Podle ukrajinských poslanců neutralita země nijak nepomohla zajistit její bezpečnost. „Neutrální status Ukrajiny zakotvený v Zákoně o domácí a zahraniční politice se ukázal v kontextu ochrany státu před vnější agresí a nátlakem jako neefektivní,“ citovala agentura Interfax důvodovou zprávu k zákonu.
Po ruské anexi Krymu a „hybridní válce“ v Donbasu země podle poslanců potřebuje efektivnější záruky své nezávislosti, svrchovanosti, bezpečnosti a územní celistvosti. „Povede to k integraci do evropského a euroatlantického prostoru,“ řekl k přijetí návrhu ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil rozhodnutí ukrajinského parlamentu kontraproduktivní a prý jen zvýší napětí v rusko-ukrajinských vztazích. Obdobně se vyjádřil i ruský vyslanec při OBSE Andrej Kelin. „Je to vůči nám nepřátelský krok. Toto politické rozhodnutí jen přidá k potížím a napětí v našich vztazích,“ citovala jej agentura Interfax.
Закон про відмову від позаблокового статусу прийнято. За 303 голоси. Слава Україні! pic.twitter.com/KJ0xCWjrRb
Neutralitu Ukrajiny prosadil v roce 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč, což jeho nástupce Petro Porošenko označil za největší chybu bývalého vedení. Proti Porošenkově návrhu na zrušení neutrality hlasovalo pouze osm poslanců, pro návrh bylo naopak 303 zákonodárců, což je podle agentury Reuters o 77 víc, než bylo pro přijetí nutné. Ukrajinská Nejvyšší rada má 450 poslanců, v době hlasování jich v sále bylo 369.
Žádost o vstup do aliance ovšem podle Porošenka zatím není na pořadu dne, Kyjev bude nejprve usilovat o přechod na standardy a pravidla NATO, což potrvá nejméně šest let. O členství země ve vojenském bloku pak musí podle Porošenka rozhodnout Ukrajinci v referendu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i mluvčí amerického ministerstva zahraničí se koncem listopadu nechali slyšet, že Ukrajina má do aliance otevřené dveře. „Připouštím partnerské vztahy, nikoli členství,“ míní naopak německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
