Ukrajinská generální prokuratura získala a analyzovala trosky 21 z přibližně 50 raket KN-23 odpálených mezi koncem loňského prosince a letošním únorem. „Přibližně polovina střel ztratila naprogramovanou trajektorii a explodovala ve vzduchu, v těchto případech jsme trosky nenalezli,“ řekl agentuře Reuters ukrajinský šéfprokurátor Andrij Kostin.
Balistické rakety na tuhé palivo KN-23 a KN-24, oficiálně známé jako Hwasong-11, Rusko na Ukrajině poprvé použilo během prosincového ostřelování jihoukrajinské Záporožské oblasti. Střely Moskva nasadila také při útocích na Kyjev na začátku února.
Rusko spouští výrobu dříve zakázaných raket středního a krátkého doletu |
Tyto údery si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně čtyřiadvacet mrtvých civilistů a více než stovku zraněných. „Počet obětí mohl být ještě vyšší, pokud by střely byly přesnější,“ konstatoval Kostin.
Rusové severokorejské rakety odpálili z několika míst, mimo jiné ze západoruské Belgorodské, Voroněžské a Kurské oblasti.
Rusko podle analytiků nasazením raket poskytlo KLDR možnost otestovat je ve válečných podmínkách. Odhadovaný dolet střel KN-23 je 450 až 600 kilometrů, což Severní Koreji umožňuje zasáhnout místa v Jižní Koreji a potenciálně i části Japonska. Střela může nést konvenční nebo jadernou hlavici s nosností 500 až tisíc kilogramů.
Použití balistických raket severokorejské provenience na Ukrajině rovněž vyvolalo obavy ohledně úrovně vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem. Podle odborníků KLDR mohla tyto rakety vyvinout s pomocí Kremlu vzhledem k jejich podobnosti s ruskými raketami Iskander-M.
Podle západních rozvědek Severní Korea a také Írán pomáhají Rusku v jeho válce proti Ukrajině dodávkami raket, munice a bezpilotních prostředků. Obě země to nicméně popírají.