Pro Chucka Rochu z organizace Nuestro Pac zaměřené na získávání Latinoameričanů na Bidenovu stranu je to frustrující refrén. „Už mě unavují běloši, kteří v televizi mluví o tom, že naše komunita není monolit. Zdá se, že Hispánci se jim rozhodli ukázat, jak moc nejsou monolitem,“ říká.
Zjevné je to například na jižní Floridě, kde Trump získal téměř polovinu latinoamerických voličů, nebo v Texasu, kde Biden v silně hispánském údolí Rio Grande zaostal za úspěchem Hillary Clintonové z roku 2016.
Proti demokratům stála podle expertů řada faktorů, mimo jiné jejich nedostatečná agitace v Texasu či agresivní republikánská strategie na jižní Floridě. Jiní odborníci se domnívají, že tlak demokratů na ovládnutí hispánského hlasování přišel příliš pozdě, což republikánům nahrálo.
„Odnesl jsem si z toho, že demokratická strana jako celek musí přehodnotit celou operaci, jak se dostat k Latinoameričanům,“ říká Rocha, kterého však popudilo, že se demokraté po volbách tak zaměřili na hlasování Hispánců, přestože v žádném státě neupřednostnili Trumpa.
Profesorka Cristina Beltránová, která působí na Newyorské univerzitě, se domnívá, že hlasování ukázalo, že Latinoameričané jsou různorodá populace, a to z hlediska demografie i ideologie. „Pokud jde o politiku, neexistuje žádná latino komunita,“ řekla listu The Guardian.
Trump si u Hispánců v Texasu výrazně polepšil
Biden ve volbách vyhrál téměř 70 procent latinoamerických voličů v zemi, píše list Politico. Podobného výsledku dosáhla v roce 2016 také Clintonová. Trump si letos připsal 32 procent hlasů Hispánců, což je pro prezidenta oproti volbám z roku 2016 zlepšení o čtyři procentní body.
Propast se letos znatelně zmenšila podél mexické hranice. V texaském okrese Starr, kde Clintonová získala v roce 2016 přes 79 procent hlasů, Biden dostal 52 procent hlasů a Trump 47 procent.
Ačkoli někteří experti nechápou, jak se v okrese, jenž tvoří téměř výhradně Latinoameričané, mohlo něco takového stát, Rocha vidí za úspěchem Clintonové jejího manžela prezidenta Billa Clintona, kterého místní znali.
Tyhle volby jsem vyhrál já! napsal Trump před oznámením Bidenova triumfu |
„Hispánci, s nimiž jsem přes léto v okrese Starr mluvil, Bidena neznali. Věděli, že byl viceprezidentem, ale jinak o něm nic nevěděli,“ říká Rocha.
Juan Carlos Huerta, profesor politologie na Texaské univerzitě, se domnívá, že hlasování v jižním cípu Mexika ovlivnila dezinformační kampaň i rostoucí počet evangelíků.
Roli sehrála také skutečnost, že americká pohraniční stráž poskytla Latinoameričanům v této oblasti dobře placená pracovní místa, což podle expertů otupilo pobouření některých lidí kvůli Trumpově tvrdé rétorice ohledně nelegálního přistěhovalectví do USA.
Lidé u mexické hranice se bojí o živobytí
Dvaašedesátiletá Lupita Riosová z města Roma na západě okresu Starr volila Trumpa už podruhé. Její synovec pracuje pro americkou pohraniční stráž, manžel a další příbuzní zase na ropných polích v centrálním Texasu. Riosová věří, že Trumpova prohra ohrozí jejich živobytí.
Manuel Grajeda z lidskoprávní organizace UnidosUS se navíc domnívá, že mnozí Latinoameričané se stále drží „zhoubného machismu“ a Trumpova image „silného muže“ jim mohla imponovat. Celkově Biden v Texasu prohrál o šest procent, Clintonová tento stát zratila o devět.
„Jak se Biden zlepšil v porovnání s Clintonovou, když ve státě Texas nedosahoval dobrých výsledků u latinskoamerických voličů? To mě vede k zamyšlení, že jde spíše o fenomén v údolí Rio Grande než v celém státě,“ konstatuje profesor Huerta pro list Los Angeles Times.
Státem, kde Biden naopak kvůli hlasům Latinoameričanů zvítězil, je podle expertů Arizona. „Ve státě dlouho probíhala kampaň různých organizací na jejich získání,“ líčí Rocha. S vítězstvím ve státě Bidenovi podle The Guardianu značně pomohli Hispánci v okresech Pima, Yuma a Maricopa.
Na jihu Texasu i Floridy se voliči přiklonili k Trumpovi:
Aside from in areas in Texas and Florida (which look very much Latino driven), the biggest swings for Trump came in states he was always going to win and Biden just improved in a lot of places all over the map https://t.co/W8hO3DCWW2
Floridští Hispánci nechtěli „socialistu“ Bidena
Trump si kromě Texasu polepšil také u Hispánců na Floridě. Ve státě podle stanice NBC nakonec získal 45 procent latinskoamerických hlasů. Od roku 2016 si tak polepšil o 11 procent. Republikáni tam Bidena v rámci kampaně označili za socialistu, což zejména na jihu státu, kde žije početná skupina uprchlíků před často levicovými diktaturami, značně rezonovalo.
„Toto poselství zafungovalo. Bylo nepravdivě, ale mělo úspěch,“ říká Eduardo Gamarra, profesor mezinárodních vztahů na Floridské mezinárodní univerzitě. „Republikáni věděli, na jakou strunu zahrát,“ řekl.
Stratég republikánů Charles Gerow nicméně trvá na tom, že Trump si u Hispánců na Floridě polepšil nejen kvůli obavám ze socialismu, ale také kvůli prezidentově hospodářské politice. „Trump si vedl v této menšinové komunitě velmi dobře, a to i přes tvrzení v národních médiích o jeho urážlivé osobnosti a rasismu. Lidé tomu prostě nevěřili,“ prohlásil.
Trump jako zlomyslné dítě. USA čekají nebezpečné týdny, varují experti |
Profesorka Beltránová věří, že výsledek na Floridě a v Texasu je pro demokratickou stranu znamením, že musí v budoucnu mnohem více naslouchat latinskoamerickým kandidátům a místním organizátorům.
„Nesmíme zapomenout na skutečnost, že Trump téměř vyhrál, protože většina bílých voličů v USA ho nadále podporovala. Jediným důvodem, proč Trump prohrál, je fakt, že se menšina bílých voličů spojila s většinou těch černošských, hispánských, asijských a domorodých,“ uzavřela Beltránová.
Amerika bude znovu respektovanou zemí, řekl Biden v projevu:
