Erdogan v úterý řekl, že se Syřané vracejí dobrovolně a že by se jich „ve velmi krátké době“ mohl vrátit milion. Vyzval také k vytvoření pásma, v němž bude na syrském severu pro uprchlíky vybudováno bydlení a školy.
Celkem je na tureckém území zhruba 3,5 milionu uprchlíků. Ty nyní turecká vláda vrací právě do své „bezpečné zóny“ na severu Sýrie, kterou postupně vytvořila z území tradičně obývaných především syrskými Kurdy.
Poslední operací byla vojenská invaze z 9. října. Proti tureckému vojsku a jemu spřízněným syrským povstalcům se postavily kurdské jednotky YPG a YPJ, které Turecko považuje za teroristy stejně jako zakázanou Kurdskou stranu práce (PKK). Erdogan k invazi na švýcarském fóru podle Al-Džazíry poznamenal, že jeho zemi k ní dohnal nedostatek mezinárodní podpory v těžké situaci.
„Nezdá se, že by nám chtěl někdo pomoct. A protože jsme od mezinárodní komunity nedostali potřebnou podporu, museli jsme se o sebe postarat sami,“ uvedl turecký prezident. Na zvládání uprchlické krize přitom Ankara dostává nemalé peníze od Evropské unie.
Po krvavých bojích na severu Sýrie uzavřely obě strany prostřednictvím Ruska příměří. Kurdové se stáhli dohodnutých 30 kilometrů od tureckých hranic a Turci zastavili palbu. Násilí však pokračuje dál, a to ze strany syrských rebelů.
„Popravování lidí, hromadění majetku a bránění vysídleným lidem v návratu do jejich domovů jsou průkazné důkazy, proč navrhovaná ‚bezpečná zóna‘ nebude bezpečná,“ uvedla ředitelka blízkovýchodní sekce organizace Human Rights Watch Sarah Leah Whitsonová.
Tureckem placení rebelové zabavují Kurdům domy, stěhují si tam příbuzné |
Rebelové ze Syrské národní armády si také na území, kam nyní uprchlíci podle Erdogana dobrovolně odcházejí, stěhují své rodiny a zabavují domy uprchlým Kurdům.
Mnozí vracející se běženci pocházejí z jiných částí Sýrie a neodpovídají původnímu demografickému složení této oblasti.
Humanitární organizace Norský uprchlický výbor v úterý vydala zprávu, podle které se většina těch, kteří utekli před tureckou invazí, už ani domů nechce vrátit. Bojí se stále trvajících bojů i nejistoty. Jejich cílem se tak stal Irák.
„Turecká vojenská operace poznamenala životy desetitisíců syrských rodin. Ty nám vyprávějí příšerné příběhy plné násilí i problémů při útěku do bezpečí. Potřebují dlouhodobou ochranu – ať už v Iráku, nebo v oblastech, ze kterých utekli,“ popisuje zástupce výboru pro Blízký východ Carsten Hansen.
