Opozice chce zrušit výsledky referenda, Erdogan hodlá zavést trest smrti

  10:35aktualizováno  15:00
Turci si v nedělním referendu těsným výsledkem odhlasovali ústavní změny, které posílí moc prezidenta Recepa Erdogana. Opozice se s výsledky nehodlá smířit a požaduje anulovaní referenda. Erdogan vyzval zahraniční státy, aby hlas lidu respektovaly. Zároveň oznámil, že hodlá vypsat další referendum – o zavedení trestu smrti.

Pro ústavní změny hlasovalo v referendu podle sečtených lístků 51,41 procenta voličů. Přes osm set tisíc hlasů bylo označeno za neplatné. Opozice si přitom stěžuje na neférový přístup volebních komisí, které započítávaly i lístky, na nichž nebyla zvolená možnost vyznačena oficiálním razítkem či hlasy podané v obálkách bez náležitých insignií.

Utku Cakirozer z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) pro agenturu AP uvedl, že partaj podá během pondělí na průběh voleb oficiální stížnost. Nejprve vznese námitky u místních volebních komisí, pak se obrátí na ústřední volební komisi. „V tuto chvíli můžeme říct, že se jednalo o pochybné hlasování,“ sdělil. Pokud strana neuspěje, hodlá záležitost tlačit až k Ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva.

Turecké referendum

Místopředseda strany Bülent Tezcan v pondělí před polednem uvedl, že napětí v Turecku zmírní pouze anulování výsledků referenda, informovala agentura Reuters. „V tuto chvíli nelze říct, kolik takových hlasů (špatně označených) bylo započítáno a kolik jich bylo označeno dodatečně. Proto je jediným řešením, jak ukončit debaty ohledně legálnosti referenda jeho anulování ústřední volební komisí,“ uvedl na tiskové konferenci.

CHP prý z mnoha oblastí dostala stížnosti, že lidé neměli možnost hlasovat v soukromí. Naproti tomu se hlasy na několika místech podle CHP sčítaly tajně, mimo dohled pozorovatelů.

Šéf volební komise však v pondělí ráno zopakoval, že obálky a hlasovací lístky vydané volební komisí k nedělnímu referendu v Turecku jsou platné bez ohledu na razítka. Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) upozornilo, že rozhodnutí odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez správného označení platné nejsou.

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.

Na sociálních sítích začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno.

Opozice odhaduje, že tři až čtyři procenta hlasů je zmanipulovaných. Turecká prokurdská opozice tvrdí, že podle obdržených stížností byly v referendu započteny tři miliony neplatných hlasů, což mohlo zvrátit výsledek. Rozdíl konečných výsledků byl asi 1,4 milionu hlasů.

Dohled OBSE a trest smrti

Na hlasování dohlíželi pracovníci OBSE, kteří navštívili dvanáct hlasovacích míst. U každé místnosti průběh plebiscitu kontrolovali stoupenci tábora Erdogana z AKP i opozice z HDP. Průběh voleb mohla kontrolovat i nevládní organizace Oy v Ötesi.

Pracovníci OBSE v pondělí uvedli, že právní zabezpečení tureckého ústavního referenda nebylo dostatečné a podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám. Konstatovali rovněž, že neférová byla i kampaň před referendem. Za zcela protiprávní mise považuje rozhodnutí ústřední volební komise zahrnout do započítávání hlasů i oficiálně neoznačené hlasovací lístky.

Fotogalerie

Vládnoucí AKP se po hlasování snaží uklidnit veřejnost. V pondělí vicepremiér Mehmet Şimşek oznámil, že v Turecku nejsou na pořadu dne předčasné volby. Vláda chce podle něj spolupracovat s Evropskou unií ve „společných sférách zájmu“. Očekávalo se přitom, že Erdogan v případě úspěchu v referendu bude tlačit na vyhlášení předčasných voleb. V řádném termínu se má nový parlament i prezident volit v roce 2019.

Erdogan po ohlášení výsledku apeloval na zahraniční země, aby názor Turků respektovaly. „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády. Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“ sdělil. Uvedl rovněž, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.

Podle CNN Türk bude v Turecku po referendu prodloužen výjimečný stav, který v zemi trvá od loňského pokusu o převrat (vše o něm se dočtete zde).

Apel evropských mocností

K opatrnému postupu vyzvala v pondělí Turecko i Evropská unie. „Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší konsenzus při jejich uplatňování,“ uvedli ve společném prohlášení předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn.

Jako vězení pod širým nebem. Čistky po puči Turecko paralyzovaly

Trojice unijních představitelů zároveň upozornila, že reformy budou posuzovány, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU. Podle českého prezidenta Miloše Zemana se Turecko pod Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí vyzvala Erdogana, aby vedl dialog se všemi politickými stranami. „Turecký národ byl přizván k hlasování o změně ústavy. Německá vláda vzala v úvahu předběžné výsledky referenda a respektuje právo tureckých občanů rozhodnout o ústavním uspořádání své země. Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost, z čehož vyplývá velká odpovědnost pro tureckou vládu a osobně pro prezidenta Erdogana,“ uvádí se ve společném prohlášení Merkelové a ministra zahraničí Sigmara Gabriela.

Podle Francie referendum dokazuje, do jaké míry je Turecko v otázce ústavní reformy rozdělené. Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Rusko považuje turecké referendum za vnitřní záležitost Turecka. Všichni by podle něj měli výsledek respektovat.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Montér v USA postřílel pět svých kolegů. Neunesl, že přišel o zaměstnání

Bezpečnostní složky zasahovaly při střelbě v americkém městě Aurora západně od...

Při páteční střelbě v průmyslovém areálu ve městě Aurora zemřelo šest lidí. Pětačtyřicetiletý Gary Martin, zaměstnanec...

Čínští dělníci se hlásí o svůj podíl, chtějí víc než jen drobky

Čínský dělník

Pro člověka, který se živí rukama, je život v Číně neobyčejně tvrdý. S tím, jak se v zemi dál rozevírají nůžky mezi...

Američané dopravili pomoc pro Venezuelu, Maduro humanitární krizi popírá

Do kolumbijského pohraničního města Cúcuta přiletěl americký vojenský dopravní...

Do kolumbijského pohraničního města Cúcuta přiletěl v sobotu americký vojenský dopravní letoun s humanitární pomocí pro...

Najdete na iDNES.cz