Zvolením Sáncheze ve Španělsku skončila politická nejistota, která trvala od červencových parlamentních voleb. V těch zvítězila opoziční pravicová Lidová strana (PP), její šéf Alberto Núňez Feijóo ale důvěru parlamentu získat nedokázal. Jedenapadesátiletý lídr socialistické strany (PSOE) Sánchez tak usedne do křesla premiéra už ve třetí vládě, poprvé se stal ministerským předsedou v roce 2018.
Páteční ceremoniál složení přísahy se opět odehrál bez náboženských symbolů. V roce 2018 Sánchez jako první složil před králem přísahu pouze na španělskou ústavu, aniž by na témže stole byly položeny bible a kříž. Tuto možnost dal politikům Felipe VI., když se stal v roce 2014 králem.
Proti amnestii zbrojí i bývalí vojáci
Sánchezův návrat do úřadu budí ve Španělsku vášně zejména kvůli zákonu o amnestii pro katalánské separatisty, který ostře kritizuje pravice. Už několik týdnů se kvůli chystané amnestii konají velké demonstrace. Několik tisíc lidí protestovalo proti chystané amnestii i v noci na pátek, další demonstrace je ohlášená na sobotu.
Čtyřměsíční španělské šachy skončily, Sánchez je premiérem, prošel o tři hlasy |
Bývalí vojáci z dob autoritářského režimu Franciska Franka navíc v pátek veřejně vyzvali armádu, aby premiéra z funkce odstranila. Vojáci v textu výzvy kritizují právě návrh amnestie pro katalánské separatisty i milost, kterou dostali někteří katalánští politici odsouzení za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017.
Skupina bývalých vojáků ve veřejné výzvě tvrdí, že má obavy o budoucnost země a že v současném Španělsku „chybí spravedlnost, rovnost a demokracie“. Podle nich si vláda snaží podřídit justici a tím zrušit dělbu moci, se kterou počítá ústava. Varují také před možným „narušením jednoty španělského národa“. Po vojácích v aktivní službě žádají, aby odstranili premiéra a vyvolali předčasné volby.
Pod textem, který zveřejnila španělská asociace vojáků (AME), není nikdo podepsán, signatáři se však v textu označují za „skupinu bývalých příslušníků ozbrojených sil“. Podle deníku El País se jedná o zhruba 50 vojáků, kteří sloužili v armádě ještě v dobách diktátora Franciska Franka.
List uvádí, že mezi signatáři jsou mimo jiné čtyři generálové a 23 plukovníků ve výsluze. AME podle deníku El País také v roce 2018 šířila manifest, ve kterém chválila Franka a jeho vojenské povstání proti republice v roce 1936, které vyvolalo v zemi občanskou válku.
