Turecko míří k autoritářskému režimu, řekl v Rozstřelu turkolog Laně

  16:57aktualizováno  18. dubna 13:53
Referendum o změně turecké ústavy byl nerovný souboj, Erdoganovi protivníci byli v kampani zastrašováni a zostuzováni. V pořadu Rozstřel to řekl turkolog a bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Že by došlo k opakování referenda, však nevěří. V pořadu odpovídala i reportérka iDNES.cz Anna Barochová, která referendum sledovala přímo v Istanbulu.

Moderátor Vladimír Vokál v pořadu Rozstřel rozebíral s oběma hosty jak bezprostřední reakci Turků na ohlášení výsledků referenda, tak důsledky nedělního plebiscitu pro tuzemskou i mezinárodní politiku. Hosté odpovídali také na otázky čtenářů.

Fotogalerie

„Turecko si vždy přeje, aby bylo silnou zemí a aby mělo, pokud možno, vliv na regionální události na Blízkém východě a eventuálně tam, kde žije turecký národ. Část lidí, která schválila změnu ústavy, chce mít v čele silnou osobnost, druhá sekulární část si spíš přeje, aby Turecko zůstalo spojené s Evropou, aby se jí blížilo hospodářsky i politickými hodnotami. Obě části si ale přejí, aby Turecko bylo silnou zemí,“ uvedl v Rozstřelu turkolog Laně.

Expert se vyjádřil i k podezření pozorovatelů, podle kterých byly při referendu zmanipulovány statisíce hlasů (více čtěte zde).

„Jestliže výsledky nejsou zcela v souladu se zákonem, tak to není jen tím, že možná byly zfalšovány samotné volby, ale už i samotnou kampaní, která byla masivně vedena ve prospěch prezidenta. Protivníci byli zastrašováni, zostuzováni a přirovnáváni k teroristům,“ řekl Laně s tím, že šlo o nerovný souboj.

Putin poblahopřál Erdoganovi

Ruský prezident Vladimir Putin blahopřál svému tureckému partnerovi Recepu Tayyipu Erdoganovi k výsledku nedělního referenda o zásadní ústavní změně v Turecku. V úterý to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: ČTK

„V Turecku existuje výjimečný stav, to je další moment, který byl vůči opozici diskriminační. Když je parlament naprosto paralyzován, tak se dá těžko provést rovné hlasování, nehledě na to, že loni došlo k hromadnému zatýkání, byly decimovány školy,“ doplnil turkolog.

Ačkoliv jsou lidé podle Laněho zastrašení, proti ústavním změnám se vyjádřilo 48,6 procenta voličů. „Hlavní opoziční strana Lidová republikánská se teď možná vzchopí v tom smyslu, že se za její postoj postavila téměř polovina obyvatelstva. To by mohlo tu stranu posílit, aby více prosazovala své postoje, jestliže do roku 2019 bude fungovat dosavadní systém, kdy bude možné interpelovat vládu,“ řekl.

Venkov proti metropolím

Reportérka iDNES.cz Anna Barochová, která hlasování sledovala přímo v Istanbulu, v Rozstřelu uvedla, že nálada ve městě byla hodně napjatá.

„Vedla se tu velmi hlasitá kampaň. Všude byly letáky, plakáty. Já jsem slyšela primárně hlasy proti, protože jsem mluvila hlavně s liberálnějšími a mladšími Turky. Ti konzervativní Turci jsou uzavřenější. Bydlela jsem v liberální čtvrti Besiktas, kde jsem měla problém narazit na někoho, kdo by referendum podporoval,“ popsala.

Turci v Istanbulu podle Barochové tvrdí, že o referendu rozhodli venkované. „Střed země byl pro reformu, ale stejně tak i Turci v zahraničí. Lidé ve velkoměstě mají pocit, že je Turci, kteří se vystěhovali, zradili,“ uvedla reportérka.


To potvrzuje i Laně. „Jak se zdá, města žijí poněkud jiným životem než venkov, jsou kosmopolitnější, vzdělanější, zatímco venkov je ze své podstaty uzavřenější,“ uvedl. Němečtí Turci, kteří pro změny hlasovali, podle něj museli být lidé nižších sociálních skupin, kteří jsou uzavřenější a frustrováni situací v Německu, která pro ně není po několika generacích už tolik růžová.

„Zvenčí si navíc svou vlastní zemi idealizují. Na jejich národní hrdost jistě působilo i to, že Turecko má v čele osobnost, o které každý mluví,“ dodal. Upozornil však, že většina většina Turků v Německu se za Erdoganovy změny nepostavila - volební účast tam byla 43 procent, navíc řada tamních Turků turecké občanství ani nemá, protože se plně integrovali.

Vztah Turecka a EU

Hosté Rozstřelu odpovídali i na otázku, jak se po referendu změní vztah Turecka a Evropské unie. Komunikace mezi EU a Tureckem se podle Laněho nezmění, pozastaví se ale rozhovory o tom, že by země do Unie vstoupila.

„Otevřený konflikt mezi EU a Tureckem nehrozí. Ekonomicky by však mohlo dojít k tomu, že když se bude upevňovat autoritářský režim, tak by to mohlo vést k omezení investic, protože investoři by se mohli bát o své peníze. Ale to není věc EU jako celku,“ myslí si Laně.

Už víc než rok navíc mezi EU a Tureckem funguje dohoda o zadržování migrantů. Ta podle Laněho funguje, do Řecka už nemíří zdaleka tolik uprchlíků jako v minulosti. „Někteří Syřané dokonce mají nárok na turecké občanství,“ doplnil.

Podle Barochové se však Turci cítí velmi ukřivděni. „Na základě dohody měli získat bezvízový vstup do EU, což se nestalo,“ uvedla.

Prezidentský systém

Turci si v nedělním referendu odhlasovali ústavní reformy, které posílí pravomoc prezidenta. Výsledky byly velmi těsné, za změny se v něm postavilo 51,41 procenta voličů (více o výsledcích zde). Opoziční strany už oznámily, že plebiscit provázely volební podvody. Republikánská lidová strana požaduje anulování hlasování (více zde).

Ústavní změny Turecko přesunou od parlamentního k prezidentskému systému. Přímo volený prezident se od příštích voleb v roce 2019 stane zároveň předsedou vlády. Post premiéra bude zrušen. Prezident bude nově navrhovat rozpočet, jmenovat ministry, vysoké státní úředníky i soudce (více zde). Erdogan může v krajním případě díky těmto změnám zůstat v úřadu až do roku 2029.

K obezřetnosti v přijímání ústavních reforem krátce po hlasování vyzvala Evropská unie. Její představitelé upozornili, že reformy budou posuzovány mezinárodním společenství i podle toho, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU.

Celý Rozstřel speciál ke změně turecké ústavy:

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Eurokomisařka Jourová: Zákony by se měly dodržovat i na sociálních sítích

Eurokomisařka Věra Jourová v Rozstřelu (16. února 2018)

České eurokomisařky Věry Jourové se obávají i ti největší internetoví giganti. Zastupuje trh EU, na němž má jen u...

Svérázná výchova v Německu. Dětem četli knížky o islámu, školku teď zavřeli

Ilustrační snímek

Děti ve věku tři až šest let se dočkaly ve školce v německé zemi Porýní-Falc svérázné výchovy. Vychovatelé jim...

Írán je sponzor terorismu. Postavme se mu, vyzval spojence Pence

Americký viceprezident Mike Pence se zúčastnil mnichovské bezpečnostní...

Přišel čas, aby evropští spojenci Spojených států vypověděli dohodu o íránském jaderném programu, a aby stáli za...

Najdete na iDNES.cz