Úterý, 3. listopadu 2020. Amerika odvolila a Donald Trump se raduje. Na volební mapě se stát za státem halí do republikánské červeně. Vše napovídá tomu, že získá 430 volitelů z celkových 538 a pohodlně obhájí prezidentskou funkci. Na nic nečeká a prohlásí se za vítěze.
Je to ovšem jen klam. V tu chvíli je spočteno pouze patnáct procent korespondenčních hlasů. Zájem o tento způsob hlasování je letos mimořádný. Miliony lidí nechtějí riskovat, že se ve volebních místnostech nakazí. A poštou daleko častěji hlasují demokraté, protože hrozbu koronaviru berou vážněji.
Trvá několik dnů, než se všechny korespondenční hlasy podaří ověřit a sečíst. Jak postupně přibývají, volební mapou se žene modrá vlna. Trump ztrácí stát za státem. Jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden nakonec vítězí poměrem 334 ku 204 volitelů.
„Existuje velice reálná možnost, že data z volební noci budou ukazovat neuvěřitelné vítězství Donalda Trumpa,“ uvedl pro web Axios Josh Mendelsohn, šéf prodemokratické analytické firmy Hawkfish, která s výše popsanou prognózou přišla. „Ale až budou započítány všechny hlasy, tak se ukáže, že výsledky z noci byly jen iluzí.“
Průzkum preferencí podle portálu FiveThirtyEight. V modrých státech vede Biden, v červených Trump. V hnědých státech je situace nerozhodná:
Analytici, političtí stratégové, právníci i média z obou politických táborů se nyní vážně připravují na to, že inerval mezi volební nocí a inaugurací nového prezidenta může být jedním z nejturbulentnějších období v moderních dějinách USA.
„Američané očekávají, že se jména vítězů a poražených dozvědí během volební noci. Pokud se výsledky kvůli později sečteným lístkům změní, tak máme zaděláno na pořádný průser,“ řekl portálu The Atlantic jeden z Trumpových právních poradců pod podmínkou anonymity.
Dlouhé čekání na vítěze
Málokdo předpokládá, že by se Trump s prohrou jen tak smířil. Už nyní zpochybňuje legitimitu voleb a odmítá zaručit pokojné předání moci pokud v souboji s Joe Bidenem neuspěje. „No, uvidíme, co se stane,“ odpověděl naposledy na otázku, jak se zachová v případě prohry.
Korespondenční hlasování opakovaně napadá jako velký podvod, který z letošního prezidentského klání udělá „nejzmanipulovanější volby v historii“. Své příznivce přesvědčuje, že demokraté a spiknutí „hlubokého státu“ mu jeho vítězství ukradnou.
Jak dlouho potrvá, než se Amerika dozví jméno příštího prezidenta? Jistou nápovědou může být průběh letošních demokratických primárek, píše The Washington Post. Po propuknutí pandemie se konaly celkem ve 23 státech, kde se na konečné výsledky čekalo v průměru čtyři dny. Ve státě New York to ale trvalo více než deset dní.
V primárkách navíc bylo napočítáno 534 000 neplatných hlasů zaslaných poštou. V některých případech je doručila pozdě, v jiných případech nezkušení voliči, kteří tímto způsobem hlasovali poprvé v životě, vyplnili lístky špatně. Už nyní je jasné, že v listopadu bude neplatných hlasů daleko víc.
To může výsledek hlasování rozhodnout. Například v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu bylo během letošních primárek napočítáno více než 60 000 neplatných hlasů odevzdaných poštou. Před čtyřmi lety přitom Donald Trump tyto tři státy získal rozdílem 80 000 hlasů.
Bush vs. Gore
Republikáni i demokraté proto už nyní šikují armády právníků. Demokraté podezírají poštu, v jejímž čele stojí od jara Trumpův příznivec Louis DeJoy, že korespondenční hlasování sabotuje. Republikánské týmy se snaží zabránit některým státům v zasílání korespondenčních lístků všem voličům. Ve většině států totiž o ně voliči musejí předem zažádat.
Trump se pokouší o zázrak. Tahá za kratší konec, přesto může opět vyhrát |
Po volbách se však očekávají daleko vypjatější bitvy o přepočítávání lístků.
„Pokud budou výsledky voleb těsné, budeme svědky vleklých povolebních bojů u soudů i v ulicích,“ řekl portálu The Atlantic právník a autor knihy Volební kolaps Richard L. Hasen. „Takový kolaps by byl daleko horší než to, co se stalo po volbách v roce 2000 v případě Bush versus Gore,“ dodal.
Připomíná tak klání z roku 2000, v němž se utkal demokrat Al Gore a republikán George Bush mladší. Tehdy Američané na jméno nového prezidenta kvůli těsnému výsledku z Floridy čekali celý měsíc. Právní půtky ukončil teprve výrok Nejvyššího soudu. Bush na Floridě vyhrál o 537 hlasů a těsně získal většinu ve sboru volitelů.
„Představte si, že letos se toto stane nejen na Floridě, ale v desítce dalších států. Nebude to jedna žaloba, ale ohromné množství žalob. A místo dvou zdrženlivých kandidátů, kteří boj přenechali náhradníkům, tu bude úřadující prezident, který z Oválné pracovny dští síru přes Twitter a využívá veškerou sílu svého úřadu k zasahování do voleb,“ napsal k tomu list The New York Times.
Je tedy možné, že i letos o výsledku voleb bude rozhodovat Nejvyšší soud. Amerika proto horečně řeší, kdo v něm nahradí liberální soudkyni Ruth Ginzburgovou, která v polovině září podlehla rakovině. Trump chce její nástupkyni jenovat co nejdřív, demokraté míní, že by tak měl učinit až příští prezident.
Přípravy na den D
Co se mezi volební nocí a lednovou inaugurací bude dít v ulicích, si nikdo netroufá odhadnout. Amerika má za sebou léto rasových protestů a násilností. Ulice měst jako je Seattle, Portland a Louisville plní po zuby ozbrojené domobrany a občanské milice, prodej střelných zbraní kvůli obavám z dopadů pandemie trhá rekordy.
V politicky hluboce rozdělené Americe se šíří atmosféra občanské války a experti varují, že možnost exploze násilí po listopadových volbách je čím dál pravděpodobnější.
„Extremisté všech směrů – rasisté, krajněpravicové milice, anarchisté i antifašisté – jsou přesvědčeni, že se jejich nepřátelé připravují na násilí, pokud volby dopadnou jinak, než by chtěli. Tyto skupiny mají střelné zbraně, zápalné lahve i primitivní výbušniny,“ řekl listu The New York Times Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
„Všechny strany vnímají volby skrze apokalyptickou terminologii: letošní hlasování rozhodne o zdaru či selhání Spojených států,“ vysvětluje Seth Jones.
Levicoví extremisté podle něj vidí v Trumpovi diktátora, který z USA udělá fašistický stát. Krajněpravicoví radikálové zase vnímají Bidena jako politika, který otevře dveře marxistům a anarchii. „Pokud si volby představujeme v tak apokalyptických pojmech, stává se násilí téměř nevyhnutelné,“ dodává.
Příspěvky na internetu jeho slova potvrzují. „Vlastenci po celé zemi se organizují a připravují. Víme, že po listopadu přijde den D,“ napsal na sociální sítě člen oregonské protrumpovské milice Patriot Coalition. Například Facebook proto ladí krizové scénáře povolebního vývoje a je připraven zablokovat veškerou politickou reklamu.
A co když Trump vyhraje?
V předvolebních průzkumech nyní vede Joe Biden, a to jak v těch celonárodních, tak v klíčových státech, kde se volby tradičně rozhodují. Proto také většina krizových scénářů pracuje s variantou, že povolební chaos odstartuje Trumpova snaha udržet se za každou cenu v Bílém domě.
Co když ale jako před čtyřmi roky překvapí, obhájí mandát a porážku nedokážou skousnout demokraté?
Obhájí Donald Trump na podzim prezidentskou funkci?
„Nedokážu si představit, že by miliony demokratů po prvotním šoku dokázaly strávit Trumpovo vítězství. Biden byl po celé léto jasným favoritem, takže jeho prohra by mezi nimi vyvolala masivní deziluzi, že volby jsou prostředkem politické změny,“ zamýšlí se analytik a publicista Shadi Hamid na stránkách portálu The Atlantic.
„Pokud demokraté nedokážou porazit kandidáta tak nepopulárního, jakým se Trump stal během devastující pandemie a drastického zmenšení ekonomiky, jsou vůbec schopni ještě někdy vyhrát prezidentské volby?“ ptá se Hamid.
Amerika je na hraně povstání, ulice plní po zuby ozbrojené bojůvky |
Další Trumpovo vítězství podle něj liberálové budou brát jako důkaz, že republikáni podvádějí. Překreslují volební okrsky, ruší volební místnosti v černošských čtvrtích, provádějí čistky v seznamech voličů.
A především vítězí v prezidentských volbách, i když jejich kandidát získal v celostátním součtu méně hlasů – jako Bush v roce 2000 a Trump před čtyřmi lety. Pokud Trump vyhraje i letos, stane se to nejspíš opět podle tohoto scénáře. To mezi mezi jeho radikálnějšími odpůrci může zažehnout revoluční nálady.
„Prohra Joe Bidena za těchto podmínek by byla příšerná ne proto, že Trump zničí Ameriku (to ani nemůže), ale proto, že výsledek by podryl důvěru v demokracii. Výsledkem by byly další společenské nepokoje a pouliční boje, jako jsme zažili v posledních měsících v Portlandu a Seattlu,“ argumentuje Hamid.
14. září 2020 |