Poslechněte si podcast s bioklimatologem Trnkou také v audiu:
„Pokud by šlo jen o jeden den s vysokým rizikem požáru, je možné pak počítat s pomocí přírody. Současné podmínky jsou obtížné pro zvládání jakéhokoliv požáru vegetace, pokud se nepodaří ho dostat pod kontrolu v řádu hodin,“ říká klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Za takové situace bychom mohli čelit zkáze jako před dvěma lety v NP České Švýcarsko.
Česko nakoupí šest vrtulníků pro hašení požárů, pomohou i jinde v Unii |
„Musíme být zvlášť opatrní. Přestože čerstvá jarní vegetace nepředstavuje zásadní problém, my sledujeme v síti 120 stanic v lesním porostu biomasu, která je suchá. Větve a listí, které mají vlhkost vhodnou k hoření. V nejvyšším stupni rizika jsme kvůli vhodnosti počasí pro šíření, tedy poměrně silný vítr, nízkou vlhkost a nezvykle vysokou teplotu,“ říká Trnka.
Mluví zejména o oblastech jižních, středních a západních Čech, části Vysočiny a na jižní Moravě. Kde konkrétně se můžete podívat na portálu firerisk.cz.
Z dat projektu Intersucho vyplývá a jeho spolutvůrce Trnka potvrzuje, že od dřívějšího normálu obsahu vláhy v půdě „jsme relativně daleko“. Do současného stavu sucha značně promlouvá zima.
Na Pelhřimovsku hořelo dvanáct hektarů lesa, ze vzduchu shazoval vodu vrtulník |
„Obvykle na začátku jara roztálo velké množství vody ze sněhu, která zčásti povrchově odtekla, z velké části se vsákla do půdy a začínali jsme rok s plně nasyceným půdním horizontem, to se nám teď nestalo. Současně vegetace začala nezvykle brzy olisťovat. Takže už někdy na počátku března jsme viděli situaci, kterou obvykle pozorujeme v dubnu. Tím pádem je i vegetace zhruba o měsíc napřed,“ vysvětluje Trnka.
Miroslav TrnkaBioklimatolog, od roku 2010 vedoucí Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu globální změny Akademie věd. Zabývá se především modelováním dopadů změny klimatu na polní plodiny. Vystudoval inženýrství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, kde získal i doktorát. Vedle toho vystudoval práva na Masarykově univerzitě. Je laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu OSN. Stojí za projekty Intersucho, Firerisk.cz, Agrorisk.cz, Climrisk.cz  |
Vzhledem k předstihu rostlin a stromů, které začínají dříve brát vodu, která se nedrží ve formě sněhu na horách a plyne krajinou, jsme opět pod hodnotami obsahu vláhy v půdě z doby před 60 lety. Zároveň nedostatek sněhu zapříčinil, že loni napadané listí a větve jsou načechrané a tak snadno prosychají.
Do roku 2019 tu byla zásadní šestiletá epizoda sucha, po které se zvýšily průměrné úhrny srážek, kdy se doplnily zásoby podzemních vod na většině území. „Teď na počátku roku 2024 vidíme, že navzdory dobře nasyceným hlubším vrstvám se vracíme do poměrně masivní anomálie půdní vlhkosti. V Evropě postihuje vnitrozemí balkánského poloostrova a část jižního Polska, Německa, Rakouska a téměř celé Česko,“ popisuje Trnka.
Nejvíce problematické pro něj je, že sucho tohoto typu tak brzy po vegetační sezoně neznačí nic dobrého.
Co se dozvíte v podcastu Kontext:
- Kde všude čelíme vysokému riziku požárů?
- Je čas měnit naše chování a tradice, abychom předešli velkým požárům?
- Proč nedává smysl bát se migrace a zároveň neřešit změnu klimatu?
- Jak se zemědělci připravují na změnu klimatu, výkyvy teplot, bleskové mrazíky a epizody sucha?
- Jaká pozitiva se na změně klimatu dají najít?
- Čím je specifické tuzemské klima?
