, kteří je chtějí zastavit.
Podle Národní komise pro lidská práva se v roce 2016 stalo oběťmi obchodování s lidmi více než 23 000 Nepálek. Čísla by však mohla v tomto regionu vyšplhat až na 40 000 nepálských obětí ročně. Indická pohraniční stráž zaznamenala od roku 2013 asi pěti set procentní nárůst případů obchodování s lidmi mezi Nepálem a Indií.
Pema moc dobře ví, jak rozpoznat potenciální oběť, samotnou ji v jedenácti letech propašovali přes hranice. Protože se narodila v chudé vesnici na severu země, její rodiče přijali nabídku svého přítele a poslali ji za vidinou lepší budoucnosti. Muž ji však zdrogoval a prodal do indického nevěstince. Až po letech znásilňování a mučení ji zachránila humanitární organizace Maiti Nepal, která pomáhá obětem pašování a násilí.
Muži ženám kupují dárky, aby vzbudily jejich důvěru
Pema od té doby žije v azylovém domě a stala se jednou z devětatřiceti přeživších žen, které pracují pro organizaci Maiti Nepal v řadách pohraniční stráže. Skupina působí na celkem devíti kontrolních stanovištích mezi oběma zeměmi a spolupracuje s pohraniční policií.
Nepálka se udusila s dětmi v chatrči, rodina ji vyhnala kvůli periodě |
A jak probíhá odhalování potenciálních obětí? Pema si podle listu The Guardian vybírá ke kontrole například muže, který drží za ruku dívku na vysokých podpatcích. „Je oblečená příliš elegantně. Pašeráci kupují ženám oblečení, aby získali jejich důvěru,“ popisuje Pema.
Dívka nemá žádné doklady a z muže se vyklube pašerák, který se s ní seznámil na Facebooku a přemluvil ji ke společnému útěku ze země.
„Chtěl ji dostat z Nepálu a prodat do nevěstince. Děje se to každý den,“ popisuje Pema. Oklamané dívky se ujmou humanitární pracovníci, kteří ji poskytnou azyl a pomohou s návratem domů k rodině.
„Je těžké si přiznat, že váš přítel je obchodník a chce vás prodat. Mně se stalo to samé. Můj partner nejprve prodal mojí ledvinu a potom prodal mě. Jsem naživu jen proto, že mě zachránili,“ dodává Pema.
Cases of human #trafficking from #Nepal to #India had risen by 500% since 2013. In this latest from @guardian, read how #survivors are teaming up to prevent it: #NPeaceAwards https://t.co/zFPUEZhMJy https://t.co/OSxR30HXNW
Podle Anuradhy Koiralaové, která je zakladatelkou Maiti Nepal, se pašování žen a dívek rozmohlo před čtyřmi lety po zemětřesení v Nepálu, kvůli kterému ženy doufaly v lepší budoucnost v Indii.
„Zemětřesení zasáhlo mnoho míst, kde už představovalo obchodování s lidmi velký problém. Rok po zemětřesení zadržela stráž na hranicích s Indií 4 000 žen,“ popisuje Koiralaová.
Ačkoli Pema je nyní spokojená a ráda tráví čas se svými kolegyněmi, podle Koiralaové si ženy pracující na hranicích nosí svá traumata v sobě.
„Jejich smích je jen maska. Pema ztratila všechno. I když se směje, její srdce je plné bolesti. Tyto ženy mají jizvy, které nikdy nezmizí. Nemůžeme přihlížet, jak se to děje dalším ženám. Musíme jednat, a to okamžitě,“ uzavírá Koiralaová.
Hranice Nepálu x Indie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
