Proces s Taylorem je pro mezinárodní justici historickým momentem. Od norimberského procesu je totiž Taylor první bývalou hlavou státu, nad kterou vynesl rozsudek mezinárodní soud. Naposledy byl odsouzen Karl Dönitz, německý námořní důstojník, který byl krátce po sebevraždě Adolfa Hitlera říšským prezidentem. V Norimberku si vyslechl ortel deseti let.
Čtyřiašedesátiletý Charles Taylor, kterému někdy jeho odpůrci ironicky přezdívají "Strýček Charlie", stál v čele západoafrické Libérie v letech 1997-2003. Obžaloba ho vinila z toho, že během občanské války v sousední Sieře Leone řídil a podporoval sierraleonské povstalce z Jednotné revoluční fronty (RUF) výměnou za diamanty, z nichž pak údajně financoval válku v Libérii.
Zvláštní tribunál pro Sierru LeoneTSSL vznikl na základě dohody mezi OSN a sierraleonskou vládou v roce 2002 a sídlí ve sierraleonské metropoli Freetownu. Tresty od 15 do 52 let vězení vynesl nad osmi lidmi odsouzenými za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Proces s Taylorem z bezpečnostních důvodů se koná v Haagu. Občanská válka v Sieře Leone trvala v letech 1991 až 2002, zemřelo během ní 120 tisíc lidí. Zdroj: ČTK |
Jeho jednotky bojovaly po boku RUF, které se během konfliktu dopustily nesčetného množství zvěrstev. Taylor během války podle serveru telegraph.co.uk na území sousední země nevkročil, jeho muži, mnohdy prý pod vlivem drog, ale podle obžaloby mrzačili obyvatele a dopouštěli se kanibalismu. Válka v Sieře Leone z let 1991-2002 si vyžádala 120 tisíc mrtvých.
"Pane Taylore, soud vás jednohlasně shledává vinným v jedenácti bodech obžaloby," pronesl soudce Richard Lussick, zatímco bývalý liberijský diktátor neprojevil špetku emocí. Obžalován byl mimo jiné z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, terorismu, znásilňování, vraždění či využívání dětských vojáků.
Tribunál Charlese Taylora uznal vinným z toho, že povstalcům napomáhal, když páchali válečné zločiny. Podle Lussicka Taylor během války v Sieře Leone dodával rebelům zbraně, munici, komunikační zařízení a pomáhal jim s plánováním.
Některé zločiny se nepovedlo dokázat
Obžalobě se ale nepodařilo prokázat, že by Taylor osobně nařídil některé válečné zločiny v Sieře Leone. "Obviněný měl velký vliv na sierraleonské povstalce z Jednotné revoluční fronty, ale to neznamená, že měl efektivní vedení a kontrolu," řekl soudce. Také se nepodařilo prokázat, že byl součástí zločinného spolčení.
Taylor si svůj trest, jehož výši soud určí 30. května, odpyká ve Velké Británii.
Charlese Taylora zadrželi v Nigérii v roce 2006. Proces v Haagu s ním trval pět let. Diktátor obvinění už dříve popřel a označil je za "ďábelské lži". Do Sierry Leone prý chtěl přinést mír. Podle hlavního obhájce Courtenaye Griffithse je proces politicky motivovaný.
V procesu vypovídalo 115 svědků, v srpnu 2010 se k nim připojily hollywoodská herečka Mia Farrowová a modelka Naomi Campbellová kvůli večeři pořádané v roce 1997 tehdejším jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, na které byl i Taylor.
Účast modelky měla pomoci osvětlit, zda Liberijec dostával od sierraleonských povstalců takzvané krvavé diamanty, tedy diamanty z konfliktních oblastí, které de facto financují ozbrojené konflikty. Campbellová uvedla, že dostala "malé špinavé kamínky", nemá ale důkaz, že byly od něj.
Haag soudí ještě Gbagba a prahne po Bašírovi
Taylor je sice první hlavou státu, která si vyslechla rozsudek u mezinárodního soudu od druhé světové války, ale nemusí být poslední. U Mezinárodního trestního soudu se zodpovídá ze zločinů také někdejší prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo, který je obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, když se loni odmítal vzdát moci po prohraných volbách.
Radost z verdiktuV Sieře Leone oznámení verdiktu vyvolalo nadšení tisíců lidí. V liberijském hlavním městě Monrovii byly rozmístěny jednotky policie a místní mise OSN kvůli možným demonstracím. Libérie, které Taylor vládl jako zvolený prezident v letech 1997-2003, bývalou hlavu státu za zločiny spáchané ve vlastní zemi nikdy nestíhala. Čtrnáct let trvající občanský konflikt v Libérii si podle AFP vyžádal asi 250 tisíc obětí. Zdroj: ČTK |
Stejný soud také prahne po súdánském prezidentovi Umaru Bašírovi, který je obviněn z genocidy v provincii Dárfúr. Bašír ale zůstává na svobodě a dále vládne své zemi, která Mezinárodní trestní soud neuznává.
Někdejší jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se zodpovídal ze zločinů spáchaných během balkánských válek v 90. letech před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), ale rozsudku se nedožil. V cele dostal infarkt, kterému podlehl.
V současné době se před stejným soudem koná také proces s někdejším bosenskosrbským lídrem Radovanem Karadžičem, který je obviněn mimo jiné z genocidy během bosenské války v letech 1992-1995. Ten ale nebyl hlavou státu. Podobně se to má s Biljanou Plavšičovou, ta sice byla odsouzena u ICTY za vyhánění nesrbského obyvatelstva na jedenáct let, byla ale prezidentkou mezinárodně neuznané bosenské Republiky srbské.
