Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pro ruské námořnictvo bylo zničení Moskvy hlavně emocionální ztrátou, ztrátou prestiže,“ řekl Ondřej Fér v Rozstřelu. „Byla největší ruskou lodí v Černém moři. Byla postavena na konci sedmdesátých let a mimo jiné hostila jeden ze summitů prezidentů Bushe a Gorbačova.“
„Samotná Moskva byla z hlediska koncepce vysloveně zastaralou lodí. Koneckonců koncepce sovětských křižníku byla zastaralá už v době, kdy vznikaly. Vycházela z křižníků éry druhé světové války. Sovětský svaz chtěl soupeřit s velmocemi nejen na souši, ale i na moři. Snažil se stavět co největší a nejimpozantnější lodě a málo hleděl na to, jak jsou efektivní a bezpečné,“ myslí si publicista.
Jak mohla Ukrajina potopit Moskvu?
Podle Ondřeje Féra došlo velmi pravděpodobně k tomu, že loď byla opravdu zasažena ukrajinskými silami, kterým dodávala informace o poloze Moskvy americká letadla. „Po zásahu raket na křižníku Moskva došlo k požáru, ten se nepodařilo zvládnout a došlo k sekundární výbuchu munice.“
„Osudovým se tak pro Moskvu stalo paradoxně umístění ruských raket na palubě, na nechráněné pozici. To je vysloveně nebezpečná poloha, v podstatě při banálním poškození a následném požáru tato munice vybuchne,“ míní Fér.
Podle publicisty invaze na Ukrajinu ukázala, že ruská armádní strategie skutečně ustrnula v éře druhé světové či studené války. Putinův režim technologicky zaspal a navenek okázalá prezentace vyspělé techniky byla spíše dílem propagandy než reálného stavu. „A platí to o pozemních silách i o námořnictvu.“
„Dnešní námořní válka je především válkou technologií a taktiky. Až potom je to záležitost kvantity. Ta může v pozemních bojích nad kvalitou uspět, což Rusko prokázalo mnohokrát v minulosti, kdy rozhodlo hrubé přečíslení nepřítele. Ale na moři je to daleko složitější,“ upozorňuje Ondřej Fér.
Admirál Kuzněcov? Jen kouř z motorů
To se prokázalo už na začátku 20. století, kdy obří Rusko, největší stát na světě, prohrál válku s mnohem menším Japonskem. „A Japonsku se následně Rusko podařilo vymazat z moře,“ říká publicista.
Rusko jako kontinentální pozemní velmoc podle Féra dominanci na moři ve skutečnosti nikdy zásadně nepotřebovalo. Velikou flotilou chtělo hlavně demonstrovat svou sílu, aby ukázalo, že disponuje mocí na souši, ve vzduchu i na moři.
„Ale přestože Rusko disponuje na první pohled početnou válečnou flotilou, nesmíme se nechat zmást hrubými počty,“ říká publicista. „Rusko tvrdí, že má zhruba 500 válečných lodí. To by znamenalo, že má větší námořnictvo než Spojené státy. Ale značná část těchto lodí je buď malá, nebo neúčinná. Většinou slouží pouze pobřežním službám.“
Velká část plavidel je podle publicisty vyloženě zastaralá. Největší lodí ruského námořnictva je starý křižník Petr Veliký. „Další známou velkou lodí je Admirál Kuzněcov, který se velmi často stává terčem vtipů, protože jeho pohonné ústrojí je v takovém stavu, že je nejprve z velké dálky vidět kouř z jeho motorů a teprve dlouho poté se objeví samotná loď.“
Technologická zaostalost Ruska
„Ruské námořnictvo se skutečně potýká s výraznou technologickou zaostalostí. Stavbu nových lodí mimo jiné zasáhly sankce. Zatímco Západ je schopen postavit loď za čtyři roky, Rusku to trvá 15 až 20 let. Takže když se tato loď dostaví, tak už je zastaralá,“ tvrdí Fér.
To se podle publicisty ukázalo například při vývoji nových ruských ponorek. Projekt 677 Lada měl představit k exportu určené diesel-elektrické ponorky. Jejich vývoj ale trval extrémně dlouho a provázely jej komplikace. „Ponorky třídy Lada totiž mají problematickou konstrukci, jsou hlučné a nechávají za sebou poměrně výraznou tepelnou stopu.“
„Ruská média vývoj prezentovala jako technologický úspěch, ale z mnoha zájemců, o kterých se ještě před deseti lety mluvilo, zůstalo už jen Maroko, a to se stále rozmýšlí,“ říká Fér s tím, že Rusko zřejmě vyvinulo s velkou mediální prezentací stroj, který nakonec nikdo nechce.
Je to jako „gazík“ s anténami
„Prostě Rusko pracuje tak, že pomyslně vezme gazík, přidá na něj spoustu antén, dovnitř dá kůži, ale nikdy z toho nebude mercedes,“ konstatuje publicista.
V tom se Rusko zásadně liší od Číny. „Ta začala své moderní námořnictvo stavět v průběhu padesátých let a měla určitou výhodu v tom, že začínala od nuly. Současné čínské námořnictvo je kvalitní, celá jejich koncepce je opravdu velmi dobře promyšlená.“
„Navíc, co odlišuje Čínu z hlediska námořnictva od Ruska, je to, že Čína se velmi pečlivě dívá okolo sebe, sleduje trendy. Rusko propadlo potřebě vyrovnat se Spojeným státům a chtělo stavět velké letadlové lodi jako viditelný symbol moci. Ale potopení křižníku Moskva zřejmě přesvědčilo čínské vedení o tom, že by si tuhle ruskou koncepci mělo rozmyslet. A bude se posouvat úplně jiným způsobem.“
Kolik má ruskou jaderných ponorek? Budou se ještě někdy v budoucnu odehrávat velké námořní bitvy na moři? A změnila se strategie válčení ve 21. století natolik, že lodě přestaly být podstatné? I o tom hovořil autor knih o válečných lodích Ondřej Fér v Rozstřelu.
