Druhému největšímu německému městu, jež je zároveň spolkovou zemí, vládne posledních pět let koaliční vláda SPD a Zelených, která by si po volbách měla v regionálním parlamentu jasně udržet většinu. SPD podle odhadů získala 39 procent hlasů a v kontextu uplynulých let zaznamenala ojedinělý úspěch. Sice jde o zhoršení oproti 45,6 procenta v roce 2015, na vítězství to však pohodlně stačilo. Slaví i Zelení, jejichž podpora se téměř zdvojnásobila na 24,2 procenta.
CDU podle odhadů získala 11,2 procenta hlasů (15,9 procenta v roce 2015). Protiimigrační AfD obdržela 5,3 procenta a v regionálním parlamentu se tak udržela jen těsně. Umístila se pátá za Levicí (9,1 procenta).
Nejistá je budoucnost liberální Svobodné demokratické strany (FDP). Podle předběžných výsledků potřebnou pětiprocentní hranici těsně překonala, v jednom z hamburských volebních obvodů se ale objevily nesrovnalosti při sčítání, a je tak možné, že nakonec zůstane těsně před branami sněmu.
V čele hamburské koalice SPD a Zelených stojí čtyřiapadesátiletý primátor Peter Tschentscher (SPD). Ten po zveřejnění odhadů uvedl, že SPD zůstává v Hamburku rozhodující silou. „Jaký to krásný večer,“ prohlásil. Ke spokojenosti měl naopak daleko generální tajemník CDU Paul Ziemiak. „Je to hořký den pro německou CDU,“ uvedl.
Hamburské hlasování se konalo v době dramatického vývoje na německé politické scéně, do něhož spadá oznámený odchod šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové (AKK) i krize v Durynsku, kde byl tento měsíc zvolen první zemský ministerský předseda také hlasy AfD, což v zemi vyvolalo bouři nevole. Podle Ziemiaka události v Durynsku k dnešnímu neúspěchu CDU v hamburských volbách přispěly.
Hlasování se ve městě s 1,84 milionu obyvatel také následovalo jen pár dnů po masakru, při němž 43letý Němec v Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem motivován podle všeho pravicovým extremismem zastřelil devět osob s migračními kořeny. Důsledky této tragédie nepřímo dopadly i na město na Labi, v němž politické strany v posledních dnech zrušily řadu předvolebních vystoupení.
Nový šéf CDU bude znám za dva měsíce
Německo mezitím spekuluje, kdo by se mohl po Krampové-Karrenbauerové stát novým předsedou CDU. Mimořádný sjezd strany se bude konat 25. dubna. Nový předseda by se mohl stát i kandidátem CDU na kancléře v parlamentních volbách, které by se měly uskutečnit na podzim příštího roku. Merkelová, která skončila v čele CDU v prosinci 2018 po osmnácti letech v rámci postupného předávání moci, už v nich kandidovat nechce.
V klání o křeslo předsedy CDU se počítá s bývalým šéfem frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Friedrichem Merzem, ministerským předsedou Severního Porýní-Vestfálska Arminem Laschetem a ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem. Minulý týden se do boje přihlásil také šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.
Podle průzkumu, o kterém informovala agentura DPA, by byl podle Němců nejlepším kandidátem na kancléře Friedrich Merz (18 procent), který se netají záměrem vrátit CDU více doprava. Na druhém místě se umístil předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder s 12 procenty. Na kancléře většinou kandidují členové CDU, v minulosti se ale o post ucházeli i dva předsedové její sesterské strany CSU – Franz Josef Strauss v roce 1980 a Edmund Stoiber v roce 2002. Oba byli ale neúspěšní.
