Stoupenci IS, kteří se vrátili domů, podle zprávy pocházejí z celkem 33 zemí. Většina z nich po návratu míří rovnou za mříže, někteří ale mohou nadále představovat bezpečnostní riziko, uvedl server BBC.
Islámský stát, který na území, jež v Sýrii a v Iráku kontroloval, v roce 2014 vyhlásil chalífát, letos přišel o své hlavní bašty v obou zemích. V červenci irácká armáda z rukou IS dobyla irácké město Mosul a minulý týden osvobodily arabsko-kurdské milice s podporou mezinárodní letecké koalice pod velením Spojených států syrské město Rakká (článek o dobytí Rakká čtěte zde).
Islámský státRAKKÁ: Kurdové dobývají syrskou baštu IS MOSUL: Odveta města potrvá roky DAVID TAYLOR: Mariňák padl po boku Kurdů EXPERT: IS láká na image akčního hrdiny STRACH: Rodiny bojovníků IS se bojí odvety NÁLETY: Americké bomby zabily stovky civilistů STUDIE: Džihádisty z ciziny žene frustrace LINDA W.: Šestnáctiletá Němka v Mosulu ODVETA: Iráčtí vojáci na soudy nečekají |
Cesty stoupenců IS do Iráku a Sýrie zmítaných boji v zásadě ustaly v roce 2015, když začala teroristická organizace přicházet o velkou část území a mnoho států zpřísnilo kontroly cestujících, uvádí zpráva.
Dokumenty získané po dobytí Rakky a dalších bašt radikálů pomohly identifikovat asi 19 000 z celkem více než 40 000 lidí ze 110 zemí, kteří podle odhadů přišli do Sýrie a Iráku s cílem přidat se k džihádistům. Z dokumentů nicméně není jasné, co se s nimi stalo.
The Soufan Center se ve zprávě odvolává na údaje poskytnuté úřady ze 33 zemí. Z více než 5 600 stoupenců IS, kteří se vrátili domů, podle zprávy pochází 400 z Ruska (z celkových 3 417, kteří se přidali k IS), 760 ze Saúdské Arábie (z 3 244), 800 z Tuniska (z 2 926) a 271 z Francie (z 1 910). Po přičtení počtu bojovníků IS z dalších zemí, situace představuje nemalé bezpečnostní riziko, uvádí zpráva.
Jelikož radikálové přicházejí o území, budou se pravděpodobně častěji obracet na své stoupence v zahraničí, aby „svou značku udrželi naživu“, míní experti. Přívrženci IS, kteří se vrátili domů, podle nich patří ke skupině, jež bude zřejmě nejvíce vystavena snahám o kontakt ze strany bojovníků IS, kteří konflikt neopustili.
Další výzvu pro úřady zemí, kam se stoupenci IS vrátili, představují ženy a děti. Zde bude zásadní je úspěšně integrovat do společnosti a v případě dětí poskytnout jim přístup k psychologům, míní The Soufan Center.
Minulý týden vedoucí britské tajné služby M15 Andrew Parker oznámil, že většina z 800 Britů, kteří odešli bojovat za IS, se nevrátila a asi 130 z nich přišlo o život. Šance na návrat dalších je podle něj malá, jelikož radikálové vědí, že jim hrozí vězení.
Iráčtí Kurdové: Jsme připraveni jednat s vládou v Bagdádu
Vláda iráckého Kurdistánu je připravena jednat o zmírnění krize s iráckou centrální vládou v Bagdádu na základě ústavy. Ve středečním prohlášení nabídla zmrazení výsledků sporného referenda o nezávislosti, vyzvala k okamžitému příměří a zastavení všech vojenských operací v severním regionu, napsala agentura Reuters.
Jak na návrh zareaguje Bagdád, zatím není jasné. Premiér Hajdar Abádí v minulých dnech navštívil Saúdskou Arábii a Egypt a teď je očekáván v Turecku.
Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům.
Kurdistán 25. září uspořádal referendum o nezávislosti. Vznik samostatného státu podpořilo 90 procent hlasujících. S tímto hlasováním ostře nesouhlasí centrální vláda v Bagdádu a řada sousedních států, které mají kurdské menšiny a obávají se, že Kurdové teď budou usilovat o nezávislost i na jejich území.
Centrální irácká vláda minulý týden vyslala do sporných oblastí na severu armádu, která převzala území, jež předtím kontrolovali Kurdové a jež leží mimo kurdské autonomní provincie. V rukou Bagdádu je tak nyní Kirkúk a velká ropná pole v jeho blízkosti. Premiér Abádí nařídil armádě obsadit všechna sporná území a převzít kontrolu nad hraničními přechody do Turecka, které leží v kurdské autonomii.
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán |
„Boje nepřinesou vítězství nikomu a zemi zcela zničí. Vládě a mezinárodnímu společenství navrhujeme okamžité příměří, zmrazení výsledků referenda, zahájení rozhovorů s federální vládou na základě ústavy,“ stojí v prohlášení vlády iráckého Kurdistánu. Text žádá okamžité ukončení bojů - při přebírání Kirkúku přišlo o život 30 lidí, mezi nimiž byli jak kurdští milicionáři, tak iráčtí vojáci a jejich spojenci.
Agentura AFP upozornila, že Kurdové operacemi irácké armády přišli o všechna významná ropná pole, což znamená, že v případě vyhlášení nezávislosti nemají prostředky, aby udrželi hospodářství Kurdistánu na potřebné úrovni.
OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Ján Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že „přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná“. Pokud o to obě strany požádají, nabízí zprostředkování dialogu.
