Irák ročně importuje z Turecka zboží v přepočtu za 183 miliard korun a většina se dováží přes irácký autonomní Kurdistán. Od 9. října, kdy Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zahájilo své syrské tažení, se do této irácké oblasti uchýlilo na 12 tisíc syrských Kurdů.
Doma za nimi zůstaly desítky mrtvých. „Nemůžeme jít na frontu a postavit se Turkům se zbraní. Naší zbraní bude bojkot tureckých produktů,“ uvedl pro agenturu AFP známý kurdský zpěvák Hámid Báni, který kampaň organizuje.
„Bude se to týkat co největšího počtu lidí a poškodíme tak tureckou ekonomiku,“ doufá umělec.
A vyzývá i k ignorování tureckých filmů nebo hudby. Mnozí Kurdové v Iráku na to slyší. Jednatřicetiletý Hukir Alí má tři děti a rozhodl se skoncovat s tradicí - v jeho rodině se odjakživa k čaji servírovaly turecké zákusky.
„Musím se připojit, nehodlám žádným způsobem podporovat tureckou ekonomiku, protože Turecko nevěří v práva Kurdů a jejich právo na existenci,“ řekl tento občan Irbílu. Při nákupu v irbílském supermarketu pečlivě studuje etikety a rozhodl se, že k čaji se teď budou jíst sušenky ze Španělska.
Zana Ahmad odjakživa prodával turecké pleťové krémy, vlasové gely a líčidla. S tím je teď konec. Po turecké ofenzivě hledáme jiné možnosti, říká obchodník z irácké Sulajmáníje.
19. října 2019 |
Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvNa bojkotu vydělávají obchodníci z Íránu
Kampaň už má odezvu i na druhé straně hranice, mezi syrskými Kurdy. Mluvčí Syrských demokratických sil (SDF), které jsou terčem turecké invaze, Mustafá Bali řekl, že „z každého centu vydaného za turecké produkty nebo za turistické služby se stanou náboje a bomby“, jež zabíjejí kurdské děti v severovýchodní Sýrii.
Politiku iráckého Kurdistánu ovládají dvě strany - Demokratická strana Kurdistánu (KDP) a Vlastenecký svaz Kurdistánu (PUK). První z nich je u moci v Irbílu a udržuje široké ekonomické a politické kontakty s Ankarou.
Nemáme přátele, pouze hory. Moderní dějiny Kurdů jsou plné zrady |
Baštou PUK je Suljamáníja a tato strana je protiturecká. Irácký Kurdistán sdílí s Tureckem hranici dlouhou 350 kilometrů, hranice se sousedním Íránem na východě je dlouhá 500 kilometrů. Většina zboží na trhu pochází právě z těchto dvou zemí.
Ztráty, které bojkot způsobuje Turecku, se už začaly proměňovat v zisk pro Írán, tvrdí pětačtyřicetiletý řidič Kárván Džamál. Pracuje pro dopravní podnik a nedávno musel konstatovat, že solidarita není zadarmo. Když musel dokoupit olej na vaření, rozhodl se pro íránskou značku a ne pro tureckou jako obvykle.
„Zaplatil jsem 10 500 iráckých dínárů (202 korun), zatímco lahev tureckého oleje stojí 6 000 dínárů,“ přiznal. Je-li to jenom záležitost ceny, je připraven „se obětovat“, avšak jde-li o kvalitu, je to těžší. To je případ oblečení. „To z Íránu není tak pěkné jako z Turecka a je ho na trhu méně než tureckého,“ lituje Kárván.
Pojďme v Sýrii vytvořit mezinárodní bezpečnostní zónu, navrhlo Německo |
Nasraddín Mahmúd prodává ve velkém pečivo a mléčné produkty a už pocítil změnu. „Obchodníci odmítají nakupovat turecké zboží, žádají íránské nebo hledají náhradu na místním trhu,“ přiznal.
Sirván Muhammad ze sulajmánské obchodní komory se začíná znepokojovat. Každý den za ním chodí znejistělí podnikatelé. „Tahle kampaň bude mít negativní dopad na turecké výrobny i na místní podniky dovážející z Turecka. Zákazníků se to však nedotkne, protože na trhu je také zboží ze zemí Perského zálivu, Íránu a Evropy a k tomu z Kurdistánu a zbytku Iráku,“ vysvětluje. Ví, že se kampaň dotkne nejenom peněženek, ale také svědomí.
Kde leží irácký Kurdistán
