Poslechněte si celý rozhovor s europoslankyní Radkou Maxovou v Kontextu:
„V prvním kole jsem volila profesorku Danuši Nerudovou a právě jedním z důvodů bylo to, že bych velmi ráda viděla ženu na nejvyšší ústavní pozici České republiky,“ říká politička, která v Evropském parlamentu mimo jiné působí jako místopředsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.
Míní, že by se bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně na prezidentku hodila i proto, že je dobrou vyjednavačkou. Nerudová také během kampaně otevřela téma sexismu vůči ženám ve veřejném prostoru. Kontroverze pak vzbudila výrokem, že je „mladá a pohledná“ a že právě to byl její handicap.
Maxová potvrzuje, že ve svém životě také zažila narážky na svou postavu či oblečení, ale že „záleží na tom, jak to daná žena vnímá a jak to chce řešit“. Jí samotné to ovšem až tolik nevadí. Dodává, že v Evropském parlamentu se s kulturou sexismu a narážek nesetkala – na rozdíl od toho českého.
KOMENTÁŘ: Mladá a pohledná? Naštěstí. Jinak by Nerudovou uráželi hůř |
A přímo ve zmíněném výboru EP jsou muži velmi platnými členy při prosazování „ženských“ témat. „V EP jsou velmi slyšet, když jednáme o reprodukčních právech, o zákazu potratů, velmi aktivně se zapojují do dopisů, které posíláme vládám, jež chtějí omezit ženská práva,“ pokračuje Maxová s tím, že kontroverzním tématem bylo i rozhodnutí, že firmy nad určitý počet zaměstnanců budou mít povinnost zveřejňovat, jaké rozdíly panují mezi platy žen a mužů na podobných pozicích.
Aktuálním tématem jejího výboru je ujasnění nové definice trestného činu znásilnění. Legislativa, kterou v tomto kontextu europoslanci projednávají, by se také podle političky měla stát doplněním Istanbulské úmluvy. Tu mnohé státy včetně Česka stále neratifikovaly.
Úmluva si dává za cíl chránit ženy a děti, ale i muže, před domácím a sexuálním násilím, kterého během pandemie výrazně přibylo. „Neříkám, že ta úmluva vymýtí násilí na ženách, ale jsou tam body týkající se služeb a ochrany obětí, které teď doplňuje nová směrnice,“ vysvětluje Maxová.
Většina obětí si myslí, že je v tom sama. Ozvou se jen tři procenta z nich |
Systém péče o oběti domácího násilí totiž podle ní není dostatečný. Sama s tím má osobní zkušenost, říká v podcastu. „Mluvím o psychickém i fyzickém násilí. Není to milé, ale je to zkušenost. Ženy se bojí ohlásit domácí násilí, protože se bojí agresora,“ varuje.
„Nerada to srovnávám, ale když na ulici někdo bije psa, tak se všichni pohoršují, ale když někdo útočí na ženu, dítě či muže, tak se odkloníte,“ míní.
Velkou kontroverzi vzbudila debata o návrhu zjednodušit ženám přístup k menstruačním pomůckám. Přestože se vůbec nejednalo o nápad, který by se týkal Česka, mnozí čeští muži kritizovali, že oni z toho nebudou nic mít. „Asi bych je vrátila na základní školu, kde se probírají biologické rozdíly mezi muži a ženami,“ glosuje Maxová. Mladí lidé podle ní spíš než o vložky na úřadech stojí třeba o dostupnou antikoncepci.
K tématu žen pak ještě také říká, že kdysi nebyla pro povinné kvóty, ale teď už to vidí jinak. „My tady můžeme ještě sto let čekat, že se nám to (zastoupení žen) vždycky o půl procenta zvýší,“ komentuje s tím, že v zemích, kde se kvóty zavedly, se ženy rychleji dostaly do vyšších pozic a do veřejného života.
KONTEXT: Smlouvy OSN nejsou psané krví. Rusy můžeme vyloučit, míní Gregorová |
„Ženy jsou taky dravé, jsou jiné. A z mého pohledu by bylo zajímavé, kdyby se to naředilo padesát na padesát. Ženy mají větší sociální cítění, jinak řeší problémy, jinak komunikují. Nevím, proč je muži v politice nechtějí. Bojí se o své pozice. A vidíme, že v současné době v některých částech světa – i u našich sousedů – se bohužel zase začínají vracet do dob minulých. Práva se ženám ubírají a ubírají. Nechci, aby si ženy nemohly rozhodovat o svém těle. Proto by měly být v politice,“ dodává.
Zasloužilo by si Česko prezidentku? Na co narážejí ženy působící ve veřejném prostoru? A co z toho, co v běžném životě ženy tíží, může řešit výbor pro práva žen a rovnost pohlaví? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
