I když budete vystaveni smogu a znečištěnému ovzduší jen v malé míře, vaše psychické potíže se pravděpodobně zhorší. Právě k tomu došla studie provedená na 13 887 obyvatelích jižního Londýna, kteří vykazovali první projevy psychotické poruchy nebo poruchy nálad.
Vědci sledovali, jak často Londýňané docházeli od začátku měření ke svému psychologovi či psychiatrovi. Na základě toho pak usuzovali na pravděpodobnou závažnost jejich duševních problémů a porovnávali je s kvalitou ovzduší v dané oblasti.
Studii zveřejnili na portálu British Journal of Psychiatry. Zjistili, že jen mírně výraznější přítomnost oxidu dusičitého ve vzduchu vedla k tomu, že lidé po jednom roce o 32 procent víc vyhledávali svého lékaře. O 18 procent víc pak se svými obtížemi museli do nemocnice. Znovu se vědci na „své“ Brity podívali po sedmi letech.
A zjistili, že vliv špatného ovzduší je stále zřejmý. Záměrem studie nicméně nebylo dokázat kauzální vazbu mezi špinavým ovzduším a závažností duševních chorob, uvádí The Guardian. Je ovšem známo, že škodliviny z ovzduší mohou v těle vyvolávat záněty. A ty zase můžou mít vliv na rozvoj psychických poruch.
Částice smogu se mohou dostat až do krve a ucpat tepny, tvrdí odborník |
Podle vědců se závěry práce dají vztáhnout na většinu měst v rozvinutých zemích. A malé zlepšení byť jen u jedné škodliviny může snížit nemocnost tamních obyvatel a zdravotnickému systému zase ušetřit desítky milionů, podotýkají autoři studie.
„Předpokládáme-li kauzalitu, kroky vedoucí k tomu, že by lidé byli méně vystaveni znečištěnému ovzduší, by mohly vylepšit prognózy v oblasti duševního zdraví a snížit náklady na zdravotní péči,“ píší vědci.
„Je to dobrá studie. Statistická analýza je obecně vhodná a zvyšuje důvěru v to, že mezi znečištěním a duševním zdravím existuje alespoň nějaká kauzální vazba. Ovšem vyhnout se znečištění není jednoduché. Snížit jeho míru ve městech vyžaduje rozsáhlou akci na komunální úrovni,“ říká také profesor Kevin McConway z Open University, který se na studii nepodílel.
Více depresí i sebevražd
I další výzkumy ukazují, jaký vliv má prostředí, ve kterém žijeme, na naše psychické zdraví. Horší ovzduší podle vědců výrazně zvyšuje riziko výskytu depresí a úzkostí a souvisí také s nárůstem sebevražd. Dospívání v regionu se špinavým vzduchem pak může vést k propuknutí psychických poruch.
Smog navíc podle vědců „obrovsky“ snižuje inteligenci. Podle tři roky staré studie provedené v Číně, ve které testovali lidi z aritmetiky a jazyka, zhloupne člověk dýchající silně znečištěný vzduch stejně, jako by mu někdo „sebral“ rok studia. Nekvalitní vzduch má vliv i na propuknutí demence. Světová studie stará dva roky zase ukázala, že znečištěný vzduch může neblaze působit na každý orgán v těle.
Zabiják zvaný znečištění. Ve světě má na svědomí více obětí než kouření |
Portál Statista v březnu zveřejnil žebříček zemí s nejšpinavějším ovzduším za roky 2019 a 2020. Nejhůře dopadly Bangladéš, Pákistán a Indie v těsném závěsu za nimi bylo Mongolsko, Afghánistán a Omán. Z evropských zemí se v seznamu objevily jen Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Bulharsko a Černá Hora.
Jak je to s čistotou vzduchu téměř kdekoliv na světě, pak v reálném čase zveřejňuje server World’s Air Pollution: Real-time Air Quality Index. Ten ukazuje rozdílné hodnoty i v rámci jednoho města. Například v pražských Vysočanech je podle mapky situace nejlepší možná, tedy „dobrá“. Ovšem v Karlíně už je o stupeň horší, tedy „mírná“.
Znečištění má dopad i na významné památky a budovy:
7. května 2018 |
