Index vychází z více než 30 indikátorů, které se propisují do bodového skóre s nejvyšším číslem sto. Česko dosáhlo na pouhých 57,2 bodu. Oproti tomu průměr EU je 68,6.
V důsledku dopadů ruské agrese na Ukrajině, rostoucí inflace a energetické chudoby, je třeba řešit také ekonomické nerovnosti a sociální aspekt úsporných opatření.
Zároveň pokrok byl během posledních deseti let nejpomalejší ze všech členských států a skončil 3,9 bodu pod průměrem EU. To vedlo k výraznému propadu v hodnocení Česka o 10 míst.
Muži vládnou, ženy vaří. Česko v genderové rovnosti pokulhává za Evropou |
Index genderové rovnostiIndex genderové rovnosti už deset let vypracovává Evropský institut pro genderovou rovnost, přihlíží k šesti kategoriím: práci, penězům, vzdělání, času, rozhodování a zdraví. Každá z kategorií má různý počet indikátorů. |
První propad zaznamenalo Česko už před dvěma lety. „Propadáme se na poslední místa mimo jiné proto, že mnoho zemí prostě na vyrovnávání genderových nerovností aktivně pracuje a přijímá opatření,“ okomentovala tehdy situaci socioložka Alena Křížková z Akademie věd České republiky.
Situaci řeší v současné době například zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Za zásadní považuje především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce. „Vláda již schválila zvýhodnění částečných úvazků či rychlejší čerpání rodičovského příspěvku. Nyní je důležité zajistit dostatečný počet míst ve školkách a dětských skupinách a umožnit rychlejší návrat z rodičovské,“ popsala.
Samoživitelky a seniorky
Proč je chudoba genderový problém?
Zdroj: Zpráva o rodině 2020 |
V současné době právě nárůst cen energií, služeb, zboží a obecně energetická chudoba a inflace ohrožuje především nízkopříjmové domácnosti, převážně samoživitelky a seniorky.
Příjmová chudoba vzrostla od konce roku 2021 z 9 procent na momentálních 16 procent v květnu 2022. Nejvíce ohrožené jsou seniorky, které čelí třikrát většímu riziku chudoby než senioři, a samoživitelky a samoživitelé. Právě ženy však tvoří 90 procent sólo rodičů.
Nerovné postavení žen na trhu práce podle EU ovlivňují zejména pečovatelské a další rodinné povinnosti. Nejsou totiž ženám, které je nejčastěji vykonávají, nijak kompenzovány. To se projevuje na aspektu volného času, kterého si více užívají právě muži.
Například péči o děti totiž u nás vykonává 33 procent žen oproti 20 procentům mužů. Domácí práce má pak na starosti 67 procent žen oproti 16 procentům mužů.
Česko si také jako jediné pohoršilo v oblasti rovnosti na rozhodujících pracovních pozicích. Zatímco ve většině zemí je patrný pokrok, a to například v politickém rozhodování nebo zastoupení žen v orgánech korporací, v Česku tomu tak není.
Jesle, školky a dětské skupiny jen pro šest procent dětí
Co se týče zařízení pro děti do tří let věku, tedy školku, jesle nebo dětskou skupinu, u nás navštěvuje nejméně dětí z celé EU. „Jedná se pouze o šest procent dětí, zatímco evropský průměr je 36 procent,“ zdůraznil ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík s tím, že v některých státech (například Dánsku, Nizozemsku či Lucembursku) je to i nad 60 procent. „To se pak propisuje do všech dalších aspektů, které způsobují nerovnosti na trhu práce,“ upozornil.
Zaměstnavatelé nabízí také jen minimum zkrácených úvazků. V současné době takto pracuje osm procent žen a čtyři procenta mužů. „Dobrá zpráva je, že vláda nedávno schválila zvýhodnění částečných úvazků, takže pro zaměstnavatele budou o něco vyšší slevy na sociálních odvodech u těchto typů úvazků,“ dodal Šafařík s tím, že pevně věří, že tento deficit se podaří brzy smazat.
Podle Laurenčíkové se také zároveň diskutuje o novele zákoníku práce, která by zavedla nárok na home office, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. „Je také velmi důležité podporovat již zmíněné služby péče o děti, například vznik dětských skupin,“ dodala.
Mírné zlepšení, ale stále rozdíl šest tisíc měsíčně
Česko na druhou stranu však zaznamenalo mírné zlepšení v několika oblastech. Jedním z nich je od roku 2010 oblast peněz. V roce 2021 vydělávaly ženy v průměru o 16,4 procenta méně než muži. Přitom ještě v roce 2015 činil rozdíl 22,5 procenta v neprospěch žen. „Ženy i přes růst mezd stále vydělávají zhruba o šest tisíc korun měsíčně méně než muži,“ zdůraznil Šafařík.
Podle Šimáčkové Laurenčíkové se tak stalo zejména mírným zvýšením platů ve feminizovaných odvětvích, jako je například pomocný personál v nemocnici nebo péče.
Mírně vzrostlo také zastoupení žen v politice. Volby do poslanecké sněmovny v roce 2021 i komunální volby v roce 2022 přinesly dosud nejvyšší zastoupení žen. Do sněmovny bylo zvoleno 25 procent žen, do zastupitelstev obcí 29 procent žen. „Historické maximum počtu žen je pozitivní, ale být v roce 2021 jen na čtvrtině žen je velice málo,“ okomentovala výsledky Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, které se zabývá nízkým zastoupením žen v politice.
Strany chtějí víc žen v politice. Na přední místa kandidátek je ale netlačí |
Domácí násilí během pandemie přibylo
Index nezkoumá data ohledně domácího a sexualizovaného násilí. Během pandemie však počet vykázání klesl a v roce 2021 byl vůbec nejnižší. To bylo vidět i na příkladu trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Přestože týrané ženy či muži se na policii neobraceli, na druhou stranu během pandemie vzrostl nárůst poptávky po službách neziskových organizací.
„Počet volání, využívání krizových linek a poradenství vzrostl o třicet procent. Z nějakého důvodu se to ale nepropsalo do oficiálních statistik,“ uvedl Šafařík. Lidé podle něj měli během pandemie menší ochotu obracet se na oficiální instituce.
Obětem, které se během lockdownu ocitly ve svízelných situacích, se navíc často nedostalo adekvátní a hlavně konzistentní pomoci. „Situace obětí se často vyhodnocuje na každém místě jinak,“ uvádí se ve výzkumu Blanky Nyklové ze Sociologického ústavu Akademie věd a Dany Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Nedávno vyšel letošní index rovnosti žen a mužů od evropského institutu #EIGE. Výsledky nejsou nijak zářné, speciálně pro Česko a další středoevropské členy EU.
Index hodnotí rovnost žen a mužů v šesti oblastech:
práce
peníze
⚕️ zdraví
vzdělání
⏰ čas
⚖️ moc (tzn. rovné zastoupení na rozhodujících pracovních pozicích)
Právě výrazný pokrok v doméně „moci“ žene v poslední dekádě výsledky většiny evropských zemí nahoru. Česko však na tento pokrok nenaskočilo: od roku 2010 si jako jediný stát EU v rovnějším zastoupení žen a mužů na rozhodujících pracovních pozicích pohoršilo, což se promítá také v celkových výsledcích. Tam je ČR na samém chvostu EU.
V jiných oblastech se rovnost žen a mužů po celé EU vylepšuje jen pomalu nebo stagnuje, a to speciálně v doméně vzdělání a času. Ránu pomalému pokroku zasadila také pandemie covidu, která měla napříč oblastmi silnější důsledky pro ženy než pro muže.
Otázky? Ptejte se!
#evropskaunie #evropskakomise #genderequality #rovnost #rovnostzenamuzu
