„Lidé jsou unavení, žijí v neustálém ostřelování a napětí,“ líčí pětadvacetiletý poručík Kiril Vichrov, jenž o víkendu po mnoha měsících na krátko opustil bojiště v Chersonské oblasti a zamířil do malé klidné oázy u břehů Tylihulského limanu, vzdálené asi 80 kilometrů od frontové linie.
Místo u slaného jezera nedaleko vesnice Ukrajinka si oblíbili vojáci i civilisté, kteří zde mohou při koupání alespoň na chvíli předstírat, že život je normální. Jezero je jednou z mála vodních ploch na pobřeží Černého moře, která není zaminovaná ani neslouží armádním účelům. Nabízí také zajímavou atrakci: ústřice. V roce 2014 tu podnikatel Andrej Pigulevskij na zkoušku rozjel chovnou farmu mlžů a tvorové i obchod začaly prosperovat.
The Oysters of Scythia: One of the first references to oysters was in the 5th century B.C. by Greek historian Herodotus. He described them in his writings about the Scythians, whose empire encompassed much of what is today Ukraine. #ChesapeakeBay https://t.co/bH7mwr61uJ https://t.co/jHs5YpoAAH
O minulém víkendu byla farma, nazvaná Ústřice ze Skýtie, plná. U stolků odpočívali váleční lékaři i hasiči z nedalekého Mykolajivu, jež denně čelí útokům. „Jíst teď ústřice a pít víno je možná zvláštní, ale pomáhá nám to vypnout,“ řekla listu The New York Times zákaznice Julija Vasiljevová.
Pigulevskij farmu po vypuknutí bojů uzavřel. Znovu ji zprovoznil krátce poté, co se poručíku Vichrovovi a jeho spolubojovníkům podařilo odrazit ruský postup podél pobřeží Černého moře. Podnikatel se na důkaz vděčnosti rozhodl, že ukrajinští vojáci a jejich rodiny mohou zdarma sníst tolik ústřic, kolik chtějí. „Účelem tohoto místa je mít pár hodin odpočinku,“ říká.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Lidé potřebují vypnout“
Ukrajinci od vypuknutí ruské invaze překvapují svět nejen svými bojovými schopnostmi, ale také tím, jak dokázali navzdory válce pokračovat ve svých životech. Ve městech, která snáší bombardování, pracovníci neustále pečují o ulice i zeleň, mladí pořádají hudební párty s cílem podpořit úsilí o úklid a vnitřně vysídlení se v nových městech zapojují do společného úsilí.
„Ani u nás se však nevyhneme známkám války. Nad hlavami nám občas přeletí ruské střely. Poblíž se zřítily ruské drony sestřelené naší obranou,“ říká Pigulevskij, podle něhož ukrajinská armáda jeho nápad na znovuotevření podniku nejdříve zavrhla. Místní úředníci ji ale nakonec přesvědčili, že obyvatelé potřebují místo, kde mohou vydechnout.
Pigulevskij farmu rozšířil také o malou kavárnu. Na farmě lidem nabízí japonskou odrůdu ústřice s název Crassostrea gigas. Malé mlže nakoupí ve Francii a posléze je vypiplá k sítích do plné velikosti. Podnikatel nedávno koupil také pětici koz a začal s výrobou vlastních sýrů.
Úspěch podnikání ve válečné době Pigulevského překvapil. „Když se k farmě začali v březnu přibližovat Rusové, se ztrátou jsem prodal 80 procent svých zásob ústřic. Nyní mám zásobu jen do konce září. Měl jsem strach, myslel jsem, že okupanti přijdou každým dnem,“ prohlásil. Nyní je odhodlán farmu udržet tak dlouho, jak to bude možné. Lidem se cítí být zavázán.
