Hlasovací místnosti se uzavřely v 16:00 SELČ. Po sečtení 99,2 % lístků vyhráli příznivci ústavních reforem se ziskem 51,4 % hlasů (průběh sčítání můžete sledovat zde). Zpočátku se zdály být výsledky jasnější - po sečtení třetiny hlasů byl poměr hlasů 61 ku 39 pro příznivce „ano“. Jejich náskok se však v průběhu sčítání zmenšoval.
Volební účast se vyšplhala na vysokých 86,6 procenta, celkem mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí. K urnám tak celkově přišlo téměř 50 miliónů voličů.
Z výsledků jednotlivých provincií je patrné, že tradičně liberálnější západní pobřeží volilo proti změnám. Také Istanbul, který byl zpočátku pro změny, nakonec ovládla červená barva odpůrců Erdogana. Stejně volily kurdské oblasti na východě země. Naopak bašta Erdogana - provincie Konya - nezklamala. Pro změny zde volilo přes 70 % hlasujících (více si můžete přečíst zde).
Prezident Recep Tayyip Erdogan Erdogan podle tureckého listu Hürriyet ještě před oznámením konečných výsledků volal tureckému premiérovi Binali Yıldırımovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda, který je podle něj jasný.
V následném veřejném vystoupení označil Erdogan referendum za historické: „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády,“ prohlásil Erdogan. „Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“ dodal. A posilněn úspěchem jedním dechem dodal, že bude hovořit s premiérem a lídry stran o obnově trestu smrti. Také o něm chce referendum.
Podle premiéra Yıldırıma je výsledek referenda nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč. „Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ řekl Yildirim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře shromáždění asi tří tisíc lidí.
Čeští politici ale na věc mají odlišný náhled. Podle nich i prezidenta Miloše Zemana se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. „Turecko se tak stane autokracií i de iure, de facto již autokracií bylo. EU by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem,“ napsal ČTK místopředsedy opoziční TOP 09 Ženíšek.
A Turecko varovala i Rada Evropy (RE): „Je nanejvýš důležité, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví v souladu s principy zakotvenými v evropské konvenci o lidských právech,“ uvedl generální tajemník RE Thorbjorn Jagland.
Hlasování podle tureckých regionů - modrá označuje převahu ANO, červená převahu NE.
A k referendu se vyjádřil i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel: „Zdá se, že se jedná o těsný výsledek, jak se čekalo. Nicméně hlasování tureckých voličů skončilo, a tak bychom doporučovali zachovat klid a postupovat uvážlivě,“ uvedl Gabriel v prohlášení. „Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu,“ dodal.
Opoziční síly výsledky zpochybňují
Výsledky hlasování už ale zpochybnila turecká opozice. Kritizovala státní volební komisi za to, že povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. „Volební komise svým rozhodnutím dovolila podvody v referendu,“ řekl místopředseda opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan novinářům v ankarském sídle strany.
Dění během klíčového referenda sleduje přímo v Turecku reportérka iDNES.cz Anna Barochová. V úterý 18. dubna ve 12:30 okomentuje výsledek referenda v pořadu Rozstřel turkolog a bývalý velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně. |
A pochybnosti má také studentka Betül Şimşek: „Manipulují s tím. Je tam ještě tolik hlasů, které je potřeba spočítat. Hlasovalo skoro 50 milionů lidí a oni mají finální výsledky za tři hodiny?“
Ještě během sčítání předpovídal výsledky student Emre Ergin a v zásadě se trefil: „Kdo ví, jak to dopadne. Doufáme v to lepší. Západ země je spíš pro ne, takže jestli to bude nakonec ano, tak to bude okolo 51 - 52 procent.“
Hlasité troubení, vlajky a nápisy "Evet" (ano) Kolona aut projíždí kolem náměstí Taksim v Istanbulu https://t.co/33DmpCurlP
Na těsný výsledek poukazoval i Fatih Ekin, který žije na evropské straně Istanbulu. Na náměstí Taksim reportérce iDNES.cz prozradil: „Čekal jsem větší rozdíl než je tohle. Sám jsem volil ne, ale myslel jsem si, že ano získá podstatně větší podíl. Upřímně teď nevím, co si myslet. Tyhle změny nebudou efektivní okamžitě, takže počkáme a uvidíme.“
Podporovatelé Erdogana slaví v ulicích
Pro celou zemi byla neděle velkým dnem. Lidé rozhodovali o přijetí změn, které mohou zcela proměnit jejich politický systém. Z nálady v ulicích to však patrné nebylo. Avšak po skončení referenda se do ulic vydali příznivci prezidenta Erdogana oslavit příznivý výsledek. Na náměstí Taksim, kde se nachází reportérka iDNES.cz, projíždí troubící auta a lidé skandují prezidentovo jméno.
Fanoušci ústavní reformy slaví #Turecko https://t.co/DTP2Xkz24c
Průběh hlasování byl podle pozorovatelů i reportérky iDNES.cz až na výjimky poklidný. Před některými místnostmi se zejména před koncem hlasování tvořily fronty. Několik měst hlásilo menší potyčky mezi stoupenci a odpůrci prezidenta Erdogana.
Nejhorší se odehrála v baště jeho odpůrců - v kurdském městě Diyarbakır. Členové jedné rodiny se zde přímo ve volební místnosti pohádali. Jeden z nich vytáhl zbraň. Dva lidé při incidentu zemřeli.
Samotné hlasování bylo pro Turky otázkou několika chvil. Od komise dostali obálku, hlasovací lístek rozdělený na dvě části - evet a hayir, tedy ano a ne, a razítko. Se vším vyrazili za plentu, kde měli orazit jednu z částí. Do pár vteřin byl volič venku, zalepil obálku a mohl jít. Ostatně podobně rychlé bylo i sčítání hlasů.
Na co nejrychleji sečteném výsledku však jen málokomu záleželo. Turci nemají nic jako exit polls (průzkumy prováděné mezi voliči, kteří odhlasovali) a mnoho z nich se výsledky dozví během večera tak trochu mimochodem. Emre Ergin, který hlasování nechal až na odpoledne, bez okolků přiznal, že si tím nechce nechat ničit večer.
„Budu v ulicích. Budu vést svůj běžný každodenní život a pak se podívám na telefon a řeknu si: ‚Ok, tak vyhrálo tohle‘. Žádné oslavy neplánuji,“ prozradil.
Stejně tak nepředpokládá, že by mu výsledek měl doma nabourat život. S rodiči ani příbuznými svoje politické názory nesdílí a ať už volili ano či ne, je mu to jedno. „Pokud chcete demokracii, měli byste začít u sebe doma,“ myslí si.
Změna systému v Turecku?
V průběhu dne odvolili i všichni významní turečtí politici. Turecký premiér Binali Yildirim prohlásil, že výsledek referenda o ústavních změnách bude respektován, ať bude jakýkoli.
Podle Erdogana bylo nedělní referendum výjimečné. „Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny,“ sdělil (více o průběhu voleb se dočtete zde).
Na hlasování dohlíželi pracovníci OBSE, kteří navštívili 12 hlasovacích míst. U každé místnosti průběh plebiscitu kontrolovali stoupenci tábora Erdogana z AKP i opozice z HDP. Průběh voleb mohla kontrolovat i nevládní organizace Oy ve Ötesi, zjistila reportérka iDNES.cz. Na převoz lístků dohlíží policie.
O čem Turci v referendu hlasovali? Přijetí ústavních změn bude znamenat změnu parlamentního politického systému na prezidentský. Prezident, který je volený přímo, se stane zároveň předsedou vlády. Zruší se post premiéra a omezí kontrolní funkce parlamentu.
V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Mimo zrušení funkce premiéra již nebude platit podmínka nadstranickosti prezidenta. Počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let.
Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu. Prezident bude také navrhovat rozpočet, jmenovat ministry či vysoké státní úředníky. Pokud bude vyhlášen výjimečný stav, bude moci vydávat přímá exekutivní nařízení.
