Pro ústavní změny hlasovalo v referendu podle sečtených lístků 51,41 procenta voličů. Přes osm set tisíc hlasů bylo označeno za neplatné. Opozice si přitom stěžuje na neférový přístup volebních komisí, které započítávaly i lístky, na nichž nebyla zvolená možnost vyznačena oficiálním razítkem či hlasy podané v obálkách bez náležitých insignií.
Utku Cakirozer z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) pro agenturu AP uvedl, že partaj podá během pondělí na průběh voleb oficiální stížnost. Nejprve vznese námitky u místních volebních komisí, pak se obrátí na ústřední volební komisi. „V tuto chvíli můžeme říct, že se jednalo o pochybné hlasování,“ sdělil. Pokud strana neuspěje, hodlá záležitost tlačit až k Ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva.
Místopředseda strany Bülent Tezcan v pondělí před polednem uvedl, že napětí v Turecku zmírní pouze anulování výsledků referenda, informovala agentura Reuters. „V tuto chvíli nelze říct, kolik takových hlasů (špatně označených) bylo započítáno a kolik jich bylo označeno dodatečně. Proto je jediným řešením, jak ukončit debaty ohledně legálnosti referenda jeho anulování ústřední volební komisí,“ uvedl na tiskové konferenci.
CHP prý z mnoha oblastí dostala stížnosti, že lidé neměli možnost hlasovat v soukromí. Naproti tomu se hlasy na několika místech podle CHP sčítaly tajně, mimo dohled pozorovatelů.
Šéf volební komise však v pondělí ráno zopakoval, že obálky a hlasovací lístky vydané volební komisí k nedělnímu referendu v Turecku jsou platné bez ohledu na razítka. Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) upozornilo, že rozhodnutí odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez správného označení platné nejsou.
Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.
Na sociálních sítích začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno.
Opozice odhaduje, že tři až čtyři procenta hlasů je zmanipulovaných. Turecká prokurdská opozice tvrdí, že podle obdržených stížností byly v referendu započteny tři miliony neplatných hlasů, což mohlo zvrátit výsledek. Rozdíl konečných výsledků byl asi 1,4 milionu hlasů.
Dohled OBSE a trest smrti
Na hlasování dohlíželi pracovníci OBSE, kteří navštívili dvanáct hlasovacích míst. U každé místnosti průběh plebiscitu kontrolovali stoupenci tábora Erdogana z AKP i opozice z HDP. Průběh voleb mohla kontrolovat i nevládní organizace Oy v Ötesi.
Pracovníci OBSE v pondělí uvedli, že právní zabezpečení tureckého ústavního referenda nebylo dostatečné a podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám. Konstatovali rovněž, že neférová byla i kampaň před referendem. Za zcela protiprávní mise považuje rozhodnutí ústřední volební komise zahrnout do započítávání hlasů i oficiálně neoznačené hlasovací lístky.
Vládnoucí AKP se po hlasování snaží uklidnit veřejnost. V pondělí vicepremiér Mehmet Şimşek oznámil, že v Turecku nejsou na pořadu dne předčasné volby. Vláda chce podle něj spolupracovat s Evropskou unií ve „společných sférách zájmu“. Očekávalo se přitom, že Erdogan v případě úspěchu v referendu bude tlačit na vyhlášení předčasných voleb. V řádném termínu se má nový parlament i prezident volit v roce 2019.
Erdogan po ohlášení výsledku apeloval na zahraniční země, aby názor Turků respektovaly. „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády. Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“ sdělil. Uvedl rovněž, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.
Podle CNN Türk bude v Turecku po referendu prodloužen výjimečný stav, který v zemi trvá od loňského pokusu o převrat (vše o něm se dočtete zde).
Apel evropských mocností
K opatrnému postupu vyzvala v pondělí Turecko i Evropská unie. „Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší konsenzus při jejich uplatňování,“ uvedli ve společném prohlášení předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn.
Jako vězení pod širým nebem. Čistky po puči Turecko paralyzovaly |
Trojice unijních představitelů zároveň upozornila, že reformy budou posuzovány, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU. Podle českého prezidenta Miloše Zemana se Turecko pod Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí vyzvala Erdogana, aby vedl dialog se všemi politickými stranami. „Turecký národ byl přizván k hlasování o změně ústavy. Německá vláda vzala v úvahu předběžné výsledky referenda a respektuje právo tureckých občanů rozhodnout o ústavním uspořádání své země. Těsný výsledek ukazuje, jak hluboce rozdělená je turecká společnost, z čehož vyplývá velká odpovědnost pro tureckou vládu a osobně pro prezidenta Erdogana,“ uvádí se ve společném prohlášení Merkelové a ministra zahraničí Sigmara Gabriela.
Podle Francie referendum dokazuje, do jaké míry je Turecko v otázce ústavní reformy rozdělené. Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo tureckou vládu, aby respektovala evropskou konvenci o lidských právech.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Rusko považuje turecké referendum za vnitřní záležitost Turecka. Všichni by podle něj měli výsledek respektovat.
