Jednání s Ukrajinou by musela přihlížet k anexi území, prohlásil Kreml

Kreml dal v pátek najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov připustil, že dohoda připravovaná během rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu na jaře 2022 by mohla být základem pro nová jednání.

„Ale od té doby se hodně změnilo, u nás v ruské ústavě máme zapsané nové subjekty, což před dvěma lety nebylo,“ řekl Peskov podle agentury Interfax s odkazem na částečně okupované ukrajinské oblasti – Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou – anektované v rozporu s mezinárodním právem v září 2022.

Ukrajině nejdřív musí dojít zdroje. Teprve pak se dá jednat o míru, řekl Putin

„Je řada nových reálií, které nelze pominout, ale současně by to mohl být základ pro začátek jednání,“ řekl a zdůraznil, že Putin opakovaně potvrdil svou připravenost k mírovým rozhovorům.

Pokud jde o to, zda čtyři „nové regiony“ by měly být zapsány do příští mírové smlouvy, mluvčí zapochyboval, zda má smysl posuzovat „detaily“ příštích dohod, které v současnosti jsou „absolutně teoretické“. Stejně tak za nesmyslné pokládá snahy urovnat situaci bez účasti Ruska.

Ukrajina odmítá jednat s Putinovým režimem

Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zprvu v Bělorusku, začaly krátce poté, co ruská vojska na Putinův pokyn vpadla do sousední země v únoru 2022. Ale Ukrajina přerušila rozhovory s Ruskem poté, co po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole dopustili.

Budeme jednat o míru, ale Zelenského u moci nenecháme, řekl Lavrov v OSN

Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde se našly i hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení.

Kyjev každopádně zakázal vyjednání s Ruskem, dokud v jeho čele bude Putin, který byl minulý měsíc zvolen na dalších šest let do čela státu.

Válka na Ukrajině

Rusko v chystané dohodě z Istanbulu podle agentury Reuters požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.