Na něm se tehdy šéfové států a vlád aliančních zemí dohodli, že Ukrajina a Gruzie by měly vstoupit do NATO, žádný časový plán pro to ale nestanovili, napsala agentura DPA.
Kyjev přitom zdůrazňuje, že Ukrajina pro alianci „není problém, ale výhoda“.
„Ministr zahraničí Dmytro Kuleba očekávání Ukrajiny shrnul jasně: Na summitu ve Vilniusu Ukrajina od svých spojenců čeká závazek, který určí její cestu do NATO,“ napsal na facebooku mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno vyzval NATO, aby na svém příštím summitu uvolnilo cestu jeho zemi k členství. Na Ukrajině, v Evropě ani v NATO by většina lidí nepochopila, kdyby Ukrajina na červencové schůzce ve Vilniusu nedostala „zaslouženou pozvánku“, řekl Zelenskyj po návštěvě generálního tajemníka Jense Stoltenberga v Kyjevě. Odůvodnil to tím, že nikdo jiný nepřispívá k euroatlantické bezpečnosti více než ukrajinští vojáci.
Pavel se sešel se Zelenským. Rozhovory o vstupu do EU chci letos, řekl |
Zelenskému se dostává podpory hlavně od středo- a východoevropských zemí, jako je třeba Litva, kde se summit koná. To, že se jim ke změně kurzu podaří přimět partnery v NATO, jako jsou Spojené státy, je ale v současnosti velmi nepravděpodobné. Podle informací z diplomatických zdrojů odpůrci jasné perspektivy vstupu Ukrajiny do NATO svůj postoj vysvětlují tak, že takový cíl není v současnosti realistický. Také upozorňují na riziko, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl získat argumenty pro ještě agresivnější postup.
U příležitosti Stoltenbergovy návštěvy v Kyjevě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opět varoval, že Rusko možné členství Ukrajiny v NATO považuje za ohrožení. Její vstup do aliance by byl „závažným, významným nebezpečím pro naši zemi, pro její bezpečnost“.
Aby NATO Ukrajině na summitu ve Vilniusu přeci jen mohlo vyjít vstříc, pracuje se nyní podle diplomatů na podpůrném balíku, který ale už Stoltenberg oznámil. Mluví se také o tom, že by aliance nabídla Kyjevu ve formě rady NATO-Ukrajina jednání o ještě užší spolupráci. To by mohlo posílit „pocit partnerství“ mezi NATO a Ukrajinou a znamenat opravdový rozdíl, řekl podle DPA jistý vysoce postavený diplomat.
Zástupci NATO se s kolegy z Ukrajiny doposud scházejí ve formátu Komise NATO-Ukrajina, ze které v minulosti zaznívaly hlavně výzvy k reformám. Skutečný posun v jednáních o perspektivě vstupu by podle informací z aliance nastal zřejmě jedině tehdy, pokud by Ukrajina dosáhla úspěchu ve válce s Ruskem. Pak by se země NATO nemusely obávat toho, že se po vstupu Kyjeva do aliance stanou přímou stranou konfliktu.
Zášť a touha po pomstě. Putin se rozhodl zaútočit na Ukrajinu rok před invazí |
Rozšíření o Ukrajinu v době války nedávno nepřímo vyloučil i Stoltenberg. Připomněl, že předpokladem členství v NATO je, že Ukrajina válku ustojí jako nezávislý stát. Dal najevo, že pokud by se Ukrajina neudržela jako suverénní, nezávislá země v Evropě, „nemělo by smysl diskutovat o členství“.
Americká vláda se k interním debatám před summitem ve Vilniusu nevyjádřila, píše DPA. Nepřímo ovšem potvrdila, že jsou pro ni v současné situaci důležitější další dodávky zbraní a další pomoci pro Ukrajinu než plánování jejího vstupu mezi spojenecké země. Nejmenovaná představitelka americké administrativy DPA řekla, že Spojené státy zvažují, co se dá udělat pro posílení schopnosti Ukrajinců bránit se a odstrašovat agresory. K perspektivě vstupu této východoevropské země do NATO řekla pouze to, že Spojené státy nezpochybňují deklaraci z roku 2008. „Není otázkou, zda Ukrajina do aliance vstoupí, ale kdy se tak stane,“ uvedla.
Také německá vláda se vyjadřuje podobně jako ta americká. Pro Berlín je nyní prioritou vojenská, finanční a humanitární podpora pro Kyjev. „V současnosti žádné rozhodnutí ohledně vstupu Ukrajiny neexistuje,“ řekl mluvčí spolkové vlády před časem.
20. dubna 2023 |
