„Nevíme, zda byl zatčen, zda je vyslýchán nebo kdy bude propuštěn,“ oznámil v úterý The Washington Post s tím, že se novinář na ambasádu vydal kvůli běžné administrativní záležitosti.
Chášakdží si přišel vyřídit doklady, aby mohl uzavřít sňatek. O muži, jemuž bude v říjnu šedesát let, od té doby nic neví ani jeho snoubenka. Na úřad v Istanbulu ho doprovázela, nedostala však povolení vstoupit dovnitř.
Novinář si u ní podle al-Džazíry nechal mobilní telefon, protože si jej nemohl vzít s sebou, což je údajně běžná praxe některých zastupitelských úřadů. „Kdybych se nevrátil, zavolej poradci (tureckého) prezidenta Erdogana,“ stihl jí ještě nařídit. Snoubenka, která je občankou Turecka, po několika hodinách začala obvolávat známé a nakonec i policii.
Ta se údajně podívala na záznamy z kamer kolem ambasády, novinářův odchod v nich však nenašla. „Neexistuje žádný zákon nebo žaloba, která by mířila proti němu. Není podezřelý, z ničeho jej neusvědčili. Nic proti němu nemají. Je to jen člověk, jehož zemi se nelíbí jeho články či názory,“ uvedla snoubenka.
Chášakdží se totiž netají kritikou současného korunního prince Muhammada bin Salmána. „Zaslouží si pochvalu za svůj program vnitřních reforem. Ale tento mladý a prudký inovátor nepovzbuzuje a nedovoluje žádnou debatu o podstatě těchto nových změn,“ napsal v březnu novinář v článku, jejž otiskl britský The Guardian.
Korunní princ podle Chášakdžího „posouvá zemi od náboženského extremismu do epochy extremismu vlastního“. „Musíte mé reformy přijmout bez jakékoli debaty a počítat se zatčením a zmizením kritiků,“ napsal Chášakdží o princově smýšlení. Program Muhammada bin Salmána podle něj postrádá nejdůležitější reformu, totiž demokracii.
Pořád je na ambasádě, míní Turecko
Redaktor listu The Washington Post Fred Hiatt ve středu napsal, že je redakce „extrémně znepokojená“. „Spojili jsme se všemi, kteří by podle nás mohli být schopní Džamála lokalizovat a ujistit se, že je v bezpečí, včetně amerických, tureckých i saúdskoarabských úřadů,“ popsal.
Mluvčí tureckého prezidenta Tayyipa Recepa Erdogana uvedl, že je Chášakdží stále uvnitř konzulátu a že Turecko situaci monitoruje. „Naši představitelé jsou v kontaktu a vyjednávají se saúdskoarabskými protějšky. Doufám, že záležitost bude vyřešena,“ oznámil.
Na saúdské čistky dohlížel i Trump. Reformy jsou jen pozlátko, míní expert |
Zástupce Saúdské Arábie, jehož citovala agentura Reuters, to však popřel a řekl, že Chášakdží v budově není. „Pan Chášakdží byl na konzulátu a požádal o doklady o svém rodinném stavu a krátce potom odešel. Není na konzulátu ani ve vazbě Saúdské Arábie,“ sdělil.
Žurnalistova snoubenka se k úřadu ve středu vrátila a verzi Saúdské Arábie napadla. „Je-li to pravda, tak kde je? Domů nešel, byla jsem tam a nenašla jsem ho. Kde je Džamál?“ ptá se.
Vztahy mezi Rijádem a Ankarou loni poznamenal spor kolem blokády Kataru. Několik arabských zemí, mezi nimi Saúdská Arábie, zemi obvinilo z podpory terorismu, což Katar popřel. Turecko se za něj postavilo a po zavedení sankčních opatření mu poskytlo pomoc.
Chášakdží ze Saúdské Arábie odjel loni v době zatýkání disidentů, mezi nimiž byli duchovní a intelektuálové. Oznámil tehdy, že dostal zákaz vyjádřit svůj názor v panarabském listě Al-Haját. Důvodem byla jeho obhajoba Muslimského bratrstva, které Rijád považuje za teroristickou organizaci. Chášakdží je také kritikem politiky Rijádu vůči Jemenu a Kataru.
Saúdská Arábie platí al-Káidě za pomoc ve válce v Jemenu, tvrdí AP |
Narodil se v Medíně, v mládí inklinoval k radikálnímu islámu, ale později se stal liberálem. Novinářskou kariéru zahájil v 80. letech jako spolupracovník listu Saudi Gazette, Ukáz a Ašrak al-Avsat. V Afghánistánu a Súdánu několikrát pořídil rozhovor s bývalým vůdcem teroristické sítě al-Káidy Usámou bin Ládinem. Loni se usadil ve Spojených státech.
„Opustil jsem svou zemi, rodinu i práci a teď zvedám svůj hlas. Pokud bych to neudělal, zradil bych ty, kteří umírají ve vězení,“ napsal tehdy novinář. Organizace Novináři bez hranic řadí Saúdskou Arábii v oblasti svobody tisku na 169. místo mezi 180 státy.
