Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvUSA se doposud zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety doletu delšího než 80 kilometrů kvůli obavám z rozpoutání širšího konfliktu s Moskvou v případě, že by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Že tak neučiní, slíbil již dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systému HIMARS, jejichž software i hardware je upravený tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety delšího doletu než 80 kilometrů.
Stíhačky F-16 nedají USA Ukrajině vůbec, tanky Abrams koncem roku, tvrdí média |
Ukrajinská armáda o systémy s možností delšího doletu nicméně žádá už několik měsíců. Americké systémy HIMARS mohou s nasazením určitých typů raket zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů.
Rusko možné dodání amerických dalekonosných střel Kyjevu označilo za „červenou linii“, jejíž překročení by signalizovalo přímé zapojení USA do konfliktu na Ukrajině, uvedla loni v září mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
„Je to přímá cesta ke zvýšení napětí. Vyžádá si to od nás víc úsilí. Ale znovu: chod událostí to nezmění. Speciální vojenská operace bude pokračovat,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ačkoliv Ukrajina oficiálně na cíle na ruském území neútočí, v uplynulých měsících došlo k výbuchům na ruských letištích až 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Kyjev se k útokům nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.
Vojenská pomoc partnerů Kyjeva se za téměř rok ruské války na Ukrajině výrazně proměnila; spojenci dodávali nejprve munici a ruční zbraně, v průběhu měsíců však začaly na Ukrajinu proudit stále pokročilejší zbraňové systémy. Po oznámení plánovaných dodávek německých, amerických a britských tanků teď v lednu Kyjev volá po amerických bojových letounech F-16.
Pomoc od soukromé firmy
Americký výrobce zbraní General Atomics nabízí ukrajinské vládě dva bezpilotní letouny Reaper MQ-9 za symbolický jeden dolar. Kyjev by ale musel zaplatit zhruba 10 milionů dolarů (219 milionů korun) za přepravu dronů a jejich údržba by Ukrajince ročně vyšla na dalších osm milionů dolarů (175 milionů korun).
O nabídce, která by měla pomoci vyzbrojit zemi už téměř rok vzdorující ruské invazi, informoval web The Wall Street Journal (WSJ). Prodej by musela schválit administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Ta se podle WSJ k nabídce zatím nevyjádřila, komentář odmítla i vláda v Kyjevě.
Washington již dříve odmítl dodávky dronů Gray Eagle z dílen General Atomics Ukrajině kvůli obavám, že by se v případě sestřelení citlivé technologie mohly dostat do rukou nepříteli.
USA už Ukrajině dodaly stovky dronů a tisíce raket. Vojáky i cvičí |
USA poskytly Ukrajině v uplynulém roce více než 700 menších bezpilotních letounů, včetně taktických dronů Switchblade. Tyto drony nenesou zbraně, ale lze je snadno přenášet a využívat k útokům ve stylu kamikadze.
Reapery jsou proti nim výrazně sofistikovanější zařízení s delším doletem, vyšší rychlostí a lepšími schopnostmi. Drony s rozpětím křídel přes 20 metrů vydrží ve vzduchu až 24 hodin a mohou nést zbraně. Starší verze dronu, kterou firma Ukrajině nabízí, by za normálních okolností stála několik milionů dolarů.
