Zahraniční politika Škádlení s Kimem a kauza Jeruzalém
Největší otisk zanechal Donald Trump během svého prvního roku v úřadu v zahraniční politice Spojených států. Slovo otisk je v tomto případě na místě, o úspěších se totiž dá hovořit jen velmi opatrně. „V zahraniční politice je (během vlády Trumpa) nejdůležitější změnou jasná prioritizace úzce definovaných národních zájmů a okázalé přezírání mezinárodních organizací,“ uvedl politolog Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro server iDNES.cz.
Na Trumpa během předvolební kampaně dlouho sázelo Rusko. Americké tajné služby zaznamenaly opakované pokusy o ovlivnění voleb a útoky na konkurentku současného prezidenta Hillary Clintonovou. Sázka na někdejšího podnikatele však Kremlu nevyšla. Trump v srpnu podepsal nové sankce proti Rusku, vztahy s Moskvou ochladly i kvůli vyšetřování údajného ovlivňování voleb. Na sklonku loňského roku americký prezident prohlásil, že Rusko zasahuje do vnitřních záležitostí zemí celého světa a spolu s Čínou ohrožuje americkou moc a zájmy ve světě.
Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele, Palestinci pálí vlajky USA |
Mediálně nejvděčnější bylo vyostření sporů USA a KLDR. Na diplomatický spor nejprve založil Pchjongjang sérií raketových testů, Trump situaci přiživoval sérií agresivních tweetů, ve kterých vůdce KLDR označil za „rakeťáka“. Americká administrativa dala najevo, že jejím cílem není válčit proti Severní Koreji, ale přesvědčit její vedení, aby se vzdalo jaderného arzenálu. V posledních týdnech diplomatických spor ochladl, Trump dokonce prohlásil, že je za „jistých podmínek“ ochoten s Kimem telefonicky jednat.
Klid nepřinesly ani kroky Trumpa na Blízký východ. V prosinci popudil Palestince a další muslimské národy regionu tím, že uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil, že tam Washington přesune americkou ambasádu. Sdělil rovněž, že USA by mohly ukončit finanční podporu poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat s Izraelem o míru. USA se podle Trumpa za stovky milionů dolarů ročně nedostává ze strany Palestinců „žádného uznání či respektu“. Prezidenta za ohrožení bezpečnosti v oblasti kritizovala řada západních zemí a Evropská unie.
Boj s IS a íránský jaderný program
Během vlády Trumpa pokračovala podpora boje proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. V dubnu Američané zaútočili na základnu syrské armády u Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún, při kterém zemřelo přes 80 lidí. V souvislosti s říjnovým dobytím bašty islamistů Rakká Trump prohlásil, že teroristé ustupují od té doby, co se ujal úřadu.
Írán se zpronevěřil jaderné dohodě, tvrdí Trump a varuje před „bouří“ |
Na sklonku loňského roku začala být opět aktuální kauza ohledně íránského jaderného programu. Dohodu, kterou světové velmoci uzavřely s Íránem v roce 2015, Trump označil za příšernou. Smlouva omezuje protiíránské sankce výměnou za zpomalení tempa jeho jaderného programu. Podle amerických zákonů smějí být sankce uvolněny maximálně na 120 dnů, takže vláda musí o prodloužení mírnějšího režimu každé čtyři měsíce znovu jednat. Trump režim mírnějších sankcí letos v lednu opět prodloužil. Prohlásil však, že tak učinil naposled. Přeje si, aby USA propříště vyjednaly „silnější“ dohodu.
Pověst Trumpa a jeho rázná stanoviska mu mnohdy škodí. Podle Kozáka však má takové vedení zahraniční politiky i své výhody. „Je třeba přiznat, že obava z potenciálně agresivního prezidenta, který velí zdaleka největší armádě na světě, vedla ostatní aktéry ke zdrženlivému chování ve snaze Trumpa zbytečně nevyprovokovat,“ vysvětluje.
12. prosince 2017 |
Ekonomika Daňová reforma i rušení obchodních dohod
V ekonomickém sektoru Trump zaznamenal dost možná největší úspěch prvního roku v úřadu. V prosinci podepsal nejrozsáhlejší daňovou reformu od dob prezidenta Ronalda Reagana. Nařízení snižuje daně z příjmu právnických osob z 35 na 21 procent a jednotlivcům umožňuje snížit daňový základ o dvojnásobek.
Americké ekonomice se loni dařilo dobře, dalo by se říci, že podle předpokladů. „Americká ekonomika byla ve znamení růstu akciových trhů, kdy velké firmy očekávaly omezování vládních regulací a snížení daní,“ uvádí Kozák.
Trumpova daňová reforma je neúplný nástřel, říká ekonom Švejnar |
Relativně dobrý stav americké ekonomiky je však podle něj z velké části stále dědictvím vlády Baracka Obamy. Varuje, že velké daňové reformy nemusí v budoucnu Spojeným státům přinést pouze ekonomický profit. „Dobré ekonomické výsledky firem neznamenají nutně nová pracovní místa či zvyšování platů. Nižší daně znamenají do budoucna také vyšší zadlužování státu a méně prostředků na vládní programy v oblasti školství nebo investic,“ vysvětluje.
Ekonomiku v následujících letech ovlivní i Trumpův zásah do dvou velký mezinárodních obchodních dohod. Odstoupení od Transpacifické obchodní smlouvy, kterou s 12 tichomořskými státy dojednala Obamova vláda, Trump podepsal už loni v lednu. Slíbil, že smlouvu nahradí dvoustrannými dohodami.
V půlce května pak vláda USA oficiálně rovněž zahájila proces jednání o změně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem, která byla uzavřena před 25 lety. USA podle Trumpa na NAFTA doplácejí ztrátou pracovních míst, které se přesunuly do Mexika s levnější silou. Jednání o budoucnosti NAFTA nadále pokračují.
Zdravotnictví Neúspěšný boj s Obamacare
Největší porážkou naopak pro Trumpa zcela jistě byl neúspěšný boj za zrušení Obamovy reformy zdravotnictví, takzvané Obamacare. Tuto reformu dlouhodobě označuje za katastrofu. Krátce po inauguraci podepsal příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce v Bílém domě, než bude zrušen.
Narazil však na nejednotnost republikánů v Kongresu. Ve Sněmovně své záměry prosadili, v Senátu ale hlasy nenašli. „Některé prvky Obamovy reformy, jako je větší ochrana pojištěných a snížení počtu lidí bez zdravotního pojištění, jsou u voličů populární,“ nastiňuje Kozák jeden z možných důvodů, proč zrušení reformy zdravotnictví neprošlo.
Dílčí vítězství však Trump přeci jen zaznamenal. V rámci daňové reformy se mu totiž podařilo prosadit omezení povinnosti být pojištěn, což může celý komplexní systém Obamovy reformy ohrozit.
Imigrační politika Dekrety, zeď a nařčení z rasismu
Nemalou kontroverzi Trump vzbudil úpravami imigrační politiky. Už během předvolební kampaně sliboval, že omezí počet nově příchozích migrantů do Spojených států. Vydal v této věci již tři verze exekutivního nařízení, které měly soudní dohru. V prosinci Nejvyšší soud USA povolil Trumpově administrativě, aby i přes nedokončené soudní pře zatím plně uplatňovala protiimigrační dekret.
Nařízení znemožňuje vstup do USA občanům osmi zemí, z nichž šest je převážně muslimských. Prezident je také pro zrušení programu vízové loterie a oznámil rovněž, že USA se stahují z příprav dohody OSN o uprchlících.
PŘEHLEDNĚ: Co všechno může zhatit Trumpův slib postavit mexickou zeď |
Před pár dny se na Trumpa snesla kritika kvůli nelichotivému vyjádření na adresu Haiti a Afriky, které americký prezident údajně označil za „pr*ele světa“. „I když Donald Trump důsledně odmítá obvinění z rasismu, tak je symbolický podtón jeho kroků zřejmý - vadí mu zejména migrace těch, kteří nejsou bílí,“ myslí si Kozák.
Velkou zbraní proti nekontrolované migraci měla být zeď na hranicích s Mexikem. Exekutivní příkaz ke stavbě „velké krásné zdi“, jak Trump své milované dílo často označoval, vydal krátce po převzetí moci. Dostal se však do sporu s Mexikem, které stavbu odmítá platit.
Proti výstavbě je v Kongresu nadále i demokratická opozice. V příštích deseti letech chce vláda USA do výstavby zdi investovat 18 miliard dolarů, pro letošek požádala o 1,6 miliardy (celkem má projekt stát 33 miliard dolarů).
Životní prostředí Odstoupení od Pařížské klimatické dohody
Prosazování ochrany životního prostředí od Donalda Trumpa před jeho vstupem do Bílého domu očekával málokdo. Prezident své pověsti dostál. Na počátku června oznámil odstoupení Spojených států od pařížské dohody o klimatu. Pro Američany je podle něj dohoda neúnosně drahá. Washington je otevřen vyjednávání o smlouvě nové, která by byla k USA spravedlivější. Trumpův krok vyvolal negativní odezvu jak v USA, tak po Evropě.
Malý ostrov u Washingtonu se potápí. Starousedlíci žádají o pomoc Trumpa |
Administrativa amerického prezidenta rovněž navrhla zpřístupnit skoro celou oblast pobřežních vod těžbě ropy a zemního plynu. Například u břehů Kalifornie to bude poprvé po více než 30 letech. Trump se tímto krokem vymezil proti Obamovi, jehož opatření v zájmu ochrany klimatu těžbu a spotřebu fosilních paliv znevýhodňovala.
Vláda Trumpa rovněž hodlá odstoupit od nařízení, které mělo regulovat emise skleníkových plynů vypouštěných z elektráren. Obama svým Plánem čisté energie v roce 2014 zavázal americké tepelné elektrárny k omezení škodlivých emisí do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005.
Opatření však nebylo kvůli žalobám těžebních společností a států ovládaných republikány nikdy uvedeno do praxe. Trump následně po svém nástupu do funkce pověřil agenturu EPA, aby Obamovo opatření prověřila a případně zrušila.
Sociální sítě Covfefe a náhled do duše prezidenta
Na sociálních sítích se stal Trump zjevením. Tuto populární sociální síť používá jako hlavní komunikační kanál, skrze který komentuje světové i domácí dění. „Trumpovo tweetování je z hlediska moderního prezidentství bezprecedentní, protože podle všeho není filtrované sborem poradců či expertů,“ uvádí Kozák a dodává, že veřejnost má díky tomu unikátní náhled do duše prezidenta.
Důraz na tweety v médiích však podle Kozáka zamlžuje fakt, že členové Trumpovy administrativy čile pracují na vlastní agendě, která má pro budoucí vývoj americké společnosti mnohem závažnější význam. Tato agenda pak mnohdy uniká pozornosti novinářů. Paradoxní je, že Trump v minulosti prohlásil, že tuto sociální síť nemá příliš v lásce. „Twitter nemám rád. Média jsou ale tak nepoctivá, že Twitter je jediný způsob odporu,“ řekl před lety.
Trumpovy tweety jsou oficiální. Porušuje ústavu, když blokuje odpůrce? |
Podle analytiků je prezidentova záliba ve Twitteru až závislostí. Jeho osobní kanál sleduje téměř 45 milionů uživatelů, oficiální prezidentský pak dalších 21 milionů. Loni vyšly Trumpovy tweety i knižně. Dosud Trump na Twitter v rámci soukromého účtu umístil takřka 37 tisíc příspěvků.
Zřejmě nejslavnější z nich napsal na sklonku května loňského roku. V půlnočním tweetu uvedl: „Navzdory neustálému negativnímu zpravodajskému covfefe...“ Veřejnost začala spekulovat, co tím prezident myslel, zaujal záhadným slovem covfefe.
Patvar posléze získal své heslo v internetovém slovníku Urban Dictionary, který se věnuje slangovým tvarům. Podle jednoho z několika vysvětlení se covfefe používá, když dojdou slova, nebo k ukončení rozpravy, když je člověk znaven dalším vysvětlováním svých myšlenek.
Média Nečestní novináři a milovaný Fox
Odporem k zavedeným médiím se Trump netajil už během kampaně, v úřadu se jeho rétorika namířená proti novinářům ještě vyostřila. Ničím si v tomto ohledu nezadá s českým protějškem Milošem Zemanem.
Moje vláda je nejlepší v historii. Média nejsou v obraze, řekl Trump |
„Trump nesnáší kritiku a proto vyhlásil válku všem médiím, která mají odvahu kritizovat jeho kroky. Jeho oblíbený termín fake news pomáhá rozsévat nedůvěru vůči jakémukoliv zpravodajství, což nahrává konspirátorským webům. Útoky prezidenta na tradiční média pomáhají dále polarizovat americkou společnost, neboť jsou zpochybňovány základní informační pilíře klíčové pro konstruktivní demokratickou diskusi,“ vysvětluje Kozák.
Během prvního roku ve funkci si prezident vůči médiím nebral servítky. Jeho nepřízeň si vysloužily zejména zpravodajská televize CNN, stejně jako televize NBC News a deníky The New York Times a The Washington Post. Na opačné straně spektra pak stojí konzervativní pravicový televizní kanál Fox News mediálního magnáta Ruperta Murdocha, jehož je prezident věrným divákem.
Je blbá jako tágo
Loni v srpnu Trump označil novináře za „opravdu nečestné lidi“. Nelíbilo se mu, jak americká média informovala o nepokojích ve virginském Charlottesvillu. Prezident tehdy vyvolal kontroverzi svým výrokem, že odpovědnost za krveprolití nesou bělošští rasisté i jejich odpůrci. Teprve až po tlaku médií Trump výslovně odsoudil násilí páchané stoupenci nadřazenosti bílé rasy.
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce |
Kontroverze vzbudily i jeho osobní výpady na adresu moderátorů pořadu MSNBC Morning Joe Miky Brzezinské a Joea Scarborougha. Trump na Twitteru napsal, že „šílený Joe Scarborough a Mika blbá jako tágo nejsou špatní lidé, ale jejich málo sledovaný pořad ovládají jejich šéfové z NBC“. O moderátorce také prohlásil, že během jejich setkání „ošklivě krvácela z faceliftu“.
Trump ve čtvrtek dokonce vyhlásil výsledky vlastní soutěže o „nejpodvodnější a nejzkorumpovanější médium roku“. Na předních příčkách se nepřekvapivě umístil deník The New York Times, televize CNN a server ABC News.
16. srpna 2017 |
Popularita Nejmenší přízeň veřejnosti v historii
Jak první rok Donalda Trumpa v roli prezidenta hodnotí veřejnost? Pro současného vládce Bílého domu nepříliš lichotivě. Jeho vládnutí v průběhu roku průměrně schvalovalo pouhých 39 procent lidí, což je vůbec nejméně v porovnání s dosavadními prezidenty USA. Předchozí prezidentské minimum držel v 90. letech Bill Clinton, jeho vládnutí v prvním roce funkce tehdy schvalovalo 49 procent oslovených lidí.
Popularita USA utrpěla. Trumpa nad Obamou preferuje jen Rusko a Izrael |
„Popularita Trumpa není přes všechny snahy po roce nijak oslnivá. Řada lidí, kteří ho volili, není spokojena s jeho chováním a vystupováním,“ myslí si Kozák.
Průzkumy ukazují, že většina Američanů považuje Trumpa za osobnost rozdělující společnost a dokonce zpochybňuje jeho způsobilost vykonávat funkci. Kladné body si Trump přičetl naopak za to, jak řeší ekonomické otázky. Přesto není jeho hodnocení v této oblasti tak vysoké, jak by se dalo vzhledem k poměrně silné ekonomice očekávat.
Nepopularita Trumpa se však podle Kozáka může rychle změnit, například v případě větší zahraniční krize. „Pro Trumpa je oblíbenost důležitým faktorem, a je otázka, co všechno bude ochoten udělat, aby si voliče získal zpět. Mezi Trumpovými kritiky panuje obava, že se bude snažit využít stoupající mezinárodní napětí právě k tomu, aby si zvýšil popularitu doma,“ tvrdí.
