„Směrnice zajistí, aby výběr členů správních rad byl genderově neutrální,“ uvedla eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová. Podle ní zavede mechanismy pro lepší výběr vedení firem.
Hledáte práci v top managementu? Vyberte si ze široké nabídky míst na portálu jobDNES.cz. |
Současnou situaci, kdy jsou ženy na vysokých manažerských postech výrazně méně zastoupené než muži, označila Dalliová za „mrhání lidským kapitálem“. Podle zastánců kvót mají vysocí manažeři tendenci vybírat na řídicí posty firem další muže.
„Jsme si vědomi, že bez vymahatelných opatření se nic nezmění,“ řekla europoslankyně Evelyn Regnerová. Návrh obsahuje i sankce pro firmy, které by nařízení nedodržovaly. Připomněla, že nová pravidla se tvoří už deset let. Legislativní návrh byl totiž dlouho zablokován v jednáních mezi Evropským parlamentem a členskými státy a rozmrazit se ho podařilo až letos.
Německo zastropuje ceny plynu pro domácnosti již od ledna, ne až v březnu |
Zastánci nových kvót často argumentovali nepoměrem mezi úspěchem žen ve formálním vzdělání a jejich zastoupení v nejvyšších manažerských postech. Ačkoliv ženy tvoří zhruba 60 procent absolventů univerzit, zastávají zhruba 30 procent ve správních radách velkých veřejně obchodovaných firem. Podle evropského statistického úřadu Eurostatu ale rozdělení absolventů mezi ženami a muži není ve všech oborech rovnoměrně. Ženy převažují například v pedagogických oborech, muži v oblasti informačních technologií.
Podle odpůrců úpravy nejsou kvóty pro prosazení žen v čele velkých firem nezbytné. Poukazují také na to, že norma se bude týkat jen úzké skupiny žen, jež se pohybují ve vysokých patrech byznysu. Například italská europoslankyně Isabella Tovaglieriová z krajně pravicové Ligy by uvítala posílení sociálních služeb, jež by usnadnily sladění rodinného života a kariéry. „Je nutné, aby si ženy nemusely vybírat mezi rodinou a prací,“ řekla.
Návrh směrnice počítá s povinností, aby ženy obsadily alespoň 40 procent nevýkonných řídících funkcí nebo 33 procent všech řídících funkcí. Státy budou muset také připravit sankce pro firmy, které by povinné podíly nenaplňovaly, jako pokuty či omezení přístupu k veřejným zakázkám.
Nová povinnost by měla začít platit od července 2026 a nemá se týkat firem s méně než 250 zaměstnanci. Text čeká další projednání v Radě Evropské unie a parlamentu.
