Američtí vědci zkoumali data z celkem dvanácti klinických studií vakcín proti koronaviru a došli k závěru, že „nocebo“ efekt, neboli negativní verze placebo efektu, představoval 76 procent všech běžných nežádoucích reakcí po první dávce a 52 procent po druhé dávce.
Zjištění naznačují, že podstatnou část mírnějších vedlejších účinků, jako jsou bolesti hlavy, krátkodobá únava či bolest paže, nezpůsobují složky vakcíny, ale jiné faktory. Podle autorů výzkumu je to například úzkost, očekávání či nesprávné přisuzování různých potíží očkování.
Vědci se domnívají, že lepší informování veřejnosti o negativním placebo efektu by mohlo zmenšit obavy lidí a zvýšit zájem o očkování.
„Říct pacientům, že zákrok, jenž podstupují, má vedlejší účinky podobné léčbě placebem v randomizovaných kontrolovaných studiích, ve skutečnosti snižuje úzkost,“ domnívá se Ted Kaptchuk, profesor sociálního lékařství na Harvardově univerzitě a hlavní autor studie. „Je ale zapotřebí provést další výzkum,“ podotýká Kaptchuk pro list The Guardian.
Lidi po placebu bolela hlava a byli unavení
Nežádoucí účinky nahlášené během tuctu klinických studií Kaptchuk zkoumal ve spolupráci s doktorkou Julií Haasovou z Lékařského centra v Bostonu. V každé analyzované studii dostala část pacientů do paže placebo injekci obsahující neaktivní solný roztok.
PlaceboPlacebo je látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék. Placebo se používá jako kontrolní vzorek při testování účinností léků. Pokud se při testování prokáže, že účinnost placeba je stejná jako účinek testovaného léku, je zlepšení stavu vyvoláno jen přesvědčením pacienta. |
Kaptchuk a Haasová se při výzkumu nezabývali závažnými či vzácnými vedlejšími účinky, jako jsou krevní sraženiny či neurologické obtíže.
Tým zjistil, že více než 35 procent pacientů, kteří dostali placebo, zaznamenalo po první injekci nežádoucí účinky postihující celé tělo, jako je bolest hlavy, zvýšená teplota či únava, přičemž 16 procent hlásilo lokální potíže, jako je bolest paže, zarudnutí nebo otok v místě vpichu.
„Jak jsme očekávali, ti, kteří dostali první injekci s vakcínou, měli větší pravděpodobnost výskytu vedlejších účinků. Asi 46 procent z nich uvádělo nežádoucí účinky postihující celé tělo a dvě třetiny pociťovaly lokální obtíže v místě vpichu,“ popsal Kaptchuk.
Ačkoli tato skupina dostala očkovací látku, podle vědců lze alespoň některé z jejich vedlejších účinků přičíst negativnímu placebo efektu, neboť řada z těchto účinků se objevila také ve skupině s placebem.
Nežádoucí účinky jsou znakem, že očkování zabralo, říká imunolog Hořejší |
Při zkoumání vedlejších účinků po druhé injekci pak vědci zjistili, že míra bolestí hlavy nebo jiných celkových příznaků byla ve skupině s vakcínou téměř dvakrát vyšší než ve skupině s placebem, a to 61 procent oproti 32 procentům. Rozdíl byl ještě větší u lokálních potíží. Mezi těmi s vakcínou dosáhl 73 procent, zatímco ve skupinách s placebem 12 procent.
Ačkoli důvod tohoto vzestupu vědci nemohli ve studii potvrdit, domnívají se, že vyšší míra nežádoucích účinků ve skupině, která dostala vakcínu, může být způsobena tím, že účastníci po druhé dávce očekávali více.
In this meta-analysis of #COVID19 vaccine trials, adverse events in placebo arms ("nocebo responses") accounted for 76% of systemic adverse events after the first COVID-19 vaccine dose, and for 52% after the second dose. https://t.co/E0okb7J2PH
Správnou cestou je upřímnost, líčí vědec
„Celkově jsme ze zjištění vypočítali, že asi dvě třetiny běžných vedlejších účinků hlášených ve studiích vakcín proti covidu-19 mohou být způsobeny negativním placebo efektem, zejména bolesti hlavy a únava, které řada příbalových letáků vakcín proti koronaviru uvádí jako nejčastější nežádoucí reakce,“ popsal Kaptchuk pro list The Independent.
Ačkoli důkazy naznačují, že informace o možných negativních vedlejších účincích vakcín mohou „nocebo“ efekt nevědomky spouštět a vést k tomu, že lidé nesprávně vakcínám přisuzují některé své potíže, podle Kaptchuka je nutné lidi o vedlejších účincích informovat spíše více a nikoli méně.
„Většina výzkumníků tvrdí, že pacientům by se mělo méně říkat o vedlejších účincích, aby se snížila jejich úzkost. Domnívám se ale, že je to špatně. Správnou cestou je upřímnost,“ prohlásil.
