Bavorský premiér Markus Söder v úterý oznámil, že jeho země chce převzít do péče několik Italů ve vážném stavu. „Chceme tak projevit lidskost,“ řekl ministerský předseda.
Söderův kolega Armin Laschet ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, které samo patří v rámci Německa k nejpostiženějším koronavirem, přislíbil přijetí deseti nemocných ze severní Itálie, kde je epicentrum nákazy.
„Chceme vyslat vzkaz, že v tom nejste sami,“ uvedl k přeshraniční pomoci.
Podobně se zachovaly spolkové země Bádensko-Württembersko, Sasko, Porýní-Falc a Sársko, které už o první nakažené cizince ve vážném stavu pečují. Například v Bádensku-Württembersku se k pomoci zavázaly čtyři univerzitní kliniky ve Freiburgu, Heidelbergu, Mannheimu a Ulmu.
Podmínkou je však to, že se nemocnice samy nedostanou do tísně. Mluvčí zemské vlády dodal, že Bádensko-Württembersko chce být solidární v rámci možností. Sasko, které sousedí s Českem, přijalo podle zemské ministryně sociálních věcí Petry Köppingové osm nemocných z Itálie.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas na Twitteru informoval o dvou Italech z těžce postiženého Bergama, kteří jsou nyní hospitalizováni v Lipsku. „Brzké uzdravení! Držíme spolu,“ napsal Maas.
Francouzské pohraničí: kdysi boje, dnes spolupráce
Za pomoc ze zahraničí na Twitteru poděkoval francouzský prezident Emmanuel Macron. „Mnoho díků našim evropským sousedům. Evropská solidarita zachraňuje životy,“ napsal. Také z Francie totiž německé kliniky přijímají pacienty, zemi galského kohouta pomáhá i Švýcarsko.
O východofrancouzské Mylhúzy (Mulhouse) bojovala Francie s Německem přes dvě století, historická rivalita je však nyní zapomenuta. Přes 110 tisíc obyvatel města, jež se stalo jedním z ohnisek výskytu koronaviru ve Francii, pociťuje spíše ohromující solidaritu zpoza hranic.
Příhraniční region Grand Est (vznikl v roce 2016 sloučením Alsaska, regionu Champagne-Ardenne a Lotrinska) je nyní postupem nákazy kriticky zasažen, podle epidemiologů se tady začal virus rychle šířit poté, co si mezi sebou koncem února infekci předali návštěvníci shromáždění evangelikální církve v Mylhúzách. Místní noviny už kvůli rostoucímu počtu mrtvých musely přidat další strany, aby zvládly otisknout obrovské množství smutečních oznámení – stejně jako to musely udělat některé regionální listy v Itálii.
Zabijete nás, běžte pryč. Britským venkovanům vadí „covidioti“ z měst |
Ve Francii má nyní větší počet nakažených jen oblast v okolí Paříže, v metropoli ale žije dvakrát více lidí než v oblastech u hranic s Německem a Švýcarskem.
„Každý den nám přivezou osm až dvanáct lidí. Nevíme, co máme dělat,“ říká praktický lékař Patrick Vogt, který nyní slouží v mylhúzské nemocnici. Svou praxi opustil poté, co zdravotní služby zahltily naléhavé případy pacientů s vážnými dýchacími problémy.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSársko, Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko proto nabídly francouzských pacientům svá volná lůžka. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v poslední jmenované spolkové zemi uvedl, že se samozřejmě „budou snažit francouzským sousedům vyjít vstříc“.
Úřady daly nemocnicím pokyn, aby rezervovaly místa na jednotkách intenzivní péče nemocným Francouzům, kteří potřebují podporu dýchacích přístrojů. Německo má přitom více potvrzených případů nákazy než Francie, co do počtu obětí je však ve Francii situace mnohem vážnější.
Současné scény odehrávající se v Mylhúzách smutně připomínají ty nejkrvavější chvíle z bouřlivých dějin pohraničního regionu, který se mnohokrát stal bitevním polem znepřátelených armád, ať už během francouzsko-pruské války v 19. století nebo během obou světových válek. Alsasko, které je nyní součástí Francie, bývalo vždy jablkem sváru a válečné drancování poznamenalo místní obyvatele naprosto nebývalou měrou.
Italský pacient číslo jedna je vyléčený, po měsíci se vrátil domů |
Teď regionální zdravotní úřady hovoří o tom, že oblast Grand Est s 5,5 milionem obyvatel je co se týče vývoje pandemie asi o týden napřed v porovnání se zbytkem Francie. Podle analytiků tak může pohled na Mylhúzy ostatním obyvatelům země ukázat, co je čeká.
Prezident Macron do Mylhúz vyslal polní nemocnici. Nyní ji ve městě staví asi padesát vojáků. Zařízení, které je primárně určeno pro péči o zraněné v bojových zónách, se nyní namísto chirurgických zákroků zaměří na péči o koronavirové pacienty. Do šesti stanů, z nichž každý disponuje šesti lůžky, by se mohli první nemocní nastěhovat v pondělí. Starat se o ně bude asi stovka vojenských zdravotníků.
Francouzská armáda také zajišťuje evakuaci kriticky nemocných pacientů s koronavirem z východu země do méně zatížených zařízení, což je věc, kterou Francie dosud v mírových časech ještě nezažila. „Epidemie teď plně udeřila. Virus se dál šíří. Dostávají se k nám pacienti v kritickém stavu. Zatím žádné známky naděje nevidím,“ uzavírá praktický lékař Vogt.
Itálie ke středečnímu ránu evidovala 69 176 nakažených a 6 820 obětí. Německo mělo 32 991 případů, z toho 159 mrtvých, a Francie 22 304 případů a 1 100 zemřelých.
