Hackeři se podle agentury AP snažili kritika saúdského režimu „dostat“ například tím, že se vydávali za novináře britské stanice BBC. Ahmadovi takto v březnu napsala žena, která se představila jako sekretářka vedoucího editora Tanya Stalinová.
Za redakci jej pozvala do živého vysílání, aby promluvil o Saúdské Arábii, což v jeho případě není nic překvapivého. Ahmad, který kvůli svým kritickým názorům na vládu saúdské královské rodiny žije ve Spojených státech, se celá léta objevuje v článcích amerických novinářů a často mluví třeba o propagandě saúdského království ve školních učebnicích.
Stalinová, která mu v dalších mailech poslala seznam tematických okruhů nebo praktické informace k jeho nadcházejícímu vystoupení, měla na síti LinkedIn propracovaný profil včetně studia na kvalitních univerzitách a kontaktů na stovky lidí. Nikdo takový jako Tanya Stalinová však v BBC nepracuje.
Ahmad říká, že měl jisté podezření už od začátku. Maily nechodily z oficiálního účtu stanice, zvláštně zněla i ženina uváděná pozice. Takovou ve skutečnosti v redakci vůbec nemají. Ovšem nejpodivnější mu připadalo jméno údajné sekretářky. „Příjmení Stalin mě zarazilo. Moje žena pochází z Ruska, tak jsem se jí na to zeptal. Řekla mi, že takhle se nikdo nejmenuje,“ vypráví muž.
Cíl falešné novinářky byl jediný – přimět Ahmada, aby klikl na některý ze zaslaných odkazů. V tu chvíli by totiž připravená past sklapla a hackeři by se dostali do jeho soukromé pošty (celou konverzaci i další falešné zprávy najdete v angličtině zde).
„Použít takovou taktiku je neuvěřitelně nebezpečné. Děsivým následkem totiž bude, že se lidé budou zdráhat mluvit s novináři. Ve výsledku to podlomí svobodu informací,“ míní Elodie Vialleová z organizace Reportéři bez hranic.
Falešné maily od Chášukdžího a zprávy na WhatsApp
Maily asistentky Stalinové ovšem snahy hackerů neskončily. Kritikovi Saúdské Arábie v posledním roce chodily i jiné podezřelé zprávy. Třeba od dalšího saúdského disidenta Džamála Chášukdžího, který byl v říjnu zavražděn na saúdském konzulátu v Istanbulu. Od něj Ahmadovi loni v listopadu přišel text, který měl vypadat jako úřední dopis. I tento mail však byl „fejk“.
Snowden: Saúdové novináře sledovali díky izraelské technologii |
„Byla to cílená operace, jejímž záměrem bylo získat přístup k Ahmadovým účtům a privátní komunikaci. Zdá se, že je tu těsná vazba na jeho politické aktivity,“ potvrzuje výzkumník John Scott-Railton z platformy Citizen Lab, který se zabývá analýzou kyberútoků a dezinformací na internetu.
Ahmadův případ navíc není jediný, který Scottt-Railton v posledním roce v souvislosti se Saúdskou Arábií řešil. Podezřelé SMS a zprávy v aplikaci WhatsApp chodily i dalším saúdskoarabským disidentům a aktivistům. Třeba v Kanadě žijícímu Omaru Abdulazízovi, který svou rodnou zemi kritizuje v satirickém pořadu na YouTube. Výzkumník o tom píše ve své zprávě z 1. října.
Špionážní technologii izraelské firmy NSO se hackeři snažili dostat také do telefonu spolupracovníka lidskoprávní organizace Amnesty International. Některé pokusy hacknout účty aktivistů se vázaly k aktuálnímu dění v Perském zálivu, jiné zase vypadaly jako aktualizace antiviru.
Ahmadovi přišly i maily s jeho fotografiemi, kde se hackeři vydávali za oficiální fotoagenturu. „Tehdy jsem opravdu pocítil strach. Jsou tady a sledují mě,“ popisuje disident. Věří, že za vším stojí vláda v Rijádu. A má k tomu důvod.
Saúdská Arábie totiž v oblasti kyberšpionáží není žádný nováček. Podle amerického deníku The New York Times na své disidenty najímá armádu trollů, kteří na ně útočí na sociálních sítích. A v jedné z nich – na Twitteru –měli přímo svého člověka, který měl kritiky špehovat.
Podle serveru Motherboard také saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán nařídil jednomu ze svých poradců, kterému se přezdívá Pan Hashtag, aby od italské firmy Hacking Team koupil nástroje potřebné k prolamování cizích stránek a účtů. Přišlo se na to poté, co firmu napadli hackeři.
