„Pokud to bude nutné, můžeme se i se vzájemným respektem přít,“ uvedl prezident na úvod dvouhodinové debaty, na kterou pozval odborníky, zdravotníky nebo učitele. „Existují lidé, kteří říkají, že v Německu máme koronavirovou diktaturu. To je, dámy a pánové, hanebnost,“ zdůraznil.
Steinmeier řekl, že se v debatě nepřikloní na žádnou stranu, neboť chce respektovat politický proces rozhodování o tom, zda Německo má zavést všeobecnou očkovací povinnost. Několikrát se však ohradil proti tvrzením, které kritici očkování zmínili.
Proti povinnému očkování nejhlasitěji vystupovala učitelka z Bádenska-Württemberska Gudrun Gessertová, která ovšem opakovaně ujišťovala, že není odpůrkyní vakcinace. „Moje teze ale je, že povinné očkování není vhodné k překonání pandemie. Každý se musí rozhodnout sám,“ řekla.
Na prezidentovu otázku, zda je sama očkovaná, odpověděla tím, že je nutné přestat neustále řešit, zda je daný člověk vakcinován, nebo ne. „Jenom to polarizuje společnost a vede to k radikalizaci,“ uvedla.
Později řekla, že by se nechala očkovat, pokud by věděla, že očkování skutečně brání v šíření koronaviru. Gessertová rovněž zpochybnila bezpečnost vakcín a naznačila, že v souvislosti s očkováním je hlášeno vícero podezřelých úmrtí.
Proti některým tvrzením Gessertové se ohrazovali nejen Steinmeier, ale také přítomní zdravotníci a psycholožka a odbornice na zdravotní komunikaci na univerzitě v Erfurtu Cornelia Betschová. Podle Betschové velká část lidí, kteří se zatím odmítají očkovat, má jen strach, takže by pomohlo lepší objasňování významu očkovací kampaně.
Povinné očkování v létě? Jak etická rada německé vlády změnila názor |
Gessertová rovněž varovala, že již platná očkovací povinnost pro zdravotníky přinutí řadu lidí podat výpověď. „V mém okolí je řada lidí, kteří říkají, že svou práci mají rádi, ale kvůli očkování skončí,“ řekla.
Takové scénáře zpochybnily přítomná zdravotní sestra univerzitní kliniky v Kolíně nad Rýnem Ellen Schaperdothová a šéfka pečovatelského domu v Berlíně Sigrid Chongová. „U nás je 97 procent personálu očkováno,“ řekla Schaperdothová. „A pokud někdo dává výpověď, tak je to kvůli vyčerpání, nikoli kvůli očkování,“ dodala. O vysoké proočkovanosti hovořila i Chongová.
Do debaty, která se konala v prezidentském sídle na zámku Bellevue a zčásti přes internet, se zapojil také berlínský učitel Sven Elk Winter. Ten očkování označil za důležitý nástroj boje s pandemií. „Každý den předstupuji před pětadvacet možných přenašečů,“ řekl s tím, že učitelé jen těžko mohou sociální kontakty omezit.
„Očkování nám pomáhá zachovat prezenční výuku,“ uvedl. Poznamenal také, že spory o očkování se netýkají jen společnosti, ale jdou i napříč rodinami. „Máme děti, které by se chtěly očkovat, ale rodiče jim to zakázali. A to je škoda,“ řekl. „Očkování je klíčem z pandemie,“ dodal.
Scholz zavedl nová pravidla: Do restaurace jen s testem nebo očkováním:
7. ledna 2022 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvRiziko hospitalizace je u omikronu o 69 % nižší
Riziko hospitalizace v souvislosti s onemocněním covid-19 je po nákaze variantou omikron o 69 procent nižší než u varianty delta. Ve středu to oznámil norský zdravotnický úřad FHI. K podobným závěrům dospěly i studie z USA, Jihoafrické republiky či Velké Británie.
„Předběžná analýza norských dat naznačuje, že riziko hospitalizace, u které je covid-19 hlavní příčinou, je o 69 procent nižší s variantou omikron v porovnání s nákazou variantou delta,“ píše FHI ve své týdenní zprávě.
První týden tohoto roku mělo variantu omikron 32 procent pacientů v norských nemocnicích, tedy 24 ze 74. O měsíc dříve to bylo 1,7 procenta (3 ze 175). Od té doby se tato varianta stala v severské zemi dominantní - připadá na ni až 90 procent všech nových infekcí.
„Varianta omikron představuje významně nižší riziko těžkého průběhu nemoci u nakažených než varianta delta, alespoň u lidí s očkováním,“ cituje ze zprávy FHI agentura AFP.
Nejde to zastavit, omikron nakazí všechny, tvrdí Šerý. Vadí mu krátká izolace |
Institut však předpokládá, že současná vlna bude i tak představovat nápor na zdravotnická zařízení. Od ledna do března by se podle jeho projekcí mělo nakazit několik stovek tisíc lidí, na vrcholu vlny to může být až 50 tisíc nových případů denně.
Země s 5,4 miliony obyvatel v pondělí zaznamenala kolem 9 100 nových infekcí. Od počátku pandemie se koronavirus v Norsku prokázal u celkem 460 530 lidí, z nichž 1 372 zemřelo.
Tamní vláda v polovině prosince znovu zavedla některá opatření proti šíření viru včetně zákazu prodeje alkoholu v barech a restauracích či doporučení práce z domova. Kabinet na čtvrtek avizoval tiskovou konferenci k protikoronavirovým opatřením.
