Od referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie uběhl rok a půl, zhruba stejný čas zbývá do samotného brexitu. Zatímco probíhají vyjednávání o nové podobě vztahu Británie ke zbylé sedmadvacítce, země už pociťuje odliv pracovní síly napříč obory.
V Británii nyní žije 2,4 milionu pracovníků ze zemí EU, z nichž až 35 % zvažuje odchod a 8 % je pro něj pevně rozhodnuto. V médiích se proto často hovoří například o krizi ve zdravotnictví nebo pohostinství.
Dalším důležitým hybatelem, o kterém se však příliš často nepíše, je terciární vzdělávání. To je v Británii považováno za jeden velký trh, díky němuž do tamní ekonomiky přitečou miliardy liber ročně, a nejen díky vysoké kvalitě láká studenty z celého světa. Celkem v Británii studovalo v akademickém roce 2015/2016 přes 438 tisíc zahraničních studentů, z toho 127 tisíc tvořili studenti z EU (v čísle nejsou zahrnuti studenti programu Erasmus, viz box níže).
Studenty do Británie táhne hlavně angličtina, protože řada zaměstnavatelů z neanglicky mluvících zemí od svých zaměstnanců vyžaduje, aby mluvili anglicky na dobré úrovni. Studenti tak ve znalosti angličtiny často vidí svoji budoucnost. V nabídce českých oborů si také často nevyberou ten, o který by skutečně měli zájem, zato v Británii mohou studovat téměř cokoliv.
„V Česku jsem nemohla najít obor, který by mi seděl - chtěla jsem studovat kreativní psaní a zároveň média, což žádná česká univerzita neumožňuje,” říká Šárka Šeborová, která studovala v anglickém Worcesteru.
Někteří studenti jen chtějí poznat, jaké to je žít v jiné zemi, nebo jsou více spokojeni s tamním vzdělávacím systémem. „Mám tu více svobody než ve Francii. Tam bych strávil na přednáškách přes 30 hodin týdně a neměl na nic čas, zatímco tady máme spíš kratší semináře založené na konverzaci, takže se můžu víc věnovat samostudiu,” říká Gaspard Loubaton, který v Cardiffu studuje politologii.
Rok studia za čtvrt milionu. Pokud jste z EU
Navzdory všem těmto pozitivům se ale brexit může stát pomyslnou zdí, která bude studenty z Unie držet dál od Spojeného království. Organizace UCAS, přes kterou se studenti na univerzity hlásí, už loni na podzim informovala o 9% poklesu v přihláškách z EU. Největším problémem však nebude větší papírování, ale financování. Rok bakalářského studia na britské univerzitě totiž přijde na 9 tisíc liber, což je zhruba čtvrt milionu korun.
Mapa ukazuje, které země EU vysílají svoje studenty do Británie nejčastěji. Vede Německo, Francie a Itálie. Zdroj dat (z akademického roku 2015/2016): Higher Education Statistics Agency (HESA)
Britská vláda zatím studentům z EU poskytuje, stejně jako domácím studentům, možnost půjčky. Ta má systém splátek upravený tak, že studenti nic nesplácí, pokud jejich roční příjem nepřesáhne 17 775 liber (asi půl milionu korun), po třiceti letech se dluh úplně smaže. Tato možnost financování se pro mnoho studentů stává aspoň v některé fázi jejich studia klíčovou.
„Na první rok jsem měla našetřeno, ale na druhák jsem si musela u britské vlády půjčit,” říká Maďarka Szofia Zekovová, která ve velšském Cardiffu studuje žurnalistiku. Možnost půjčky využívá i studentka politologie a mezinárodních vztahů z Yorku Michaela Kučerová. „Pokud brexit způsobí, že na studenty z EU bude nahlíženo jako na zahraniční, ceny školného se neuvěřitelně navýší a možnost půjčky zde také nejspíše nebude, což může zamezit naprosté většině studentů z EU možnost studia v Británii,” říká.
Co bude s programem Erasmus+? Nejistá zatím zůstává i otázka programu Erasmus+. Británie patří díky široké nabídce škol i angličtině k nejčastějším destinacím studijních i pracovních pobytů studentů v rámci Erasmu. Sama navíc svoje studenty do ostatních států často vysílá. Theresa Mayová v prosinci 2017 Erasmus chválila a uvedla, že členství Británie v programu by mělo trvat aspoň do konce roku 2020, tedy více než rok a půl po brexitu. |
Pro představu, školné na prestižní univerzitě v Cambridgi by teď pro českého studenta představovalo výdej 9 250 liber (267 tisíc korun) bez cenového rozdílu za obor, který si vybral. Pokud by na něj ale bylo po brexitu nahlíženo jako na zahraničního „overseas” studenta, cena studia by začínala na 16 tisících liber (461 tisíc korun) za rok, u studia medicíny by to bylo až 40 tisíc liber ročně (1,15 milionu korun).
„Mezinárodní těleso na britských univerzitách je ohromné, je to náležitá komunita. Brexit měl za jeden z cílů snížit imigraci, ale studenti jsou přece lidé, kteří by tu nejen chtěli žít, ale něčím by téhle zemi přispěli, přinesli by s sebou něco velmi cenného. Jsou to budoucí vědci a intelektuálové,” řekla Zekovová.„Ale pokud brexit dopadne špatně, budou tu pro ně špatné podmínky a nebudou se cítit vítaní, tak prostě odejdou,” dodala s tím, že po referendu na University of South Wales řady studentů přicházejících z EU znatelně prořídly.
Britská vláda už sice ve svém prohlášení uvedla, že studentům, kteří začínají studium v roce 2018, zůstane možnost půjčky otevřena po celou dobu studia, ale ještě není jisté, jaký postoj ke studentům zaujme po březnu 2019.
Ministr vzdělání a vědy Jo Johnson v rámci prohlášení řekl, že si je vědom toho, že součástí úspěchu britských univerzit je přitahování talentů z celého světa. Prohlášení má podle něj ujistit studenty, že finanční podpora bude v případě potřeby k dispozici.
Odejdou a peníze nesplatí, míní kritici
Možnost půjčky po brexitu by se mohla stát součástí volného obchodu, tato varianta má ale na ostrovech mnoho kritiků. Ti tvrdí, že absolventi se po studiích vrátí do země svého původu a půjčku nikdy nesplatí. Finanční pomoc studentům z EU se pak přemění na „černou díru” polykající peníze daňových poplatníků, ze kterých se tyto půjčky hradí, uvedl britský list The Telegraph.
Je proto podle nich nezbytné, aby nejdřív byly uzavřeny dohody mezi Spojeným královstvím a zeměmi EU, jejichž vlády by se na vybírání půjček měly aktivně podílet.
Zatím však i v tomto ohledu vládne nejistota. „Připadá mi to hrozně komplikované. Každý den slyším něco jiného a pokaždé se ptám sama sebe, co se vlastně bude dít. Takže prostě čekám, stejně s tím nic nezmůžeme a budeme se muset smířit s rozhodnutím, ať už bude jakékoliv,” říká studentka žurnalistiky z Dánska Emilie Kjellerupová.
