Analytici před volbami předpovídali, že si republikáni ve Sněmovně reprezentantů udrží většinu. Demokratům ale dávali šanci na ovládnutí Senátu, který v současnosti kontrolují rovněž republikáni. Republikánská strana totiž obhajovala mnohem více křesel než demokraté.
Podle agentury AP je ale nyní již téměř jisté, že si republikáni udrží většinu i v Senátu. Jejich kandidát totiž zvítězil v Pensylvánii a vysoce pravděpodobné je i vítězství republikánů v Louisianě a na Aljašce. Podle předběžných odhadů budou mít 52 senátorů, zatímco demokraté jen 48.
Prezidentské volby v USA |
Sebrat křeslo republikánskému senátorovi se zatím podařilo jen ve státě Illinois, kde se demokratka Tammy Duckworthová, veteránka z války v Iráku, prosadila na úkor dosavadního republikánského senátora Marka Kirka. Rozdíl v dalších rozhodujících soubojích je zatím příliš těsný na to, aby se dal určit vítěz.
Pokud prezidentské volby vyhraje republikán Donald Trump, bude mít s většinou ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu větší šanci na prosazení svých plánů.
Za republikány svá křesla v Senátu už obhájili mimo jiné dva bývalí prezidentští kandidáti Marco Rubio a Rand Paul. Arizonu bude nadále zastupovat 80letý senátor John McCain, který se pokusil stát prezidentem v roce 2008. Porazila ho tehdy současná hlava státu Barack Obama.
Křeslo ve Sněmovně reprezentantů obhájil republikán Paul Ryan, který byl od loňského října jejím předsedou a podle agentury Reuters se v lednu bude zřejmě ucházet o znovuzvolení. Do Sněmovny reprezentantů se dostala také například republikánka Liz Cheneyová, nejstarší dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho.
Kromě voleb prezidenta a výběru 435 zástupců ve Sněmovně reprezentantů a třetiny senátorů (34 křesel) se ve 12 státech a dvou teritoriích vybírali také noví guvernéři. Demokraté již zvítězili v Delawaru, Oregonu, Washingtonu a Západní Virginii, republikáni v Severní Dakotě, Vermontu, Indianě, Missouri a Utahu. Nejasný je zatím výsledek v Severní Karolíně, New Hampshiru, Montaně, Americké Samoy a Portoriku.
