Česká europoslankyně Markéta Gregorová (3. března 2019) | foto: ČTK

KONTEXT: Smlouvy OSN nejsou psané krví. Rusy můžeme vyloučit, míní Gregorová

  • 64
Svět se může dohodnout, že si založí novou Organizaci spojených národů (OSN) a Rusko nepozve, říká v podcastu Kontext česká europoslankyně Markéta Gregorová. K tvrzení svých kolegů, že jsou na ruské tajné služby v Evropském parlamentu napojeny desítky lidí, uvádí, že sama ví jen o jednotlivcích. Korupčním skandálům se podle ní dá zabránit.

Poslechněte si celý rozhovor s europoslankyní Markétou Gregorovou:

„Od svého příchodu do parlamentu v roce 2019 už jsem velice individuální případy zaslechla. Jedná se o různé drby, kdy to někdo naznačí, ale jediné, co vím, je, že různé zpravodajské služby různé osoby sledují. Nicméně žádná konkrétní jména neznám a pokud bych snad nějaké věděla, samozřejmě jdu okamžitě za policií nebo zpravodajskými službami,“ říká Gregorová (Piráti / skupina Zelených / Evropské svobodné aliance) k tvrzením členů parlamentní frakce EPP.

Podle nich jsou ve vysokých patrech Unie desítky lidí napojených na ruské tajné služby, což Gregorová nepotvrzuje, ale ani nevylučuje. Podotýká, že vzhledem k tomu, „jak operují režimy jako Rusko nebo Írán, bylo by skoro až překvapivé, kdyby se nepokusily mít tady desítky lidí“.

Europoslankyně působí ve Zvláštním výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE). „Byli jsme vytvořeni, abychom kontrolovali, kde jsou mezery v zákonech, a snažili se je pak pomocí návrhů systémových řešení napravit. Objevili jsme jich spoustu, včetně těch v Evropském parlamentu,“ přiznává.

Katargate je vrchol ledovce, v EP jsou desítky agentů. Zastavit je má nový úřad

Uvádí také, že vůči návrhům, jako je transparentnější vykazování schůzek poslanců s lobbisty, panoval z některých stran odpor. „Tím ale neříkám, že tady je nějaká zkorumpovaná většina, která odporuje těmto změnám. Spíš je častým argumentem, především konzervativního křídla, že je to pak neúnosná byrokracie navíc,“ vysvětluje.

„Doufám, že je i případ Kataru přesvědčí, že ta trocha byrokracie je vykoupená velkými výhodami, které budou spočívat v tom, že už nebudeme mít další korupční skandály,“ vzkazuje Gregorová. Na námitku, kterou vznesli čeští členové frakce EPP, že když někdo bude chtít porušit pravidla, poruší je bez ohledu na to, jaký orgán na něj bude dohlížet, poznamenává, že by ji zajímalo, kde „berou takovou jistotu“.

Podotýká, že EPP je navíc jednou z frakcí, které dosud snahy o větší transparentnost v unijních institucích blokovaly. Gregorová také říká, že se ji samotnou dosud nikdo zkorumpovat nepokusil. Míní, že image jejích domovských Pirátů je tak známá, že by si to nikdo netroufl, protože by byl nahlášen.

Součástí výboru je i boj s dezinformacemi. Europoslankyně popisuje, že v tomto ohledu je cestou především tlak na větší transparentnost politických reklam na internetu či webů, které šíří dezinformace, včetně informací o jejich financování. Zákazy podle ní ničemu nepomáhají.

Masakry na Ukrajině musíme potrestat. Unie řeší tribunál pro putinovské Rusko

Upozorňuje také, že nesmyslům věří lidé, které zklamal systém, třeba během nezvládnuté pandemie covidu, a proto cítí, že si pravdu musejí hledat sami. A navíc na region střední Evropy se Rusko, které v dnešní době systémově šíří lži, zaměřuje mnohem víc než třeba na Francii.

V souvislosti s Ruskem EP v úterý projednával možný vznik tribunálu, který by měl ideálně potrestat ruské válečné zločiny i samotnou ruskou agresi na Ukrajině. A jednou možná i diktátora Vladimira Putina. „Jsem v tomto opatrná optimistka,“ říká Gregorová. Ke komplikacím, které se k souzení Kremlu vážou, poznamenává, že „organizace jako OSN nebo EU nemají smlouvy psané krví“ – a když se na tom svět domluví, může vzniknout třeba nová OSN bez Ruska a bez jeho práva veta.

Jsou v evropských institucích ruští a íránští agenti? Jak se bojuje proti zahraničnímu vměšování či dezinformacím? A co dalšího se v Unii chystá? Poslechněte si podcast Kontext a dozvíte se víc!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video