„Rusové si dokument jasně připravili ještě před invazí. Mimo jiné předpokládal uznání anexe Krymu, takzvanou nezávislost východních oblastí na Ukrajině, zásadní omezení velikosti ukrajinské armády, dvojjazyčnost (ruština a ukrajinština jako úřední jazyky), zákaz vstupu do NATO nebo věčnou neutralitu,“ řekl polskému portálu i.pl Kumoch.
Návrh dohody podle něho Moskva předložila Kyjevu v polovině března 2022 – několik týdnů po útoku na sousední zemi.
„Obsahoval ryze ponižující části, například povinnost provádět denacifikaci nebo zavést kult Velké vlastenecké války. Rusko přineslo celý seznam zákonů, které má Ukrajina změnit. Ústavou počínaje,“ uvedl Kumoch, podle něhož ale Rusové na oplátku nenabízeli žádné reálné záruky.
Jednání s Ukrajinou by musela přihlížet k anexi území, prohlásil Kreml |
Kumoch nyní působí jako ambasador Polska v Číně. V minulosti pracoval jako šéf Úřadu pro mezinárodní politiku v kanceláři polského prezidenta Andrzeje Dudy nebo jako velvyslanec v Turecku a ve Švýcarsku. Diplomat po startu invaze doprovázel ukrajinskou delegaci na jednání s Kremlem do běloruského Minsku a poté do tureckého Istanbulu.
„Musím říci, že ukrajinští diplomaté na mě udělali dojem. Nevím, jestli bych ve válečných podmínkách měl dost profesionality na to, abych po obdržení takového ponižujícího návrhu nevstal od stolu a nevybuchl. Oni ale Rusku zdvořile odepsali, s čím a proč nesouhlasí,“ uvedl Kumoch.
Válka na Ukrajině |
Podle něho se záhy ukázalo, že Rusové nemají v plánu respektovat Moskvou podepsané Budapešťské memorandum z roku 1994, kterým se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky a záruky územní celistvosti. Kreml smlouvu poprvé porušil v roce 2014, když napadl poloostrov Krym a anektoval ho.
„Rusko na tento argument Ukrajině odepsalo, že hranice se změnily. Od začátku jsme věděli, že jim jde prostě o dobytí ukrajinského území, ale toto bylo oficiální přiznání, že se snaží princip nenarušitelnosti hranic hodit do koše. Neměnit hranice každých 20 let, jako tomu bylo v 19. století, je přitom základem bezpečí našich dětí a vnoučat,“ míní Kumoch.
„Nic není nemožné“
Na otázku, zda mohla počáteční jednání dopadnout jinak, pokud by Rusové zmírnili své požadavky, je podle něho těžké odpovědět. „Mám dojem, že kdyby Rusové dali na stůl zmrazení otázky Krymu a stažení se na linii před invazí, možná, kvůli zájmům svých obyvatel, by Ukrajina souhlasila se složením zbraní. Zdůrazňuji: možná,“ řekl Kumoch.
Mírová jednáníRusko a Ukrajina zahájily jednání krátce po začátku ruské invaze. Hovory ale po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. V červnu se chystá nastartovat mírový proces na konferenci o Ukrajině Švýcarsko. Rusko ale účast odmítlo a akci označilo za „americký projekt“. |
Co se týče případných budoucích jednání o příměří, podle diplomata stále zůstává otevřená základní otázka. „Pokud Ukrajina nevstoupí do NATO, kdo zaručí, že na ni Rusko znovu nezaútočí. Memorandum z roku 1994 selhalo a Rusko nyní žádá redukci ukrajinské armády. Kdo poskytne Ukrajině základní záruky?“ dotázal se Kumoch.
Podle něho se jako realistické řešení jeví „ozbrojená neutralita“. „Ukrajina mimo NATO, ale s mocnou armádou, národní gardou, totální obranou. Jako Finsko, ale na steroidech, mnohem větší,“ uvedl.
Kumoch v rozhovoru rovněž prohlásil, že Rusko od počátku hrálo při jednáních o míru hru a nemělo v plánu se dohodnout. „Konec války, podle mého názoru, dosud nikdy nebyl blízko,“ konstatoval.
Ruský narativ, že Moskva se chtěla v počátcích invaze dohodnout a ukrajinská vláda po tlakem Západu ustoupila od téměř uzavřené smlouvy, je podle Kumocha lživý. „I kdyby Rusko přestalo vyžadovat ruštinu na Ukrajině a výstavbu pomníků maršálu Koněvovi, otázka hranic, odzbrojení Ukrajinců a záruk se nikdy nepohnula,“ konstatoval.
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali |
Podle Kumocha se tím Kreml snaží ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podprahově obvinit, že mohl Ukrajinu ušetřit tragédie, kdyby na navrhované příměří přistoupil. „Ujišťuji vás, že tomu zabránit nemohl. A také, že ho Západ do ničeho nenutil. Polsko nebude souhlasit s žádnými rozhodnutími ohledně Ukrajiny bez Ukrajiny,“ uvedl.
Rusko-ukrajinské mírové rozhovory přesto podle diplomata nejsou nemožné. „Nic není nemožné. Myslím, že odpověď je jednoduchá: klíče k míru nejsou v Kyjevě, ale v Moskvě. Moskva si nepřála trvalý mír,“ uzavřel.
