Navrhovaná legislativa se má týkat kotovaných společnosti a také těch, které mají více než 250 zaměstnanců. Podle odhadů by se směrnice měla dotknout 2300 firem a 450 milionů lidí. Nepočítá však s přísnými sankcemi za nesplnění cílů, informuje agentura Reuters.
Ministři práce a sociálních věcí v pondělí dosáhli obecného souhlasu k návrhu právního předpisu EU. Dohoda mezi členskými státy otevírá cestu pro jednání mezi Radou a Evropským parlamentem s cílem dosáhnout společného postoje. To však může trvat měsíce i déle.
KOMENTÁŘ: Americký rasismus aneb když se boj za rovnoprávnost mění v opak |
Osm zemí EU, včetně Francie, již má kvóty na vnitrostátní úrovni. Takové země mohou plnění požadavků směrnice odložit.
„Ačkoli úsilí směřující k větší rovnosti žen a mužů v řídících a dozorčích orgánech vykazuje určitý pokrok, rovnosti se dosáhnout nepodařilo,“ uvedli ministři ve svém společném prohlášení.
„V říjnu 2021 bylo mezi členy řídících a dozorčích orgánů pouze 30,6 % žen a mezi předsedy těchto orgánů pouze 8,5 %. Mezi členskými státy panují značné rozdíly. Členské státy, v nichž byla zavedena příslušná opatření, postupují mnohem rychleji než ty, v nichž taková opatření neexistují,“ stojí v prohlášení.
Ženy se podle průzkumu dočkají rovnosti za tři generace. Ty české asi později |
Tlak na určité kvóty přichází poté, co nová studie Evropského parlamentu ukázala, že covidová pandemie neúměrně zasáhla ženy. Například 77 procent žen v EU se domnívá, že pandemie vedla v jejich zemi k nárůstu fyzického a emocionálního násilí na ženách, 38 procent žen zase uvádí, že pandemie má negativní dopad na jejich příjmy.
„Dohoda, jíž jsme dnes v rámci Rady dosáhli, je důležitým milníkem. Vyzývám k urychlenému zahájení jednání s Evropským parlamentem, aby bylo možno tuto směrnici s konečnou platností přijmout. Díky ní bude možno bojovat proti „skleněnému stropu“, s nímž ženy ve světě práce stále až příliš často zápolí,“ uvedla Elisabeth Borneová, francouzská ministryně práce, zaměstnanosti a začleňování.
