Snaha vyhnout se vojenské službě nebo přímo odvodům je podle Lukáše Visingra v Rusku častější než dříve. „V nějaké míře se to objevovalo už v minulosti, ale teď je to procento údajně podstatně větší a hlavně je větší v regionech, odkud se bere největší část nových rekrutů pro ruskou armádu, čili v neruských etnických oblastech, v autonomních republikách.“
Pro ruskou armádu to představuje velký problém. „V ruských ozbrojených silách tvoří etničtí „Nerusové“, tedy různé menšiny převážně turkitského a tatarského původu zhruba 40 procent stavu. Ale když se podíváme na ztráty z rusko-ukrajinského konfliktu, tak tam tvoří tyto menšiny přes 60 procent ztrát.“
Nespokojenost v ruských regionech
Etnické menšiny tak nesou největší tíži bojů na Ukrajině. „Tyhle národy se do armády hlásily jednak kvůli penězům a jednak kvůli válečnické cti. Ovšem když se teď čím dál víc mladých mužů vrací domů v rakvích, tak tato čest začíná poněkud slábnout,“ říká Visingr s tím, že to může být pro Rusko velkým rizikem vzhledem k možným budoucím odstředivým tendencím ze strany těchto národnostních menšin.
A jak velké jsou skutečné ztráty ruské armády? „Ta ukrajinská čísla, tedy 19 tisíc mrtvých ruských vojáků, jsou určitě přehnaná. Přiklonil bych se k informacím amerických zpravodajských služeb, které hovoří až o 15 tisících mrtvých.“
„A nesmíme zapomínat na klasickou vojenskou poučku, že na jednoho padlého připadají tři zranění. Takže ruské ztráty mohou činit až 60 tisíc lidí, podle konzervativnějšího odhadu 50 tisíc,“ říká Visingr, podle kterého jsou ukrajinské ztráty zhruba dvakrát až třikrát nižší.
Dobrovolníci i z Japonska
Podle analytika bojuje v tuto chvíli na straně Ukrajiny několik tisíc zahraničních dobrovolníků. Z Česka jsou to desítky ozbrojenců. Zahraniční jednotky jsou tvořeny převážně z Evropanů nebo Američanů, ale za Ukrajinu bojují například i Japonci a minimálně také dva prapory dobrovolníků z Běloruska.
Rusko utrpělo podle analytika kromě lidských ztrát také značné škody na vojenské technice. Ukrajinci ji přitom nemusejí pokaždé ničit, často ji zabavují a poté s ní bojují proti Rusům. Příkladem mohou být stovky ruských tanků, s nimiž teď bojuje ukrajinská armáda.
Tři plány nevyšly, teď dochází na čtvrtý
Podle Lukáše Visingra zatím Rusku nevyšel ani jeden plán, jak Ukrajinu ovládnout. „Zatím jsme byli svědky tří plánů: A, B a C. O plán D se pokusí ruská armáda v následujících dnech a týdnech. Ale i ten je velmi nejistý.“
Plánem A byl podle Lukáše Visingra neúspěšný výsadek ruské armády na letišti Hostomel. „Rusové doufali, že se jim podaří rychle obsadit Kyjev, že prezident bude zabit nebo ho zajmou či prchne. Že se celá Ukrajina složí poté, co bude obsazeno hlavní město.“
VIDEO: Ústup Rusů umožnil pohled i na zkázu největšího letadla světa zblízka |
Ruská zpravodajská služba FSB podle Visingra dlouhé roky spolupracovala s nějakou skupinou Ukrajinců, kteří měli v den invaze provést převrat. „Pravděpodobně i z toho vycházelo to ruské přesvědčení, že to všechno půjde snadno a rychle. Ale plán selhal a ukázalo se, že onou skupinou Ukrajinců byla ve skutečnosti skupina důstojníků ukrajinské kontrarozvědky. Takže jediné, co Rusové dokázali, bylo to, že svoje nepřátele nakrmili několika miliardami dolarů.“
Tento plán selhal podle analytika hned druhý den a Rusové začali provádět plán B. Tím bylo klasické obsazení Ukrajiny a porážka ukrajinské armády za pomoci ruských tankových, mechanizovaných a dělostřeleckých sil. „A to se během týdne také ukázalo jako nereálné. Ukrajinci se totiž brání s bezpříkladnou statečností. Pomáhají i dodávky západních zbraní a také informace západních zpravodajských služeb.“
Proto přišel plán C, tedy ostřelování velkých měst a pokus o jejich obsazení. Důsledky této bezohledné strategie jsou k vidění například v Mariupolu. „Zpočátku se sice braly ohledy na civilní infrastrukturu, ale brzy s tím Rusové přestali. Do konce března zjistili, že ani to proti Ukrajincům nefunguje.“
Momentálně tak podle analytika probíhá plán D. „Rusové začali stahovat jednotky od Kyjeva a Charkova a přesouvají je na jihovýchod do Donbasu. To stahování ale má spíše charakter útěku, protože v některých obcích utrpěla ruská armáda naprosto gigantické ztráty.“
„Aspoň nám dovolili odnést z ulic mrtvé.“ Svědectví z okupovaného města |
Podle Visingera přišli Rusové o elitní armádní jednotky. „Ruská armáda se v podstatě na Ukrajině zmrzačila na několik generací dopředu. Strašné ztráty, které teď čekají ruskou ekonomiku, znamenají pro Rusko doslova strategickou katastrofu.“
Masakr v Buči
Visingr se v Rozstřelu zamyslel i nad tím, proč došlo k masakru v Buči, která se stala mementem ukrajinské války. „Je to válečný zločin jako z učebnice, který nejde žádným způsobem omlouvat,“ říká analytik. „Ale nemyslím si, že by to bylo nějaké cílené zabíjení podle předem stanoveného seznamu. To se tradovalo před válkou, že Rusové měli nějaký seznam ukrajinských politiků, aktivistů a různých veřejně činných osobností, kteří měli být terčem zabití nebo únosů.“
VIDEO: Válka jako pozadí pro svatbu. Pár se v Charkově bral v ruinách domů |
„V tomto případě to bylo spíš náhodné. Ruští vojáci mohli být pod nějakým obrovským psychickým tlakem,“ zamýšlí se Visingr. „V akci už jsou více než měsíc. To je něco, co samozřejmě zanechá na člověku obrovské stopy v psychice. Mohl to být kolektivní zkrat, mohla to být třeba reakce na nějaký incident. Třeba si mohli myslet, že se stali terčem nějakého útoku ze zálohy a mohli na to reagovat takovým strašlivým masakrem civilistů.“
„Kdyby jednali na základě rozkazů z Kremlu, asi by se něco podobného odehrávalo ve spoustě dalších měst, která ruská armáda obsadila. Ale zdůrazňuji, tohle není vůbec žádná omluva, to je něco, co musí být jednoznačně odsouzeno a pokud možno potrestáno,“ říká analytik.
Jaká bude další možná ruská strategie? Jaké zbraně dodává Ukrajině Česká republika? A jak intenzivní bude útok ruské armády na jihovýchodě Ukrajiny? I o tom hovořil analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu.
